* V České republice začalo stěhování z velkoměst na venkov už v polovině 90. let * Na Slovensku i v Česku tento trend pokračuje * Lidi žene vidina návratu ke kořenům, romantická představa vesnice, říká slovenská socioložka
Praha/Bratislava - Češi a Slováci dvacet let po pádu komunismu dohánějí lidi v zemích západní Evropy. V migraci z měst na venkov.
Zatímco v chudých státech Asie, Afriky a Latinské Ameriky města bobtnají a venkov se vylidňuje, protože lidé cestují do megapolí s nadějí na práci a lepší život, střední Evropa jde opačnou cestou.
Sociologický ústav Slovenské akademie věd v nově zveřejněné analýze tvrdí, že na Slovensku je trend odchodů z měst na venkov patrný zejména od roku 2001. Lidé odcházejí bydlet na venkov a do měst jezdí pracovat.
"Hlavním motivem takového stěhování je zabezpečit si kvalitní bydlení. Touha mít dům se zahradou a psem. Je to jakýsi návrat ke kořenům, taková romantická představa bydlet na vesnici," cituje agentura SITA socioložku a jednu z autorek výzkumu Katarínu Moravanskou.
Slovenská data ukazují, že "přesídlenci" na venkov bydlí hlavně v okolí velkých měst. Český vývoj je podobný.
"Přesun velké části lidí z měst na venkov začal zhruba v polovině devadesátých let. Trvá stále a ještě nějakou dobu bude," řekla Aktuálně.cz socioložka Pavlína Maříková, autorka výzkumu s názvem Vylidňování českého venkova - minulost a současnost.
Podle ní procházíme podobným procesem jako západní Evropa. Jen se zhruba třicetiletým zpožděním.
"Na západ od nás byl také velký odliv z měst, ale pak se to zastavilo a ustálilo. U nás k tomu dříve nedošlo, protože za socialismu byl seshora daný trend sdružování do větších celků," říká Maříková, která působí v Sociologické laboratoři Katedry humanitních věd na České zemědělské univerzitě v Praze.
Podle Michala Illnera z českého Sociologického ústavu je Česká republika v odlivu lidí z měst dál než Slovensko. "Patrné je to zejména u Prahy a Brna, méně už u Ostravy či Plzně. Praha získává nové obyvatele hlavně díky cizincům, ale ztrácí další stěhováním do vilových či domkových lokalit v okolí," uvedl pro Aktuálně.cz.
Výstavba nových domů a bytů je v současné době viditelná v mnoha obcích v okolí Prahy. Namátkou v Dolních Břežanech, Strančicích či Jesenici.
Kdyby někdo z Československa odjel 16. listopadu 1989 a vrátil se teď po dvaceti letech, jako jednu z nejviditelnějších změn by jistě zaregistroval existenci satelitních městeček a vesnic po republice.
Trend v českých zemích byl dlouhodobě nastaven jednosměrně z vesnic do měst.
První data jsou k dispozici z roku 1843. Tehdy žilo na vesnici 82 procent obyvatel na území dnešní České republiky.
V roce 1930 to bylo 52 procent, v roce 1980 už jen 25 procent (za vesnici je považována obec s méně než dvěma tisíci obyvatel).
Posledních zhruba patnáct let je tomu obráceně. V České republice i na Slovensku.
"Nárůst venkovského obyvatelstva se ale projevuje především v zázemí velkoměst nebo v nejbližších okresech," uvádí analýza Vylidňování českého venkova - minulost a současnost.
Slovenský Sociologický ústav podotýká: Lidi láká na venkov vidina většího soukromí, zdravějšího životního prostředí či vyššího životního standardu.
