Budapešť - Maďarský parlament odmítl povinné kvóty pro rozdělení migrantů mezi jednotlivé členské země Evropské unie. Podle agentury AP schválil usnesení, kterým vyslovil nesouhlas s tímto záměrem Bruselu, jenž se nelíbí ani české vládě a který důrazně odmítlo i Slovensko.
Usnesení odhlasovali poslanci z vládní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, z koaliční Křesťanskodemokratické lidové strany a z krajně pravicového hnutí Jobbik. Dali tak vládě volné ruce k tomu, aby zahájila právní kroky proti EU s cílem zabránit zapojení země do tohoto systému kvót.
Orbánův kabinet dal minulý týden najevo, že počká na stanovisko parlamentu k tomuto problému, než se rozhodne jít do právního sporu s Evropskou komisí.
O žalobě na EK uvažuje i slovenský premiér Robert Fico, jehož vláda povinné kvóty migrantů rovněž důrazně odmítá.
Podle v úterý schváleného usnesení maďarských zákonodárců nemá Evropská komise potřebný právní základ pro stanovení povinných kvót pro rozdělení uprchlíků, protože by tím vstoupila v platnost automatická procedura bez jednání s dotčenými členskými státy.
Budapešť ročně uděluje azyl jen několika stovkám žadatelů a odmítá ekonomické migranty. S cílem zabránit tisícům uprchlíků, kteří nepřetržitě proudí do EU z Blízkého východu, Asie a Afriky, aby pronikaly do Maďarska, nechala vláda postavit ploty na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Tím se trasa běženců, toužících dostat se hlavně do Německa, odklonila přes Slovinsko.
Švédský premiér kritizoval východ EU
Do zemí východní části EU se kvůli jejich neochotě přijímat uprchlíky opřel v rozhovoru pro Financial Times předseda švédské vlády Stefan Löfven. Uvedl, že jejich přístup k migrantům není v souladu s evropskými hodnotami humanity.
"Chápu, když řeknete, že tahle krize je problém. Ale abyste řekli: 'Není to můj problém, nemůžeme přijmout muslimy', ne, to není podle mě součást našich evropských hodnot a tomuhle přístupu zkrátka nerozumím," uvedl Löfven.
Ministři vnitra EU v září v Bruselu většinou hlasů schválili rozhodnutí přerozdělit uprchlíky z Itálie a Řecka mezi jednotlivé členské země. Proti kvótám hlasovaly Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zatímco Finsko se zdrželo. Někteří politici členských zemí východní části EU také vyjádřili nechuť přijímat muslimské uprchlíky a útočiště nabídli přednostně křesťanům.
"Evropská unie se musí s touto krizí vyrovnat společně. Jedna, dvě či tři země to nemohou udělat samy," uvedl dále sociálnědemokratický premiér.
EU: Na uprchlickou krizi reagujme rychleji
Předsedové Evropské komise a Evropské rady Jean-Claude Juncker a Donald Tusk vyzvali ve společném dopise šéfy států a vlád zemí Evropské unie k rychlejší reakci na uprchlickou krizi. Konkrétně požadují například rychlejší poskytnutí slíbených expertů a vybavení, s jejichž pomocí má být řešena "dramatická situace na našich vnějších hranicích". I tou se má příští týden zabývat neformální summit EU, který naváže na summit EU-Afrika na Maltě.
V mnoha oblastech "zůstáváme stále pozadu za tím, co jsme si v září dohodli a v říjnu potvrdili", napsali nejvyšší představitelé EU. "Musíme rychle jednat, abychom se toho zbavili," dodali v dopise, jenž nese datum 30. října, ale zveřejněn byl v Bruselu až dnes.
Kritizovali například skutečnost, že do svěřeneckého fondu na pomoc Sýrii přišlo pouhých 50 milionů eur (necelých 1,4 miliardy korun) namísto dohodnutých 500 milionů. "Domníváme se, že dodržení slibů je největším úkolem, před nímž stojíme. Je to test, v němž si nemůžeme dovolit selhat," poznamenali Juncker s Tuskem.
Tusk v úterý oznámil, že na summit EU-Afrika, který se má 11. a 12. listopadu v maltské Vallettě zabývat především uprchlickou krizí, rovnou naváže příští čtvrtek v 14:30 SEČ neformální summit EU, na němž mají být projednána další opatření v této otázce.
"Pokud se chceme vyhnout nejhoršímu, musíme konat rychleji," napsal Tusk v pozvánce na summit. Šéfové států a vlád se mají zabývat dohodnutým rozdělením 160 000 uprchlíků mezi státy EU, součinností s Tureckem, budováním přijímacích center pro uprchlíky (takzvaných hotspots) v EU i ostrahou hranic.
"Jak jsem už dříve varoval, jedinou cestou, jak nezničit Schengen, je odpovídající ochrana vnějších hranic EU," napsal Tusk.
"Musíme učinit vše pro to, aby Schengen zůstal nedotčen, aby se zabránilo jakékoli iniciativě vedoucí k obnovení hranic uvnitř schengenského prostoru," dodal Tusk.
