Šestibodový seznam směřovali německým politikům a požadují jejich splnění. Jinak budou dál pokračovat v demonstracích.
Cílem iniciativy Fridays For Future je právě vybídnout politiky, aby si začali klimatických změn všímat a řešit je. Iniciativa původně vznikla ve Švédsku pod záštitou šestnáctileté studentky Grety Thunbergové a postupně se rozšířila do dalších zemích.
Pondělní tisková konference se ne náhodou konala v přírodovědném muzeu v Berlíně. Studenti předstoupili před novináře v místnosti, kde se jako exponáty tyčí dvě kostry vyhynulých dinosaurů. "Výsledek pátého masového vymírání druhů můžete vidět za mnou. My (lidé) jsme svou činností spustili šesté masové vymírání," varoval student Sebastian Grieme. Řada vědců jeho slova potvrzuje.
#FFFfordert: Großes Medieninteresse im Sauriersaal des #mfnberlin. @FridayForFuture stellt Forderungspapier an die Politik vor. #Klimawandel #Klimakrise 🗯 pic.twitter.com/XbijWo2iUk
— Museum für Naturkunde Berlin (@mfnberlin) April 8, 2019
V Německu vypukla první studentská stávka, která se tradičně koná v pátek, už v prosinci. Česko se k iniciativě přidalo v únoru, v polovině března se pak několik českých měst zapojilo do mezinárodních protestů. Pozdější vznik české odnože hnutí je podle jejího mluvčího Petra Doubravského jedním z důvodů, proč čeští studenti zatím žádné konkrétní požadavky směrem k politikům nevznesli.
"V Německu stávky trvají déle. Tamní vláda se k tomu navíc staví mnohem lépe a otevřeněji než česká. Němečtí politici mají mnohem větší snahu problém klimatických změn řešit," vysvětlil deníku Aktuálně.cz Doubravský.
Požadavky německých studentů na politiky
- Do roku 2019 zrušit dotace na fosilní paliva
- Do roku 2019 vyřadit z provozu 1/4 uhelných elektráren
- Do roku 2019 zavést uhlíkovou daň na všechny emise skleníkových plynů
- Do roku 2030 úplně přestat používat energii z uhelných elektráren.
- Do roku 2030 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.
- Do roku 2035 na 100 procent přejít na energii z obnovitelných zdrojů.
Připomněl také lednové rozhodnutí takzvané uhelné komise, podle které by Německo mělo nejpozději do konce roku 2038 přestat používat energii z uhlí. Podle Doubravského němečtí studenti ale věří, že se země může této energie vzdát už o několik let dříve.
Ministři jednání odmítají
Doubravský zároveň řekl, že dlouhodobým hlavním cílem české odnože hnutí je hlavně zásadně omezit emise do roku 2050 - jejich snížení o 80 procentních bodů, o kterých hovoří ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něj nestačí.
Právě čeští ministři přitom se studenty odmítají podle Doubravského jednat. Vůli řešit s nimi měnící se klima projevili zatím hlavně politici z opozičních stran - v Praze například pražský zastupitel za piráty Adam Zábranský, v Plzni zase náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09).
"Myslím, že finální rozhodnutí není jen na panu ministrovi. Za emisemi stojí i jednotlivé obce, leccos jde vyřešit i na komunální úrovni," myslí si Doubravský.
Čeští studenti budou za klima znovu demonstrovat 3. května. Zapojit se chtějí i do mezinárodní stávky, která se bude konat o tři týdny později.
