Bejrút - Pět měsíců poté, co se v Libanonu konaly volby, má země konečně novou vládu. Po zdlouhavých vyjednáváních v ní zasednou i členové opozice, včetně šíitského hnutí Hizballáh.
Hizballáh utrpěl ve volbách porážku, jde však přesto o zřejmě nejsilnějšího hráče v zemi. Je to totiž jediný účastník občanské války v letech 1975 až 1990, který si ponechal ozbrojené milice. Díky podpoře Sýrie a Íránu jsou navíc dobře vyzbrojené.
Vládu národní jednoty povede Saad Harírí, syn zavražděného někdejšího premiéra Rafíka Harírího. Patnáct ministrů pochází z koalice stran podporovaných Západem, pět ministrů vybral prezident Michel Sulejman a deset dodala opozice. Dva z opozičních ministrů navrhl Hizballáh.
"Konečně jsme vytvořili vládu národní jednoty," řekl Harírí v pondělí reportérům po závěrečných jednáních. "Otočili jsme list, ke kterému se již nechceme vracet a obrátili na novou stránku, o které doufáme, že bude stránkou shody a spolupráce."
Země má osmnáct uznaných náboženských skupin - které jsou vnitřně dále heterogenní - a probíhají zde časté rozmíšky. Dalším destabilizujícím faktorem čtyřmilionového Libanonu jsou stovky tisíc uprchlíků, především z Palestiny a Iráku. Stát byl také kolbištěm, na kterém se střetávali jeho dva silní sousedé - Sýrie a Izrael.
V květnu 2008 se země ocitla opět na prahu občanské války a provládní síly téměř dva týdny bojovaly s milicemi Hizballáhu v ulicích libanonských měst. Armáda se kvůli obavám z eskalace konfliktu držela zpočátku stranou, nakonec se však její zásah stal zklidňujícím faktorem, který přestřelky ukončil.
Tehdejší vrchní armádní velitel Michel Sulejman se následně stal prezidentem a je to právě on, kdo má i nyní plnit úlohu jazýčku na vahách moci.
Systém patnácti ministrů prozápadní koalice, deseti opozičních a pěti prezidentových zaručuje, že Harírí nemůže postupovat unilaterálně a naopak, že opozice nebude moci jednání vlády jednoduše paralyzovat.
Dva prezidentovi kandidáti navíc obsadili klíčové posty ministrů vnitra a obrany.
