Paříž/Berlín - Na naše počítače útočí někdo z Ruska, oznámil dva měsíce před francouzskými prezidentskými volbami jeden z dosavadních favoritů: Emmanuel Macron.
Hackeři napadli počítačovou síť jeho hnutí En Marche! (Vpřed!).
Macron je přitom pravděpodobně největším soupeřem krajně pravicové kandidátky Marine Le Penové. A ženy, která chválí Rusko, chce zrušit protiruské sankce a na kampaň si půjčila od ruské banky.
Prokremelská televize Russia Today a agentura Sputnik - v obou případech média kontrolovaná ruskou vládou - se už na Macrona zaměřily.
Sputnik v článku naznačoval, že politik je homosexuál. Sociálními sítěmi a internetem kolují informace, že jeho sňatek s o sedmnáct let let starší ženou Brigitte Trogneauxovou má tento fakt jen zakrýt.
"Kontroverzní detaily z jeho osobního života vyjdou brzy najevo," oznámil ruský Sputnik na webu, který vydává v mnoha jazycích.
Zveřejnil taky článek s fotografií selfie syrského uprchlíka Anáse Mudamaního s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a titulkem: "Udělala si Merkelová selfie s podezřelým z útoku v Bruselu?"
Mudamaního dali redaktoři serveru do spojení s Islámským státem a zpráva se postupně rozšířila na Facebooku. Syřan sociální síť zažaloval, spor řeší soud ve Würzburgu.
Francouzská rozvědka DGSE informovala prezidenta Françoise Hollanda, že Kreml napadáním počítačů a propagandou na webech i sociálních sítích pomáhá k vítězství kandidátce krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penové.
Macron je jejím opakem. Je pro co nejtěsnější spolupráci s Německem v EU a kritizuje Moskvu.
Dezinformace těží ze skutečných případů
V sousedním Německu patří Angela Merkelová k rozhodným zastáncům zachování protiruských sankcí, pokud Moskva nezmění politiku vůči Ukrajině. Nejvíc proruskou stranou je zde naopak protiimigrantská a protimuslimská Alternativa pro Německo (AfD).
V nejnovějších průzkumech veřejného mínění dotahují křesťanské demokraty (CDU) Angely Merkelové sociální demokraté. A to od chvíle, kdy se do jejich čela postavil bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
Alternativa pro Německo má ale pořád reálnou šanci stát se třetí nejsilnější stranou v Bundestagu.
Dezinformačním kampaním proti politikům, jako je Merkelová, napomáhají případy sexuálního násilí nebo obecně násilí imigrantů vůči ženám. Jde o citlivé téma a několik takových případů se v Německu skutečně stalo.
Afghánský uprchlík loni znásilnil a utopil studentku v německém Freiburgu, se kterou se znal. Ve Švédsku nezletilý somálský žadatel o azyl zavraždil u Göteborgu vychovatelku, která pracovala jako dobrovolnice v centru pro běžence.
Politolog Kai-Olaf Lang z berlínské Nadace pro vědu a politiku (Stiftung für Wissenschaft und Politik) si myslí, že polopravdy nebo lži zveřejněné s cílem ovlivnit volby volby nakonec nerozhodnou.
"Ve srovnání s jinými státy předpokládám, že vliv takových zpráv a dezinformací zůstane v Německu omezený. Ale v určité části společnosti, která se vymezuje proti imigraci a je nespokojená, to zabírá. Téma imigrace je jednoznačně velkým tématem této volební kampaně. Kolem toho se může objevit řada věcí, které jsou zveličené nebo zkreslené," uvedl Lang pro Aktuálně.cz.
Facebook šíří neexistující výroky
Dodává, že "potenciál existuje, i když jsou si Němci většinou dobře vědomi toho, jaké pozadí takové zprávy mají". "Zažili jsme například hackerské útoky na Bundestag v roce 2015. Německá veřejnost ví, že takové věci se mohou dít, a je na to připravena," dodal Lang.
Jak se prostřednictvím Facebooku mohou šířit lži a pomluvy s velkým společenským dopadem, ukazuje příklad poslankyně německého Bundestagu za Zelené Renate Künastové. Na sociální síti se objevila její údajná obhajoba Afghánce, který zavraždil dívku ve Freiburgu.
"Traumatizovaný mladý uprchlík někoho zavraždil, ale i přesto mu musíme pomoci," zněl její údajný citát. Künastová ale nikdy takovou větu neřekla.
Zelení jsou ze všech německých stran nejvstřícnější k přijímání uprchlíků. A fáma je měla poškodit.
Vymyšlená byla i zpráva, že několik stovek mladých migrantů v Dortmundu útočilo na policisty, provolávalo slávu Islámskému státu a zapálilo tamní kostel.
Před kyberútoky a cílenými dezinformacemi Němce varuje i šéf jejich kontrarozvědky (Spolkového úřadu na ochranu ústavy - BfV) Hans-Georg Maassen.
"Stupňuje se agresivní kyberšpionáž v politické sféře. Jejím terčem jsou vládní představitelé, poslanci i zaměstnanci politických stran. Máme informace o tom, že snaha ovlivnit průběh našich voleb sílí," uzavřel Maassen.
