reklama
 
 

Milan Kundera promluvil. Hájí Íránku před kamenováním

17. 8. 2010 10:37
Spisovatel se do podobných akcí zapojuje výjimečně, ale podpořil i Romana Polanského

Paříž - Česko-francouzský spisovatel Milan Kundera je mezi sedmnácti signatáři otevřeného dopisu na podporu Íránky  Sakíne Aštíaníová, odsouzené za nevěru k ukamenování.

"Je naléhavě nutné zasáhnout a zabránit usmrcení ženy, které podle pozorovatelů bezprostředně hrozí," píše se v otevřeném dopise. Jeho signatáři Írán vyzývají, aby se zřekl jakékoli formy popravy, ženu neprodleně propustil a uznal její nevinu.

Třiačtyřicetiletá matka dvou dětí byla odsouzena za nevěru s bratrancem a za spoluvinu na vraždě manžela. Trest za druhý skutek byl podle právníka Mohammada Mostafáího zrušen, protože rodina mrtvého jí prominula.

Stále jí ale hrozí smrt ukamenováním za nevěru, trest 99 ran bičem už byl vykonán. Minulý týden se před kamerou přiznala k nevěře s bratrancem. Její advokáti řekli, že byla k tomuto prohlášení přinucena.

Kunderu v Íránu znají

Kunderovo zapojení do petice, týkající se Íránu, zřejmě není úplně náhodné. V kruzích íránských reformistů, kteří se od konce devadesátých let pokoušeli islámskou republiku modernizovat a prosadit liberálnější politiku, je právě Kundera poměrně známým autorem.

Ministr kultury Ataulláh Mohadžeraní, který seděl ve vládě prezidenta Chátamího v letech 1997 až 2000, veřejně označil Kunderu za svého oblíbeného autora.

Po loňských protestech proti výsledkům voleb Mohadžerání jako čelní představitel opozice proti prezidentovi Ahmadínežádovi z Íránu uprchl a žije v Británii.

Rushdie dříve podpořil Kunderu...

Pod peticí je podepsán i Salman Rushdie. Britský spisovatel, který kromě řady románů proslul tím, že za jeho knihu Satanské verše, údajně se vysmívající proroku Mohamedovi, nad ním vyřkl trest smrt íránský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní.

Právě Rushdie patřil k iniciátorům petice, kterou skupina spisovatelů loni podpořila Kunderu poté, co byl časopisem Respekt označen jako informátor StB v kauze prozrazeného západního agenta v roce 1950.

Petici na podporu íránky podepsala i americká herečka a bývalá manželka Woodyho Allena Mia Farrowová. Ta se již dlouho věnuje událostem v asijských aafrických zemích, velda například kampaň za ukončení války a masakrování civilistů v súdánské provincii Dárfúr.

Podpis připojila také francouzská herečka Juliette Binocheová, která žije s uznávaným íránským režisérem a odpůrcem tamní diktatury Abbásem Kiarostamím. Výzvu podepsala také bývalá francouzská kandidátka na prezidentku Ségolene Royalová či zpěvák Bob Geldof.

...Kundera zase Polanského

Kundera se v minulosti po svém odchodu do Francie většinou stranil veřejnosti a médií. Dával málo rozhovorů a nezapojoval se do žádných kampaní. Vyhýbal se i českým médiím.

V poslední době se to ale mění. Nedávno se vyslovil na podporu režiséra Romana Polanského, kterému hrozil v USA soud za znásilnění nezletilé dívky před 33 lety.

"Osobně režiséra neznám, znám ho jen přes jeho filmy, které mám už od těch prvních velmi rád (…) Pokud jste obviněni ze zločinu, jako byste už byli ve vězení. Zabraňuje vám to myslet na cokoliv jiného, brání vám to v samotném prožívání života," uvedl Kundera na obranu filmaře polského původu, které se stejně jako český spisovatel usadil ve Francii.

Kundera v hebrejštině i arabštině

Na téma islám nebo Blízký východ se dosud Kundera nikdy veřejně nevyslovoval. Několikrát však dal najevo své sympatie Izraeli.

Před dvaceti lety při přebírání literární ceny v Jeruzalémě řekl: "Zbaveny své původní země, a povzneseny proto nad národnostní vášně, velké židovské osobnosti totiž vždycky prokazovaly mimořádnou citlivost pro nadnárodní Evropu pochopenou nikoli jako teritorium, ale jako kultura. Jestliže i po tom, co byli Židé Evropou tragicky zklamáni, zůstali věrni tomuto evropskému kosmopolitismu, vystupuje mi před očima Izrael, jejich malá vlast konečně znovunalezená, jako skutečné srdce Evropy, podivné srdce umístěné daleko od těla."

V Izraeli je Kundera velmi populárním a čteným autorem. Některá jeho díla vyšla také v arabštině. Nicméně pořadatelé knižního veletrhu v Káhiře před dvěma lety nepustili na výstavní pult jeho román Nesnesitelná lehkost bytí."

autor: Martin Novák | 17. 8. 2010 10:37

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama