Z padlého vojína udělali úředníci říšského Němce

Jan Gazdík Jan Gazdík
28. 11. 2013 14:35
Rodina Emila Navrátila, který zemřel na rakousko-uhersko-ruské frontě, protestuje.
Snímek původního válečného hřbitova v Medzilaborcích z roku 1915 z magazínu Český svět. Z popisku vyplývá, čí vojáci tam jsou pohřbeni.
Snímek původního válečného hřbitova v Medzilaborcích z roku 1915 z magazínu Český svět. Z popisku vyplývá, čí vojáci tam jsou pohřbeni. | Foto: Repro: Aktuálně.cz

Praha/Medzilaborce - Emil Navrátil, talentovaný student české techniky, narukoval hned zpočátku první světové války jako jednoroční dobrovolník. V drsných podmínkách bojů na rakousko-uhersko-ruské frontě se ovšem u slovenských Medzilaborců nakazil tyfem, jemuž za několik týdnů v roce 1915 podlehl.

Devatenáctiletého vojáka pochovali ve spěchu na tamním hřbitově a jeho pražské rodině poslal Navrátilův velitel zprávu.

Po osmadevadesáti letech doputovala do Prahy další neméně šokující informace: ostatky Emila Navrátila změnily identitu - k ohromení jeho rodiny byl úředně prohlášen za říšského Němce.

A stejný osud potkal - jak vypátral slovenský historik Martin Drobňák - další stovky Čechů, Slováků, Rusů, Rakušanů, Maďarů či Rusínů.

Dokazuje to i prvoválečný snímek hřbitova v Medzilaborcích z časopisu "Český svět". Popisek pod fotografií se zmiňuje o "třech tisícovkách ruských a našich vojáků" (viz úvodní foto, pozn. red.).

O místě posledního odpočinku Emila Navrátila se dochovaly i další dokumenty. Pouze v jeho případě se však zatím podařilo vypátrat Navrátilovy pražské příbuzné.

Vojákův otec Emil patřil už před první světovou válkou a zejména po ní (rektor Českého vysokého učení technického - ČVUT) k vědeckým celebritám. A protože jeho syn zmizel ve víru války, schází jeho jméno i na rodinné hrobce v pražských Olšanech.

Při nesmyslné a podle slovenských historiků i podvodné rekonstrukci hřbitova v Medzilaborcích bylo letos zlikvidováno i hrobové místo s ostatky Emila Navrátila, stejně jako tisíců dalších vojáků. "S jistotou víme, že je v Medzilaborcích pochován, ale kvůli mimořádně necitlivé rekonstrukci už nezjistíme, kde přesně. Dnes je to německý válečný hřbitov, kde vás hned při vstupu přivítá tabulka Deutscher Soldatenfriedhof. Na hřbitově vás kromě toho uvítá informační cedule, z níž vyplývá, že naprostá většina pohřbených jsou Němci. Podle archivních záznamů z roku 1917 je jich tam ale pouze pět: poručík Otto Koch, šikovatel Eduard Küchnel s vojíny Janem Kingem, Albertem Vogelem a A. Walderbergem," vysvětluje historik Drobňák.

Navrátilova neteř: Jde o neúctu k mrtvým...

"Vůbec nevím, co si o tom myslet a co si mám s tím v tuto chvíli počít. Netušila jsem, že je taková neúcta k mrtvým vojákům dnes vůbec možná," říká rozpačitě Navrátilova neteř Jitka Kubátová, známá česká vědkyně v oboru nanomateriálů.

Ve velkých rozpacích jsou i čeští historici, kteří se podílejí na rekonstrukci hrobu československých legionářů na Ukrajině a v Rusku - s podobnými praktikami se nesetkávají ani v těchto zemích, v nichž ještě nedávno považovali "legionáře-běločechy", jak jim bolševici přezdívali, za úhlavní nepřátele, zločince a vrahy.

