Lidstvo žije na dluh, už vyčerpalo roční zásoby planety

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
13. 8. 2015 20:45
Vědci vypočítali, že Den ekologického dluhu letos přišel o šest dní dříve než loni. Přírodní zdroje přestávají pokrývat lidskou poptávku rychleji každým rokem.
Sucho je jedním z následků přečerpávání přírodních zdrojů.
Sucho je jedním z následků přečerpávání přírodních zdrojů. | Foto: Reuters

Washington - Lidstvo vyčerpalo roční zásoby přírodních zdrojů za méně než osm měsíců.

Den, kdy k tomuto přečerpání dojde, je nazýván Dnem ekologického dluhu a letos přišel o šest dní dříve než loni.

K 13. srpnu se dopracovala organizace Global Footprint Network (GFN).

Každý rok lze moment vyčerpání světové biokapacity spočítat podle jednoduchého vzorce, který vychází ze srovnání požadavků lidstva a schopností planety obnovovat zdroje.

Množství přírodních zdrojů vytvořených na daný rok vydělí vědci lidskou spotřebou za ten samý rok (ekologickou stopu lidstva) a vynásobí 365, tedy počtem dnů jednoho roku.

Výsledek lze chápat také tak, že lidstvo právě překročilo rozpočet, který měla Země schválený na letošní rok. A to vědci nepočítají potřeby ostatních živočišných druhů.

Jedna planeta nestačí

Aby mohla být uspokojena poptávka lidstva na spotřebu, bylo by zapotřebí 1,6 planety. Do roku 2030 by při pokračování současných trendů mělo lidstvo potřebovat dokonce planety dvě. A tak žije na dluh.

Podle odhadů GFN začal lidský konzum převyšovat kapacitu Země už na začátku 70. let a v důsledku pokračujícího růstu populace a celosvětového zvyšování spotřeby se každým rokem moment vyčerpání zásob dostaví o něco dříve.

Důsledky lze spatřovat v nárůstu skleníkových plynů, úbytku vodních zdrojů, erozi půdy nebo v odlesňování.

"Největším problémem není rostoucí deficit, ale to, že je tento trend z dlouhodobého hlediska neudržitelný. I přesto stále nejsme schopni přijmout opatření, která by nás navedla správným směrem," vyjádřil se prezident GFN Mathis Wackernagel pro list The Guardian.

Zdá se, jako by si lidé rizika příliš neuvědomovali. "I dětem je to zřejmé, ale pro 98 procent ekonomů to stále není riziko, které by stálo za pozornost," dodává Wackernagel s obavami.

Největšími spotřebiteli jsou vyspělé státy a rychle rostoucí ekonomiky. Naději představuje prosincová Klimatická konference OSN v Paříži a globální diplomatické snažení.

GFN však apeluje i na jednotlivce, kteří mohou snížit vlastní ekologickou stopu a žít v rámci možností, jež příroda nabízí.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Nové byty v Praze do konce června zdražily meziročně o 9,4 procenta, ukázala analýza

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostly v průměru o 9,4 procenta na 118 480 korun za metr čtvereční. Proti prvnímu čtvrtletí stouply ceny o 5,6 procenta. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Růst cen podle nich zrychlil kvůli převisu poptávky nad nabídkou, odrážejí se v něm i zvyšující se ceny stavebních materiálů.

"Prodeje jsou na rekordní úrovni již devět měsíců v řadě. Poptávku ženou stále velmi dostupné hypotéky a také obava ze znehodnocení úspor vlivem inflace. Na byty se dokonce tvoří pořadníky a nové projekty se z velké části vyprodají prakticky hned po uvedení na trh," uvedl zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Z analýzy vyplývá, že během druhého čtvrtletí letošního roku se v metropoli prodalo rekordních 2650 nových bytů, počet nabízených jednotek se naopak snížil na 3350. Za celé pololetí se podle firem v Praze prodalo 4750 nových bytů, meziročně téměř dvojnásobek. Největší zájem lidé při koupi projevili o dispozice 2+kk, druhou prodejně nejsilnější pozici obsadily třípokojové byty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy