reklama
 
 

Českoslovenští legionáři už nejsou za nájemné vrahy. Nové Zámky opraví zničený hřbitov

Aktualizováno 30. 10. 2015 14:22
Barbarství. Tak před dvěma lety historici popisovali zničení pomníku i hřbitova československých legionářů ve slovenských Nových Zámcích. Teprve nyní nastává změna. Přichází omluva a slib, že pomník bude obnoven v jeho původní podobě z roku 1936.

Nové Zámky / Praha - Bagrem necitlivě zničený hřbitov i památník československých legionářů ve slovenských Nových Zámcích budou obnoveny do původní podoby. Za účasti nově zvoleného vedení města se na tom dohodla česko-slovenská mezivládní komise.

"Jde o naprostý obrat v pohledu na vandalství, jaké nemá ve střední Evropě obdoby," řekl Aktuálně.cz Eduard Stehlík, šéf odboru pro válečné veterány českého ministerstva obrany, který v kauze zastupuje Českou republiku.

"Slováci si od prvních minut jednání uvědomili, jak citlivý a zásadní problém to pro nás je," dodal.

Noví zastupitelé Nových Zámků a také noví členové mezivládní komise za Slovensko přestali - na rozdíl od svých předchůdců - protesty Prahy bagatelizovat. Jejich předchůdce, bývalý primátor Nových Zámků Gejza Pischinger, legionáře označoval za "nájemné vrahy", ačkoliv padli v roce 1919 při obraně Slovenska před bolševickým vpádem jednotek takzvané Maďarské republiky rad.

Jen Čechů a Moravanů padlo tehdy na Slovensku kolem tisícovky a další dva tisíce jsou nezvěstné. Patří k nim i umučení a zavraždění, vojáci rudé Maďarské republiky rad se totiž vyznačovali nevídanou krutostí.

Pomník odhalí za rok

Hřbitov legionářů v Nových Zámcích byl zničen před dvěma lety právě se souhlasem tehdejšího primátora Pischingera. Češi od té doby žádají, aby byl obnoven.

Až teď je ale Slováci vyslyšeli. "Třetího listopadu 2016 odhalíme legionářský hřbitov v jeho původní podobě z roku 1936 (podle tehdejšího uměleckého návrhu pomníku akademického sochaře Fráni Štefanka, kdy za klečícím vojákem stojí alegorická postava ženy-republiky - pozn. red.)," slíbil náměstek primátora Nových Zámků Lukáš Štefánik.

"Zlikvidování hřbitova i následný konflikt nás mrzí. S českou stranou chceme už jen v dobrém spolupracovat," dodal s tím, že za bývalého vedení se podle něj ve městě odehrávalo leccos nepochopitelného. "A třeba likvidace hřbitova legionářů panem Pischingerem je už zcela mimo naše chápání."

V Nových Zámcích je pochováno celkem 206 vojáků, kteří většinou podlehli zraněním v tamní vojenské nemocnici. Z toho 92 Čechů, Moravanů a Slováků. Zbytek tvoří Němci, Rusové, Maďaři a dalších osm národností.

Záměna v Medzilaborcích

Nakládáním s ostatky vojáků v minulosti nechvalně "prosluli" zejména slovenské Medzilaborce. Ostatky stovek českých, slovenských, maďarských či ruských vojáků pohřbených v roce 1914 se totiž po necitlivé rekonstrukci tamního hřbitova změnily v říšské Němce, kterých tam ovšem původně leželo jen pět.

Jediným výsledkem více než ročních protestů českého ministerstva obrany je to, že od vchodu na "Německý válečný hřbitov" v Medzilaborcích byla slovenskými úřady odstraněna tabulka "Deutscher Soldatenfriedhof" a stal se z něj opět "Hřbitov z první světové války".

"Co je to ale platné, když v centru hřbitova je vytesáno do velké desky oznámení, že se návštěvník nachází na území, kde jsou pochováni především němečtí vojáci z první světové války. V zásadě se tedy nic nezměnilo a vše zůstává u původního podvodu," namítá slovenský historik Martin Drobňák.

Škody způsobené při rekonstrukci hřbitova v Medzilaborcích jsou podle Eduarda Stehlíka již nevratné. Ještě před opravou se přitom dalo z archivních záznamů přesně jmenovitě určit, kdo a kde je z Čechů či Slováků pochován. "Ještě větší zmatek do toho vneslo přenesení exhumovaných ostatků rakousko-uherských či ruských vojáků z jiného hřbitova. Takže už nevíme o pohřbených vůbec nic," konstatuje Drobňák.

Hřbitovy jako byznys

Rekonstrukce válečných hřbitovů na Slovensku se staly výdělečným byznysem. Německá nadace Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge (VDK) totiž opravy německých hrobů štědře dotovala. Po skandálu v Medzilaborcích ale finance zmrazila.

Jižní a východní Slovensko je přitom podle slovenského historika Ferdinanda Vrábela poseté hroby stovek převážně Čechů, Moravanů, ale i Slováků, kteří ještě celé měsíce po oficiálním uzavření příměří na konci první světové války bránili od prosince 1918 se zbraní v ruce celistvost území sotva vzniklé Československé republiky.

Za většinou podobných případů stojí podle Drobňáka ani ne tak zlý úmysl, jako spíš nekompetentnost. "A podílejí se na ní úředníci, kteří nemají o historii ani potuchy. Jen tak se může stát, že 'pohřbívají' vojáky národností, jejichž jednotky v té oblasti nemohly mít nikdy takové ztráty," vysvětluje historik.

Jak se mění Čech v Rusa

Zatím poslední trapný omyl se v červnu odehrál na jednom ze slovenských vrchů Kalvárie, kde byl původně pomníček neznámému vojáku Č. A. (jak se dříve iniciálami identifikovala československá armáda). Iniciativní úředníci z něj ale stvořili pomníček neznámého vojáka červené (tudíž Rudé) armády a pozvali k jeho odhalení ruského velvyslance na Slovensku Alexeje Fedotova.

Jak ale slovenští historici krátce nato zjistili, na vrchu Kalvárie je ve skutečnosti pohřben československý legionář František Brosch, který tam padl 12. června 1919 v bojích s rudým maďarským pěším plukem.

"Požádali jsme proto slovenské úřady, aby desku pomníku na Kalvárii přebrousily a vytesaly do ní jméno českého legionáře Františka Brosche, který obětoval život při obraně Slovenska," říká šéf českého odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík.

Najdou se ale i opačné příklady. Na východním Slovensku se o hroby legionářů ve spolupráci s místními úřady vzorně stará košický Český spolek. V Mezdrevu údržbu pomníků podporuje i slovenský exprezident Rudolf Schuster. A třeba v Turni nad Bodvou dokonce samo vedení této maďarské obce. "Všude tam se za Slovensko tvrdě bojovalo," připomíná Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány.

autor: Jan Gazdík | 30. 10. 2015 14:02

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama