Místo mříží politika. Vůdci kolumbijských povstalců FARC předstoupili před tribunál

ČTK ČTK
14. 7. 2018 7:07
Prvního soudu se zúčastnil i někdejší šéf Revolučních ozbrojených sil Kolumbie Rodrigo Londoňo. Tribunál většině bojovníků umožní uniknout vězení.
Někdejší šéf Revolučních ozbrojených sil Kolumbie Rodrigo Londoňo.
Někdejší šéf Revolučních ozbrojených sil Kolumbie Rodrigo Londoňo. | Foto: Reuters

Bogotá - Vůdci kdysi největší povstalecké skupiny v Kolumbii v pátek poprvé předstoupili před zvláštní tribunál, který bude hledat viníky trestných činů z občanské války v této jihoamerické zemi v předchozím půlstoletí.

Tribunál vznikl na základě mírové dohody podepsané v roce 2016 v kubánské metropoli Havaně kolumbijskou vládou a levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).

Pátečního prvního soudního jednání se osobně zúčastnil někdejší šéf Revolučních ozbrojených sil Kolumbie Rodrigo Londoňo, známý pod přezdívkou Timochenko, a další dva členové vedení této dřívější marxistické povstalecké organizace.

Většina z 31 vůdců organizace byla však zastoupena svými právníky. "Jsem vám zde k dispozici a s velkými emocemi sleduji, jak se sen z Havany realizuje," uvedl Londoňo.

Účelem tribunálu je mimo jiné, aby se oběti dozvěděly pravdu o svých blízkých, včetně toho, kde se nacházejí ostatky zavražděných rukojmích, a aby dostaly od bývalých rebelů kompenzace, například za ukradenou půdu a nemovitosti.

Místo vězení politické kolbiště

Tribunál, který má fungovat 15 let s možností prodloužení o dalších pět roků, je jednou z nejkontroverznějších součástí mírové dohody. Umožní totiž většině bývalých bojovníků, kteří budou spolupracovat, uniknout vězeňskému trestu a vstoupit do politiky, napsala agentura AP.

Právě možnost amnestie pro bývalé povstalce a jejich zapojení do politického života jsou důvodem, proč mnozí mírovou dohodu kritizují. Dohodu podepsali povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie v roce 2016 po půlstoletí bojů, které si vyžádaly přes 200 000 obětí.

V důsledku konfliktu také muselo na sedm milionů lidí opustit své domovy. Bývalí povstalci loni založili politickou stranu pod stejnou zkratkou FARC, nazvanou Revoluční alternativní síla Kolumbie.

První soudní případ se týká únosů, které povstalci FARC spáchali v letech 1993 až 2012. Únosy byly obvyklou praktikou, jejímž cílem bylo získat peníze od rodin rukojmích a dostat pod kontrolu civilní obyvatelstvo.

Mezi oběťmi byli jak známí politici, jako Ingrid Betancourtová, která byla unesena v době své kandidatury na prezidentskou funkci, tak neznámí lidé, z nichž mnozí stále nebyli identifikováni. Některé oběti únosů byly zachráněny nebo se jim podařilo uniknout, jiné byly zabity.

Soudkyně Julieta Lemaitreová uvedla, že první případ tribunálu je "základním krokem ve snaze ukončit ozbrojený konflikt". Podle kolumbijských médií vyšetřovatelé uvedli, že obětí únosů bylo přes 8000. Rebelové si při nich údajně přišli na více než 1,25 miliardy dolarů.

Londoňo v pátek před soudem prohlásil, že mnohé kolumbijské rodiny utrpěly nenapravitelné škody. "Prosíme je o odpuštění. Uděláme, co bude v našich silách, aby se dozvěděly pravdu," dodal.

Před soud budou předvoláni i členové kolumbijských ozbrojených sil, kteří jsou rovněž obviňováni z porušování lidských práv.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Manželé Kottovi z kauzy Rath nastoupili do vězení

Manželé Petr a Kateřina Kottovi nastoupili do vězení, kde si bude každý z nich odpykávat šestiletý trest za ovlivňování tendrů Středočeského kraje. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj. Někdejší poslanec za ODS a bývalá ředitelka kladenské nemocnice podle rozsudku zmanipulovali zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad a hostivického gymnázia, přijali na úplatcích téměř 17 milionů korun a sedm milionů předali tehdejšímu hejtmanovi Davidu Rathovi (dříve ČSSD).

Další zprávy