Více než šedesát amerických stíhacích letadel odstartovalo z britských základen a letadlových lodí ve Středozemním moři, aby zasadila smrtící ránu libyjskému režimu Muammara Kaddáfího, který se netajil svojí podporou terorismu.
Tehdejší mluvčí Bílého domu Larry Speaker připustil, že kromě vojenských cílů bylo zasaženo také předměstí hlavního města. Slova prezidenta Reagana však byla nekompromisní.
"Když jsou naši občané cílem útoků, je naším úkolem zasáhnout. Tak dlouho, dokud jsem v úřadu já."
Davy v libyjských ulicích měly svůj názor a ten nehodlaly měnit: "Pryč se Spojenými státy."
O tři roky později se libyjští agenti zapojili do bombového útoku na letadlo Pan Am, které spadlo na skotské městečko Lockerbie. Libyjský vůdce Kaddáfí je vydal soudu v roce 1999. O tři roky později také oficiálně připustil, že stál za útokem na berlínskou diskotéku.
S koncem studené války však skončila také doba slávy libyjského vůdce.
Pouhý jeden den před americko-britskou invazí do Iráku v roce 2003 upustila Libye také od svého jaderného programu. Celý svět se divil. Jaký jaderný program?
Jaderná Libye technologii koupila. Na černém trhu
Kaddáfího syn Saíf Islam tlumočil světu rozhodnutí Libye ustoupit od izolace a zříct se terorismu i jaderných zbraní.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Speciál: Vše o íránské krizi
- KLDR a Norsko?Cesta k jadernému
Přestože se Libye podepsala pod smlouvu o nešíření jaderných zbraní a mezinárodní společenství na tuto severoafrickou zemi uvalilo sankce, izolovaná země technologii na výrobu atomových zbraní stejně získala. Když ji odmítlo prodat Rusko, obrátila se na černý trh.
Melissa Flemmingová z Mezinárodní agentury pro atomovou energii v rozhovoru pro BBC připustila, že zpráva o libyjském jaderném programu byla šok také pro samotné inspektory.
"Nějaké informace o tom, že tam někde v té oblasti existuje černý trh, se k nám dostaly. Nevěděli jsme ale, jak funguje, kde je jeho ústředí. Začali jsme to prošetřovat, ale pochopitelně když se Libye otevřela, byl to dost velký šok."
Nervové ústrojí trhu se přitom skrývalo v Pákistánu, u samotného otce pákistánského jaderného programu doktora Abdula Kádira Chána.
Muž, který vystudoval v západní Evropě a od 70. let pracoval v Nizozemí, nakonec ukradl svému zaměstnavateli tajné dokumenty a uprchl zpátky do Pákistánu.
V zemi tulipánů byl usvědčen ze špionáže, ale kvůli formálním nedostatkům bylo upuštěno od soudu.
V únoru 2004 Abdul Kádir Chán připustil, že kromě Libye poskytoval jaderné technologie Íránu a Severní Koreji.