Londýn - Deset let po smrti princezny Diany a první celosvětové dohodě o nepoužívání protipěchotních min experti říkají, že pouze hrstka rebelujích skupin a možná jeden stát stále bojují pomocí těchto zvrhlých zbraní.
Jsou těžko objevitelné a ještě hůře se zneškodňují. Mají spíš mrzačit než zabíjet. Protipěchotní miny žijí v půdě celá desetiletí. Průzkumy dokazují, že ročně kvůli nim zemře 15 - 20 000 lidí. Většinou jde přitom o civilisty v zemích, kde už vládne mír.
Agentury, které se zneškodňováním min zabývají, ukazují prstem hlavně na jihoafrickou Angolu a na Kambodžu v jihovýchodní Asii. Kvůli vleklým občanským válkám se z obou z nich staly minami nejpostiženější státy.
Už ne miny, teď tříštivé bomby
Na rozdíl od Iráku nebo Afghánistánu se tam ale na odminování pracuje. Úplné (v mezích možností) vyčištění angolské a kambodžské půdy od min si experti slibují do deseti let.
Čím méně min armády a ozbrojené organizace pokládají, tím více se práce aktivistů stáčí k jiným tématům. Po loňské libanonské válce to jsou zejména tříštivé bomby, kterých zůstaly po izraelských náletech na zemi tisíce.
"Miny jsou spojené po celém světě s jistým stigmatem," říká Paul Hannon, ředitel kanadské organizace bojující proti minám. "Dodávky vysychají. Neříkám ale, že jsme válku vyhráli. Musíme se ujistit, že se lidé k používání min nevrátí."
"Každý si pamatuje Dianu v minovém poli"
Podle aktivistů se celosvětový názor začal obracet proti používání min ještě před tím, než se palčivým tématem začala zabývat Diana, princezna z Walesu. Její sláva ale přitáhla k tématu větší pozornost. Její zaujetí urychlilo snahy nezávislých aktivistů.
Diana se přidala ke kampani proti minám, kterou organizoval britský Červený kříž v roce 1997. Před tím, než zemřela, stihla navštívit Angolu a Bosnu.
"Nevím, jestli jedinec tolik mění historii, nebo jestli nadešel poslední den min," řekl Simon Conway, ředitel britské skupiny Landmine Action. "Každý si ale pamatuje záběry Diany v minovém poli. A když jde o takovou ikonu, rozhodně to napomáhá změnám."
Barmská junta pořád postaru
Tragická smrt princezny Diany ochotu bojovat proti minám ještě zesílila. Měsíc poté, co zemřela při automobilové nehodě v Paříži, podepsala v kanadské Ottawě většina zemí dohodu, jež používání protipěchotních min odsoudila.
Výjimkou jsou například Spojené státy, Čína a Rusko. V držení mají miliony kusů těchto zbraní. Podle aktivistů to ale vypadá, že je přestaly používat.
Jediným státem, který dodnes neupustil od líčení min na místní rebely, je tak Barma. Stejně se chovají i některé povstalecké skupiny v Kolumbii a Somálsku. I ony ale postupně vytěsňují miny ze své bojové taktiky, soudí Paul Hannon z kanadské organizace proti minám.
Stále efektivní
Řada zemí - třeba Severní a Jižní Korea - udržuje rozsáhlá minové pole bez toho, aby přidávala další. Armády snižují počet i větších protitankových min. Ty přitom nejsou dohodou z Ottawy zakázané.
Vojenští experti nicméně varují, že použití min se může kdykoliv vrátit. Jejich schopnost zpomalit velké armády se nedá popřít. Důkazem jsou dlouhé roky, během kterých se minová pole očišťují.
"Válka za použití min není u konce," řekl jeden z britských specialistů na jejich zneškodňování. "Jsou to velmi efektivní zbraně. Není je lehké získat, tak jako dřív. Na druhou stranu je jejich výroba velmi levná."
