Tripolis - Na dvorku jedné tripoliské školky se sešlo dvacet Libyjek. Přišly si poslechnout, proč je dobré dát v brzkých volbách hlas Madždě Falláhové.
Budou to první volby, které se v Libyi konají za uplynulé půlstoletí.
Šestačtyřicetiletá doktorka Falláhová přišla přestavit sebe i svou stranu, ale když se pak začalo diskutovat, zaplavily ji přítomné dotazy, které se vůbec netýkaly politického programu, nýbrž samotné volební procedury, píše agentura Reuters.
"A co bude, až přijdeme do volební místnosti? Kolik lidí máme volit?" zeptala se jedna z žen. Další zajímalo, co vlastně parlament dělá a jakou roli mají politické strany ve vládě.
Tak se slaví pád diktátora:
Po Kaddáfím
Falláhová sice kandiduje za úspěšné Muslimské bratrstvo, ale její kampaň neorganizují žádní brilantní manažeři, nefigurují v ní tlampače ani mikrofony a nejsou tu balonky ani fábory.
Libyjci 7. července zvolí 200 poslanců, kteří mají sepsat novou ústavu, podle níž se vybuduje nová Libye, zbavená Muammara Kaddáfího.
Nejpřipravenější a nejlépe financované jde do voleb již zmíněné Muslimské bratrstvo. Očekává se, že bude úspěšné podobně, jako byla jeho egyptská sekce nedávno v Egyptě.
Hodně je slyšet také o skupině Al-Vatan vedené bývalým velitelem milicí Abdal Hakímem bel Hadžem. Mnoho Libyjců se chystá volit koalici Mahmúda Džibríla, který si vedl obratně v době revoluce proti Kaddáfímu. Parlamentu ale budou podle pravidel dominovat roztříštěné skupinky nezávislých poslanců, kteří budou prosazovat především místní zájmy svých krajů.
K volbám se zaregistrovalo 2,7 milionu Libyjců. Většina z nich se učí pravidlům demokratických voleb až těsně před hlasováním. "V době Kaddáfího vlády nám říkali, že lidé sdružení v politických stranách jsou vlastizrádci. Až teď se dovídáme, co to vlastně je politická strana, co dělá a jak se volí. Nikdy jsme to ještě nedělali a je to vzrušující," říká učitelka Favzía Masúdová.
Poprvé v životě
Tunisané nebo Egypťané určitou volební zkušenost měli, i když jakákoli nebezpečnější opozice byla vždy odsunuta na vedlejší kolej a vládní garnitura sklízela vždy 90 procent hlasů. Libyjci však naposledy volili v roce 1964, když jim ještě vládl král Idrís I., jehož Kaddáfí o pět let později svrhnul. Za jeho 42leté vlády pak byly politické strany zakázány a politické instituce neexistovaly.
Pro většinu Libyjců bude 7. červenec příležitostí odevzdat volební hlas vůbec poprvé v životě.
Volební komisi se nedostává peněz a kvalifikovaných lidí, takže nestihla vše připravit včas a musela kvůli tomu odsunout původní červnový termín až na červenec. Ze všech sil se snaží lidem vysvětlit, jak systém funguje. "Potřebovali bychom zorganizovat shromáždění a také lidi, kteří by chodili volební pravidla lidem vysvětlovat do domů.
Ačkoli do voleb zbývá zhruba týden, Tripolis je klidný. Až teď se na zdech objevují fotografie usmívajících se kandidátů, nikde se nekonají vzrušená shromáždění, z amplionů nikdo nevyřvává důvody, proč volit právě jeho. Jen těžko uvěřit, že se o 200 křesel uchází 3000 lidí.
Situaci neusnadňuje kombinovaný volební systém, v němž část parlamentu je volena přímo, část nepřímo. Jako nezávislí kandiduje 2500 lidí a pro ně je určeno 120 parlamentních křesel. Zbylých 80 si pak rozdělí straníci.
Život a smrt Muammara Kaddáfího:
Ohrožený experiment
Do voleb zbývá pár dní a je třeba lidem vysvětlit, kdo jsou hlavní kandidáti. Analytikům se v této atmosféře těžko určuje, kteří to vlastně jsou.
"Kampaň se prostě nekoná, a to nejen v odlehlých oblastech, ale ani v Tripolisu. Chybí informace o kandidátech i o stranách, o jejich programu a o tom, co prosazují," vysvětluje Hanan Salláhová z libyjské sekce organizace Human Rights Watch.
S blížícím se termínem voleb se sice kampaň poněkud oživila, ale na to, aby se voliči rozhodovali fundovaně, to stačit nebude. Mnozí se budou bát k urnám vůbec přijít, protože vidí, jak špatně se přechodná vláda vypořádává s četnými ozbrojenými skupinami, jež se podílely na boji proti Kaddáfímu a nyní se derou k moci.
Experti se obávají, že nedostatečná informovanost a bezpečnostní problémy mohou libyjský demokratický experiment ohrozit.
"Je tu mnoho nervozity a strachu. Všichni tlačí na to, aby se volby podařily, jenomže lidé váhají. Nejde o to, že by selhalo samo hlasování, ale spíš o to, jak bude legitimní. Je tu politická vůle i voliči. Přejeme si, aby byl výsledek co nejpřesnější, aby odpovídal tomu, co ti lidé chtějí," sdělil Ian Smith z mezinárodní nadace pro volební systém v Libyi.
