Bagdád - Ofenzíva amerických vojáků v Bagdádu nezastavila násilí.
Dnes explodovalo na různých místech Bagdádu několik náloží. Počet obětí je odhadován minimálně na 200, dalších více než sto osob je zraněno.
"Viděl jsem desítky mrtvých. A také desítky lidí, kteří zaživa hořeli v minibusech. Ale nikdo jim nedokázal pomoci," citovala agentura Reuters jednoho ze svědků exploze ve čtvrti Žadríja, kde zahynulo nejméně 140 lidí a 150 dalších osob bylo zraněno.
O několik hodin dříve připravil sebevražedný atentátník o život 41 osob ve čtvrti Sadr, informovala agentura AP.
AP vede od května 2005 denní registr počtu obětí násilností v Iráku: Středa se podle této statistiky stala druhým nejčernějším dnem za celé období. Bylo usmrceno - nebylo bylo nalezeno mrtvých - téměř 250 osob.
Al-Káida proti šíitům
Obětmi jsou šíitští muslimové. Sebevražedné atentáty mají na svědomí hlavně sunnité z irácké odnože Al-Káidy, kteří považují šíity za nepřátele.
Sektářské násilí mezi sunnity a šíity podněcuje právě irácká Al-Káida. V řadách sunnitských povstalců už údajně došlo k rozkolu, protože některé skupiny nesouhlasí se zabíjením šíitů a chtějí bojovat jen proti americkým vojákům.
V posledních týdnech radikální sunnité rozšířili arzenál svých útoků o dvě novinky. Při explozích používají pro znásobení počtu obětí a zraněných chlór a vyhazují do vzduchu mosty přes řeku Tigris, aby přerušili spojení mezi oběma částmi Bagdádu.
Premiér chce kontrolu nad bezpečností
Premiér Núrí Malikí právě dnes prohlásil, že irácká armáda by ráda převzala zodpovědnost za bezpečnost v Iráku ve všech osmnácti provinicích do konce roku. Podle amerických velitelů je to ale nerálné.
Americký prezident George Bush odmítá stanovit termín odchodu amerických vojáků z Iráku. Naopak tam posílá další vojáky. Bezpečnostní situace se ale přesto nelepší, denně umírají desítky lidí.
Zatím nejhroším dnem od začátku války byl 31.srpen 2005, kdy v panice vzniklé na bagdádském mostě zahynulo téměř tisíc šíitských poutníků.
Bush znovu žádá o peníze
Nejkravější útoky se odehrávají v Bagdádu a v oblastech severně a západně od metropole.
USA mají momentálně v Iráku 146 tisíc vojáků.
Dnes večer chce Bush vyjednávat s oběma komorami Kongresu o uvolnění částky 100 miliard dolarů na další operace v Iráku a Afghánistánu. Demokraté, kteří mají v obou komorách většinu, jsou proti, dokud Bush jasně neřekne, kdy chce z Iráku americké vojáky stáhnout.
