Slovenský politik, absolvent proslulého ruského diplomatického institutu MGIMO, je podle těch, kteří ho znají, ješitný a prostě se nevydržel dívat na to, jak jeho práci kazí domácí politické hašteření.
Pakt o migraci by měly 11. prosince schválit členské státy v marockém Marrákeši. Jenže mnoho zemí včetně Česka se rozhodlo tuto globální dohodu nepodpořit. Většinou s argumentem, že příliš zavazuje k tomu, aby státy musely přijímat uprchlíky.
A Lajčák, dosud spíš trpělivý s domácími politiky, ve středu na zasedání parlamentního výboru pro zahraniční vztahy poslance obvinil, že šíří nesmysly z konspiračních webů. Například o tom, že Slovensko se podpisem paktu zaváže přijímat tisíce uprchlíků.
"(Pakt) nevytváří migrantům nová práva. My rozhodneme o tom, co je potřeba dělat a co ne. A že migrantům potvrdíme lidská práva? Ta přece patří každé živé bytosti, na niž odkazuje Všeobecná deklarace lidských práv. I tohle budeme na Slovensku v roce 2018 zpochybňovat?" rozčiloval se ministr podle serveru Aktuality.sk v nezvykle emotivním vystoupení.
Hrozba rezignace respektovaného diplomata s širokými mezinárodními kontakty by mohla být jen další kapitolou vztahu Slováků k migraci, kdyby ovšem Lajčák nebyl horkým favoritem na křeslo slovenského prezidenta, který se bude volit v březnu příštího roku. V posledním průzkumu agentury Focus získal Lajčák, který však kandidaturu zatím odmítá, 32 procent. Téměř trojnásobek toho, co druhý muž v pořadí - nejsilnější kandidát opozice, vědec Robert Mistrík s jedenácti procenty.
V průzkumech se mu daří
Lajčák, který má za sebou kromě domácí kariéry i dvouleté působení jako vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu, podle zdrojů Aktuálně.cz s oznámením kandidatury váhá a čeká na nejvhodnější okamžik. Jeho základní výhodou je, že ačkoli je ve vládě za vládní stranu Směr-SD premiéra Petera Pellegriniho, tak podle průzkumů dokáže jako jediný z potenciálních prezidentských kandidátů oslovit kromě voličů vládního tábora také velkou skupinu příznivců opozice.
"Nikdy nebyl přímo vnímán jako člen Směru, ale hlavně jako diplomat a ministr zahraničí," tvrdí Martin Slosiarik z agentury Focus. "Od toho si voliči odvozují, že by měl dobré předpoklady pro reprezentaci státu v roli prezidenta. I v simulacích voleb ve druhém kole, které jsme dělali, byl Lajčák jednoznačně nejlepší."
Obhajoba paktu o migraci ovšem Lajčákovi politické body nepřinese. Naopak může jeho pozici zhoršit, a to hlavně v očích příznivců vlády.
Strana Směr totiž od léta tvrdě soupeří s koaličním partnerem, Slovenskou národní stranou (SNS) předsedy parlamentu Andreje Danka, o spíše nacionalisticky orientované voliče. A v tomto souboji je strašení příchodem migrantů jedním z nejdůležitějších faktorů.
"Byla by otázka, jak by se k němu postavila jeho strana Směr jako k prezidentskému kandidátovi, pokud by odstoupil z funkce ministra. Zda by spíš nepodpořila někoho jiného," dodává Slosiarik.
Nikoho tak populárního ovšem Směr nabídnout nemůže. A podle toho, co pod podmínkou anonymity říkají lidé, kteří Lajčáka znají z diplomacie, by ani jemu nevyhovovalo, aby byl přímo a jen kandidátem Směru. Především v očích zahraničních partnerů to není právě dobrá vizitka. A Lajčák už ziskem křesla šéfa Valného shromáždění OSN ukázal, že přemýšlí i o možné další kariéře v zahraničí.
Slovensko bude příští rok předsedat Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), což Lajčákovi umožní přímý přístup ke špičkám světové politiky. Takže kdyby se rozhodl, že se o prezidentský úřad ucházet nechce, mohl by pomýšlet na jiné posty a lobbovat za sebe. K tomu ale potřebuje zůstat ve funkci ministra zahraničí.
Za týden budeme vědět víc
Zároveň Lajčák prosazuje, aby se slovenská zahraniční politika odlišovala od té, kterou prosazují sousedé. Aby byla konstruktivnější hlavně vůči Evropské unii. Chce Slovensko udržet v jádru další evropské integrace.
Příští týden, kdy má slovenský parlament rozhodovat o postoji k migračnímu paktu, má Lajčák jet do Německa podepisovat dohodu o strategickém partnerství. Odmítnutím paktu o migraci, který Berlín podporuje, by se naopak Slovensko zařadilo do skupiny ostatních visegrádských zemí. A sám Lajčák by o něco více působil jako poslušný člen vládní strany Směr.
Což je ale přesně to, čemu se chce vyhnout, pokud uvažuje o prezidentské kandidatuře.
Vládní strana Směr má 8. prosince svůj každoroční sněm. Do té doby se podle zdrojů Aktuálně.cz Lajčák k oficiálnímu oznámení kandidatury na prezidenta neodhodlá. Vlastně i proto, že termín voleb dosud není oficiálně vypsaný.
Pokud se ke kandidatuře rozhodne, může očekávat útoky nejen kvůli svému členství v KSČ v 80. letech a na začátku kariéry za komunismu, což by mohlo vadit konzervativní pravici, snadným terčem budou především vysoké náklady, které měl slovenský státní rozpočet v souvislosti s jeho funkcí předsedy Valného shromáždění.
"Za týden budeme moudřejší," říká zdroj z prostředí slovenské diplomacie, který si nepřál být jmenován.
