Polský premiér Mateusz Morawiecki ve čtvrtek oznámil, že Polsko v tuto chvíli přestává dodávat Ukrajině zbraně a co bude dál, se uvidí. O den dříve si polské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance ve Varšavě, aby mu tlumočilo protest proti slovům prezidenta Volodymyra Zelenského ve Valném shromáždění OSN.
Zelenskyj na mezinárodním fóru kritizoval rozhodnutí Varšavy prodloužit embargo na ukrajinské obilí. Trvající zákaz je podle něj "tyjátr, který pomáhá Rusku. Je těžké sledovat přátele, jak připravují scénu pro Moskvu." Z Kyjeva navíc zaznělo, že pokud Polsko zákaz neodvolá, Ukrajina recipročně zakáže dovoz některých polských potravin.
Polsko, Slovensko a Maďarsko se rozhodly pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí před několika dny. Učinily tak i přesto, že Evropská komise, která původně s časově omezeným zákazem dovozu do některých členských zemí EU souhlasila, rozhodla o ukončení tohoto režimu.
Ani polský prezident Andrzej Duda, dosud velký zastánce Ukrajiny, se nyní nezdržel poznámky na téma zhoršení vztahů. "Bylo by dobré, kdyby si Ukrajina pamatovala, že jsme jí pomohli a jsme pro ni tranzitní zemí," řekl novinářům v New Yorku.
Duda přitom na nedávné vojenské přehlídce ve Varšavě ostře kritizoval Poláky, kteří zpochybňují smysl pomoci Ukrajině. "Polsko je bezpečnější díky Ukrajině, která se brání ruskému náporu," řekl 15. srpna. Od začátku ruské invaze loni v únoru předalo Polsko podle agentury Reuters Kyjevu značnou část své výzbroje včetně tanků T-72 Leopard, obrněných vozidel nebo houfnic.
V červenci navíc Duda společně se Zelenským v západoukrajinském městě Luck uctili památku obětí Volyňského masakru, vraždění polských civilistů ukrajinskými banderovci v době druhé světové války. Tato historie dosud zatěžuje polsko-ukrajinské vztahy, spor ale obě strany kvůli Rusku odsunuly do pozadí. Morawiecki se zase zapsal jako politik, který spolu s českým premiérem Petrem Fialou z ODS cestoval vlakem do ostřelovaného Kyjeva loni 15. března.
"I vrcholní politici jsou jen lidé a podléhají tlakům. Prezident Zelenskyj je pod konstantním tlakem, a kdybychom byli kdokoli v jeho kůži, možná bychom ztráceli hlavu častěji než on. Proto nějaké silnější vyjádření není třeba brát doslova," komentoval současnou roztržku český prezident Petr Pavel.
Před blížícími se parlamentními volbami 15. října si sice vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost udržuje v průzkumech náskok před opozicí, ale hlasy jí ubírá krajně pravicová strana Konfederace. Voliče přetahuje právě kritikou polské pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům.
Politici Konfederace stavějí kampaň na tom, že vláda zašla v poskytování sociálních dávek a další pomoci uprchlíkům příliš daleko a že ukrajinská konkurence poškozuje nízkými cenami obilí polské zemědělce. "Ukrajina zneužívá polské důvěřivosti," uvedl předák Konfederace Slawomir Mentzen.
Také z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že počet Poláků ochotných podporovat Ukrajinu ve srovnání s loňským rokem klesá.
Podle průzkumu agentury BIOS z letošního srpna je pro přijímání ukrajinských běženců 69 procent dotázaných Poláků, krátce po začátku ruské agrese loni na jaře to bylo 91 procent. "Nezpochybňuje vojenskou pomoc Ukrajině v případě, že tím není ohrožena vlastní obranyschopnost Polska. Ale Právo a spravedlnost zašla příliš daleko," řekla mluvčí Konfederace Anna Brylková.
Jeden z diplomatů v sídle Evropské unie v Bruselu dává polský konflikt s Ukrajinou ohledně obilí do souvislosti právě s volbami a faktem, že Konfederace cílí na podobné voliče jako Právo a spravedlnost. "Zostřili rétoriku, aby získali zpět voličů, kteří odešli ke Konfederaci. Očekáváme, že po volbách to odezní," řekl diplomat agentuře Reuters.
