Budapešť - Maďarská vládní strana Fidesz našla způsob, jak právně zdůvodnit plánované krácení důchodů představitelům a aktivistům komunistického režimu.
Zvláštním zákonem je zatíží povinností "reparačních plateb" za způsobené bezpráví a tyto reparace bude strhávat dotyčným z jejich penzí, napsal na svém webu budapešťský německojazyčný list Pester Lloyd.
Příslušný návrh vypracoval frakční šéf Fideszu v budapešťském parlamentu János Lázár. Inspiroval se podle svých slov "obdobnými opatřeními v Česku a Polsku" a také "zásadami procesů s válečnými zločinci v Norimberku".
Podle návrhu mají "straničtí předáci, předáci mládežnických organizací a milicionářských oddílů na podnicích a další aktivisté stalinistické diktatury, především v bezpečnostní oblasti," splácet "reparační platby" v podobě daně uvalené na jejich důchod. Takto získané prostředky budou pak převedeny na svazy veteránů protikomunistického odboje a obětí režimu.
Podle Lázára bude nyní Fidesz hledat další "možnosti, jak potrestat zločiny proti lidskosti spáchané při potlačování protisovětského povstání z roku 1956". Premiér Viktor Orbán označil nedávno komunismus za "největší zločin 20. století".
Orbánova vláda, která se dostala k moci po volbách loni v dubnu a má v parlamentu absolutní většinu dvou třetin křesel, nasadila silně nacionalistický kurz a prosazuje tichou "národní revoluci". Z ekonomických problémů země obviňuje předchozí liberální vládu levého středu premiéra Ference Gyurcsánye, který prý "zaprodával Maďarsko nadnárodnímu kapitálu".
"Falešná" interpretace dějin
Orbán prosadil novou ústavu, která začne platit od nového roku, a nový mediální zákon nasazující podle mnoha názorů "náhubek" sdělovacím prostředkům. Podřizuje si kulturní instituce a uděluje hromadně občanství zahraničním Maďarům. Nedbá přitom na protesty a upozornění Evropské unie a nevládních organizací, podle nichž jeho opatření omezují demokracii v zemi.
Pester Lloyd upozorňuje, že nedávno Budapešť, vedená Fideszem, dosadila dva krajně pravicové politiky Istvána Csurku a Györgye Dörnera do čela dosud liberálně zaměřeného budapešťského Nového divadla.
Vláda také odvolala dosavadní vedení budapešťského památníku holocaustu kvůli údajné "falešné interpretaci dějin" tím, že "nehistoricky naznačovalo souvislost mezi válečným hortyovským režimem v Maďarsku a německým nacismem", píše list.
Polsko od počátku roku 2010 snížilo důchody bývalým členům tajné policie a komunistického represivního aparátu. Jejich žalobu na neústavnost tohoto kroku, který prý vychází z principu kolektivní viny, ale ústavní soud zamítl. Zákon se týká asi 40 tisíc lidí, jejichž průměrný důchod je asi 2350 zlotých, přičemž ostatní důchodci dostávají průměrně 1630 zlotých měsíčně.
Také v Česku někteří zákonodárci v uplynulých dvaceti letech usilovali o to, aby bývalí příslušníci tajné bezpečnosti nedostávali vyšší penze než průměrní důchodci. Jejich snaha se občas opakuje, výsledek ale zatím nepřinesla. Prosadilo se jen zvýšení příplatku k důchodům politických vězňů a účastníků protikomunistického odboje.
