Maďaři mají z migrace strach, Orbán je pro mnoho z nich menší zlo, říká student

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 22. 1. 2019 8:31
Maďaři v sobotu znovu demonstrovali proti premiérovi Viktoru Orbánovi, protesty ale postupně ztrácejí na síle. Zatímco před Vánoci se sešlo více než 15 tisíc lidí, tentokrát přišly jen dva tisíce. Novinkou však bylo, že se snažili na chvíli zablokovat slavný Řetězový most přes Dunaj.
Během víkendových protestů v Maďarsku se demonstranti pokusili zablokovat slavný Řetězový most | Video: Reuters

Odbory nicméně zatím nesplnily svoji hrozbu, že vyhlásí generální stávku kvůli novele zákoníku práce, která umožňuje zaměstnavatelům žádat po zaměstnancích více hodin přesčasů. Kritici novelu nazývají "otrockým zákonem".

Student Středoevropské univerzity v Budapešti Ádám Hushegyi řekl redakci Aktuálně.cz, že demonstrace, které svolává opozice také s požadavky svobodných médií a nezávislosti soudců, tak zatím premiéra Orbána neohrožují.

"Má pod kontrolou média. Přibližně devadesát procent médií je na straně Orbána. Tak se mu daří vyhýbat tomu, aby musel vést nějaký dialog," říká Hushegyi.

Mimo hlavní město se konaly jen malé protivládní demonstrace. Podle průzkumu institutu Publicus mají protesty podporu 51 procent obyvatel, pouze 17 procent je ale ochotno jít demonstrovat.

Podle Hushegyiho si navíc mnoho Maďarů na současnou podobu médií, v nichž převládají zastánci Orbána, zvyklo.

"Bourání nezávislých médií se děje od roku 2010, kdy nastoupil Orbán, a dělo se to postupně. Politici například vytvořili televizní radu. Tím, jak to nebylo jednorázové, tak to nebylo ani viditelné. Najednou nezávislá média zjistila, že u nich nikdo nebude platit reklamu. Byla to efektivní taktika," říká maďarský student.

"Mnoho lidí si to při konzumaci zpráv ani nevšimne. Ve veřejnoprávní televizi je naprosto nepředstavitelné, aby se novináři zabývali nějakými kauzami premiéra nebo vládních politiků. Aby kriticky rozebírala Orbána. Češi a Slováci si to myslím ani nedovedou představit. Někteří starší lidé říkají, že ty zprávy připomínají éru komunismu," dodává.

Migrace stále jako stěžejní téma

Středoevropská univerzita, kde Hushegyi studuje, v Budapešti brzy skončí. Financuje ji americký miliardář maďarského původu George Soros, kterého premiér Orbán označuje za svého hlavního soupeře a zastánce migrace.

Právě migrace zůstává pro Orbána stěžejním tématem. Před volbami do Evropského parlamentu chce vytvořit takzvaný protiimigrační blok. Za spojence považuje Polsko či italskou stranu Liga, kterou vede ministr vnitra Matteo Salvini. Za hlavního protivníka má pak francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Orbánovým cílem je protiimigrační většina v Evropském parlamentu po volbách na konci května.

"Můj spor s ním není nic osobního. Jde o budoucnost našich zemí. Pokud nastane ohledně migrace to, co si přeje on, bude to pro Maďarsko špatné. Proto musím proti Macronovi bojovat," uvedl premiér Orbán minulý týden před novináři.

S bojem proti migraci a migrantům oslovuje Orbán také voliče své strany Fidesz.

Pro někoho je Orbán menší zlo

"Rok 2015 byl pro Maďarsko šokem, protože tehdy procházely zemí statisíce migrantů. Maďarsko je homogenní země stejně jako Česko nebo Slovensko, takže tohle byl opravdu velký šok. Zprávy v médiích o tom, jak se migranti blíží a jak pohltí Evropu, přitom nepřestaly," soudí Ádám Hushegyi.

"Někteří lidé podporují Orbána spíš jako volbu menšího zla. Za osm let, co vládne, se mu povedlo prosadit tezi, že západní Evropa je neschopná a útočí na Maďary. Vede to k tomu, že značná část Maďarů věří, že Orbán je jediná alternativa. Ve stylu 'je tady aspoň klid a chceme, aby to tak zůstalo, a nechceme, aby to tady vypadalo jako v západní Evropě'," dodává student.

Aktuální průzkum agentury Zavecz Research uvádí, že Orbánově straně Fidesz sice popularita klesá, ale stále by ji v lednu volilo 32 procent lidí. Nacionalistický Jobbik by volilo 11 procent lidí a opoziční socialisty jen sedm procent. Třetina oslovených odpověděla, že neví, koho by nyní volila.

Podívejte se na video z budapešťských demonstrací

Maďarská policie v centru Budapešti zasahovala slzným plynem proti demonstrantům, kteří znovu protestovali proti novele zákoníku práce. | Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy