reklama
 
 

Odmítáte bojovat s korupcí? Nedostanete peníze z eurofondů, varuje státy Brusel

18. 1. 2019 16:19
Česko a další země Evropské unie by mohly v budoucnu přijít o dotace z Bruselu, pokud se ukáže, že nedostatečně bojují proti korupci a podvodům nebo porušují lidská práva. Návrh schválil ve čtvrtek Evropský parlament.

"Respektování zásad právního státu a všech hodnot EU je základním principem, na kterém jsme vybudovali evropský projekt," uvedla zpravodajka návrhu, španělská europoslankyně Eider Gardiazabal Rubialová. "Žádná vláda nemůže tyto hodnoty porušovat, aniž by čelila následkům."

Návrh Evropské komise podpořilo 397 europoslanců, 158 bylo proti a 69 se hlasování zdrželo.

Právní úprava přichází rok poté, co Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vyslovil podezření, že v případě farmy Čapí hnízdo došlo k dotačnímu podvodu. Koncern Agrofert, který před dvěma roky vložil premiér Andrej Babiš do svěřenských fondů, podle obvinění čerpal dotaci určenou malým a středně velkým firmám. Závažná pochybení našel OLAF také v projektech spjatých s firmami vlastněnými zetěm předsedy maďarské vlády Viktora Orbána.

Pokud v budoucnosti Evropská komise odhalí v některé členské zemi EU nedostatky, které mohou ohrozit správu finančních prostředků unie, bude moci dotace z eurofondů omezit nebo zcela zastavit.

Komisi bude při rozhodování napomáhat skupina nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Do ní nominuje každá členská země na základě rozhodnutí národního parlamentu jednoho experta a pět dalších odborníků jmenuje Evropský parlament.

Skupina bude každoročně posuzovat situaci ve všech členských státech a následně zveřejní svá zjištění.

Zájmové skupiny budou mít problém

Případné rozhodnutí komise o zablokování plateb budou muset ještě odsouhlasit europarlament a Rada EU, ve které zasedají ministři členských zemí unie. Pokud některý stát nedostatky odstraní, může mu být přístup k evropským penězům zase obnoven.

"Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy nebudou zneužívány na zkorumpované projekty nebo k vlastnímu obohacení politiků a osob jim blízkých," uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který působí v rozpočtových výborech europarlamentu a účastnil se vyjednávání o tomto návrhu.

Ten vyvolal i nesouhlasné reakce. Proti hlasoval kupříkladu europoslanec za ČSSD Miroslav Poche. "Evropská legislativa je dostatečně silná na to, aby mohl být vytvořen tlak na členský stát, což potvrzuje například aktivní přístup komise vůči podezření ze zneužití evropských fondů ze strany Agrofertu," uvedl.

Český europoslanec také nesouhlasí s tím, aby se na evropské úrovni šily zákony "na míru" nějakého konkrétního problému.

"Je otázkou, zda vůbec vymáhat právní stát prostřednictvím tlaku na zastavení evropských dotací, neboť není vůbec jasné ani dostatečně ošetřené, že zastavení dotací bude mít přímý dopad na stát jako takový a nedopadne to tak, že se tento dopad pouze přenese na konečného příjemce," vysvětluje Poche.

Polsko, Maďarsko, Rumunsko

V praxi bude postup takový, že komise pošle europarlamentu a členským zemím návrh převést zablokovanou sumu do rozpočtové rezervy. Stane se tak do čtyř týdnů, pokud to europoslanci prostou většinou a unijní státy kvalifikovanou většinou, což je nejméně 55 procent členských zemí zastupujících alespoň 65 procent obyvatel EU, nezamítnou. K uvolnění peněz bude nutný stejný postup.

Výbory Evropského parlamentu návrh komise podpořily a rozšířily ho o ustanovení, podle kterého by dotčené členské státy i přes zastavení plateb z fondů musely přislíbené finance poskytnout konečným příjemcům, jako jsou výzkumní pracovníci, občanské společnosti nebo studenti účastnící se výměnného programu Erasmus.

Konkrétním případem, kdy by Evropská komise sáhla na dotace daného státu, by mohlo být zjištění, že v členské zemi nefungují řádně orgány, které provádějí finanční kontrolu. Anebo by nefungovaly úřady, které mají vyšetřovat podvody, včetně těch daňových.

Dalším důvodem by mohla být i nedostatečná spolupráce země s úřadem OLAF.

Jak už byl zmíněno, návrh musí ještě potvrdit unijní země. Agentura Bloomberg poznamenala, že právě v této době počínání vlád v Polsku, Maďarsku či Rumunsku vyvolává pochybnosti o respektu k demokratickým zásadám a rozšiřuje se rozkol mezi východními a západními státy EU.

Opatření by se totiž týkalo nejen nedostatečného boje daného státu s korupcí, ale i porušování lidských práv a zásahů do nezávislosti soudnictví.

"Bohužel se ukazuje, že v některých členských státech jsou unijní hodnoty vážně podlamovány," vysvětluje český europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. "Zavedení nového sankčního mechanismu v podobě omezení přístupu k fondům EU může být nadějí v situaci, kdy dosavadní snahy přimět tamní vlády k dodržování principů právního státu zůstaly bez odezvy."

Babiš vinu odmítá

Babiš nadále jakákoli pochybení v kauze Čapí hnízdo odmítá. Holding Agrofert, jehož je farma součástí, převedl do svěřeneckého fondu.

Podle české pobočky organizace Transparency International ale zůstával ve střetu zájmů. Jako premiér se mimo jiné účastnil jednání Rady pro Evropské investiční a strukturální fondy, která o přidělování evropských peněz rozhoduje. Loni v prosinci proto Babiš oznámil, že se zasedání rady dále účastnit nebude.

"Nedá se říct, že by rozhodnutí Evropské komise bylo ovlivněno přímo jen tím, s čím jsme se setkali v Česku, návrh souvisí i s podobnými kauzami oligarchů v jiných zemích, jako je Maďarsko, Rumunsko či Itálie, o nichž se v českých médiích tolik nemluví," doplnil pro Aktuálně.cz Zdechovský.

Česká republika podle něj spíše patří k zemím, které se až dosud snažily evropské dotace čerpat v rozumné míře.

Evropský parlament loni v prosinci schválil rezoluci, v níž Evropskou komisi vyzval k tomu, aby v souvislosti s kauzou Čapího hnízda přijala náležitá opatření. Europoslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert.

Video: Luxusní záchod na Slovensku, který nesplachuje. Zaplatily ho evropské dotace

Luxusní záchod na Slovensku, který nesplachuje. Zaplatily ho evropské dotace | Video: Sme.sk |  01:21

autoři: Radim Klekner, ČTK | 18. 1. 2019 16:19

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama