Washington/Ankara - O zákoně, který může vážně poškodit americko-turecké vztahy, dnes ve Washingtonu debatoval zahraniční výbor Kongresu.
Legislativa vyhlašuje smrt více než milionu Arménů na tureckém území během první světové války za genocidu. Turecko ale obvinění z genocidy ostře odmítá.
Incident po sto letech zůstává také nejproblematičtějším bodem arménsko-tureckých vztahů. Turecko a Arménie mezi sebou nemají diplomatické styky, roku 1993 Ankara uzavřela společnou hranici.
Turecký premiér poslal americkému prezidentovi Bushovi dopis, v němž před schválením takového zákona varuje. Kvůli návrhu dorazila v úterý do Washingtonu také turecká delegace, která proti němu lobovala.
Podle Turecka může schválení návrhu ohrozit spolupráci obou zemí v sousedním Iráku.
Reakce bude nutná
"Tato rezoluce ohrozí vaše (americké) vojáky. Nebudeme moci dále rozšiřovat vzájemnou spolupráci," prohlásil pro Reuters vedoucí delegace Egemen Bagis z vládnoucí strany AKP.
"Pokud nás naši spojenci urážejí obviněními ze zločinů, které jsme nespáchali, budeme se muset zabývat výhodami takovéto spolupráce," dodal.
Problémy s Tureckem by mohly ohrozit zásobování amerických vojáků v Iráku. Většina dodávek totiž přichází skrze letiště v tureckém Incirliku.
Podle Bagise by se v ohrožení ocitl také nákup amerických zbraní, o které má turecká armáda zájem. Minulý rok tak Turecko například přerušilo vojenskou spolupráci s Francií, jejíž parlament podobný návrh schválil.
Americký prezident je proti navrhovanému zákonu o genocidě. Kongres, který ovládají demokraté, však návrh zřejmě podpoří. Dosud se za něj postavilo 226 poslanců, tedy více než polovina.
I pokud by byl tento zákon schválen, americké zahraniční politiky vůči Turecku by se to nemělo nijak dotknout.
Podle turecké politické analytičky Iltier Turanové však bude vláda její země nucena nějakým způsobem reagovat.
"Jakákoliv turecká vláda bude muset velmi konkrétně turecké veřejnosti demonstrovat, že na nepřátelská americká gesta bude reagováno podobnými nepřátelskými gesty odplaty i z turecké strany," řekla Turanová BBC.
Turecko hrozí útokem
Podle většiny západních historiků není pochyb o tom, že lze turecké vybíjení Arménů v letech 1915 a 1916 za genocidu označit.
Mezi evropské země, které ji už oficiálně uznaly, patří například Belgie, Francie, Holandsko, Kypr, Itálie, Litva, Polsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko nebo Švýcarsko.
Spor Turecka a USA přichází v nejméně vhodnou dobu. Mezi oběma zeměmi v poslední době kulminují třenice ohledně aktivity rebelů ze Strany kurdských pracujících (PKK), kteří mají základny v severním Iráku, odkud podnikají výpady na turecké území.
V úterý Turecko oznámilo, že do severního Iráku pošle svou armádu. S takovým krokem USA nesouhlasí. Domnívají se, že by to tureckého jihovýchodního souseda ještě více destabilizovalo.
Čtěte také:
Turecko hodlá udeřit na Kurdy v severním Iráku
Zdroje: BBC, Reuters, Wikipedia
