"Nechceme ztratit ani minutu, proto jsme o půlnoci spustili volební kampaň," řekl včera deníku El Universal Felipe Calderón, který si za poslední dva měsíce nejvíce polepšil v průzkumech volebních preferencí. Calderón zahájil kampaň krátkými šoty v televizi a rozhlase hned po půlnoci, kdy skončily mexické parlamentní prázdniny a "doba hájení".
Bývalý starosta hlavního města López Obrador, který v dosavadních průzkumech vede, ráno v televizi odvysílal půlhodinový pořad. Třetí potenciální prezident, Roberto Madrazo, před veřejností odhalil své majetkové poměry, čímž se pokouší rozptýlit dohady o svých podezřelých ekonomických aktivitách.
Zásadní otázka voleb: migrace
Všichni tři hlavní kandidáti se shodují na tom, co je pro Mexiko dobré a co chtějí: Ekonomický růst a zahraniční investice. A všichni se také shodnou na tom, co se jim nelíbí: Migrace statisíců Mexičanů do USA, kde hledají lepší práci a lepší život.
Problém asi šesti milionů Mexičanů, kteří v USA nelegálně pracují bez sociálního a zdravotního pojištění, se za šest let snažil vyřešit dosavadní prezident Vicente Fox. Marně.
Foxovi se nepodařilo vyjednat dohodu se Spojenými státy, která by milionům mexických imigrantů poskytla legální status v USA s možností práce. Dohoda byla jedním z Foxových hlavních předvolebních slibů a všichni tři kandidáti budou ten samý slib v letošní kampani opakovat.
"Místo pracovní síly, utíkající za kapitálem, chci přinést investice tam, kde jsou lidé," řekl podle agentury AP Felipe Calderón, který půjde ve Foxových pravicových stopách a je ze všech tří nejvíc nakloněn spolupráci s USA a případné privatizaci.
Volný obchod migraci nezastavil
Mexická vláda se pokusila omezit emigraci vstupem do zóny volného obchodu s USA a Kanadou. Smlouvu dojednala vláda Revoluční institucionální strany, za níž dnes na prezidenta kandiduje Roberto Madrazo. Na severu Mexika poblíž hranic vznikla po vstupu do zóny řada nových továren, mexický export vzrostl zhruba trojnásobně a vznikla nová pracovní místa.
Počet lidí žijících pod hranicí chudoby se ale naopak zvýšil na 40 procent. A Mexičané nadále zemi opouštějí. Mezi lety 2000 a 2004 jich do Spojených států odešlo asi 1,2 milionu.#reklama
Americká vláda se proto v minulém roce rozhodla zpřísnit kontroly na hranicích. Kongres rozhodl o stavbě dalších 700 mil plotů a zdí na hranicích mezi oběma zeměmi a nelegální vstup do země se bude nově posuzovat jako těžký zločin.
"Mexičané vidí zeď jako symbol. Antiamerické nálady jsou na vzestupu," řekl agentuře AP politolog José Antonio Crespo. Postoj kandidátů k USA tak bude dalším hlediskem, podle kterého se budou voliči 2. července rozhodovat.
Mexický prezident jako Chávez nebude
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Jakuba Klepala ale v Mexiku nehrozí, že by se vítěz voleb obrátil proti USA po vzoru venezuelského prezidenta Huga Cháveze.
"Žádný z kandidátů nemůže být příliš proamerický, ale zásadní změny v zahraniční politice nečekám. Mexičané americké investice potřebují," řekl Klepal.
