Od začátku července se podle Vjasny jedná o čtvrtou vlnu amnestií pro odsouzené z politických důvodů, přičemž z věznic vyšlo 115 lidí.
Šest z nyní omilostněných jsou ženy, píše Belta. Někteří propouštění lidé podle ní trpí chronickými nemocemi, jsou invalidní nebo senioři. "Všichni učinili pokání a požádali o příležitost dostat se z vězení a vést zákonný způsob života," píše státní agentura, podle níž Lukašenko podepsal příslušný dekret v předvečer Dne národní jednoty. Jména propuštěných neuvádí, nesdělila je ani Vjasna.
Lukašenko východoevropské zemi vládne už tři desetiletí. Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily jeho, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35 tisíc lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly. Řadu lidí soudy poslaly za mříže.
Vjasna upozorňuje, že v zemi je přes 1340 lidí vězněných z politických důvodů. Patří mezi ně například její zakladatel a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová. Exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných z politických důvodů.
Lukašenko podle agentury Reuters existenci politických vězňů v zemi popírá. Minulý týden autoritářský vůdce řekl, že mezi dříve propuštěnými byli lidé nemocní nebo "blázniví" a budou pod dohledem bezpečnostních složek. Běloruská média u dříve omilostněných psala, že někteří jsou vážně nemocní. Týká se to kupříkladu opozičního politika a někdejšího prezidentského kandidáta Ryhora Kastusjova, jemuž lékaři diagnostikovali rakovinu, nebo novinářky Ksenije Luckinové, která má nádor na mozku.
Lukašenko je od roku 2020 stále více závislý na Rusku. Podpora Kremlu mu pomohla udržet se u moci navzdory rozsáhlým protestům, napsala Reuters. Někteří analytici podle něj vnímají propouštění vězňů jako gesto běloruského lídra ve snaze začít napravovat vztahy se Západem a vyhnout se plnému pohlcení jeho země Ruskem. Lidskoprávní organizace, západní diplomaté a exilová běloruská opozice propouštění politických vězňů už dříve uvítali, ale upozornili, že nepředstavuje skutečnou změnu politiky.