V diskusích o tom, co se na Slovensku s válečnými hroby už delší dobu vlastně děje (stará se o ně ministerstvo vnitra), pak mezi odborníky leckdy padá odsudek - "málo vídané barbarství".

A souhlasí s tím i respektovaný slovenský historik Martin Drobňák, jenž má na odhalování podvodných rekonstrukcí válečných hřbitovů na Slovensku největší zásluhu.

... ale i k nám živým, míní expert

Příběh Emila Navrátila podle Pavla Filipka z odboru pro válečné veterány českého ministerstva obrany dokazuje, že i téměř sto let staré dramatické události se bolestivě dotýkají žijících lidí.

"Není to přece jen o padlých v první či druhé světové válce, ale o nás samotných... a možná zejména o nás. Vztah k předkům a historii nás prověřuje víc, než si leckdy myslíme," míní Filipek.

A lidé se prý podle toho pod vlivem blížícího se 100. výročí propuknutí první světové války (28. 6. 1914) v poslední době i chovají.

"Téměř v každé české obci je pomník obětem tohoto konfliktu se jmény a někdy i fotografiemi padlých. A není dne, aby se na nás někdo neobrátil s prosbou, abychom mu pomohli vypátrat hrob padlého předka či alespoň jeho válečný osud. Přičemž lidé berou své žádosti vždy velmi osobně," dodává Filipek.

A stejně to chápe i Jitka Kubátová, neteř ve válce zmizelého Emila Navrátila.

"Zažila jsem druhou světovou válku a stála v jednu chvíli jako holka před hlavněmi pušek, takže je mi hodně proti srsti, co se strýcem Emilem na Slovensku provedli. Co mohu ale podniknout než dát najevo lítost nad tím vším. Od maminky vím, jak smrt strýce Emila zasáhla a poznamenala babičku na celý život. Psychicky se ze ztráty nejstaršího a velmi nadaného syna už nikdy nevzpamatovala," vzpomíná Jitka Kubátová.

Nehledě na křivdu by ale přesto ráda dala na bránu německého hřbitova v Medzilaborcích květiny, když už nelze zjistit, kde její strýc vlastně leží.

Věnec s českou trikolorou na německém hřbitově

"Rádi to za ni při nejbližší vhodné příležitosti uděláme. Mohl by to snad být i menší věnec s českou trikolórou - bez ohledu na to, že je ten hřbitov  oficiálně označen jako německý," slibuje slovenský historik Martin Drobňák.

Znovu se podle něj ukazuje, že při rekonstrukci válečných hřbitovů není příliš složité vypátrat národnost vojáků, kteří jsou na nich pohřbeni.

Což ale prešovská společnost Péče o německé válečné hroby na Slovensku podle Drobňáka ignoruje, když hřbitov v Medzilaborcích změnila za přihlížení ministerstva vnitra na německý.

Představitelé prešovské společnosti přesto v oficiálním prohlášení adresovaném Aktuálně.cz jakékoliv pochybení odmítají. A stejně tak se ohrazují proti úvaze, že rekonstrukce válečných hřbitovů se stala v posledních letech na Slovensku výdělečným byznysem.

Například i proto, že německá nadace Voksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge (VDK) opravy německých hrobů štědře dotuje. VDK ostatně už jednou financování tohoto projektu kvůli podezření z korupce na Slovensku zastavila.

Bratislava slibuje: Název hřbitova změníme (už podruhé)

Slovenské ministerstvo vnitra má podle zjištění Aktuálně.cz po protestech českého ministerstva obrany už připravenou ceduli s názvem: Vojenský hřbitov 1. světové války.

"Jana Králová z tohoto resortu mi sdělila, že ji tam do konce letošního roku určitě instalují," říká Pavel Filipek z českého ministerstva obrany. To ale Jana Králová slibovala Aktuálně.cz už před dvěma měsíci.

Podle českých historiků lze jen těžko brát překotné přejmenování válečného hřbitova v Medzilaborcích jako omluvu příbuzným vojáků, kteří jsou na něm pohřbeni.

Pak by si totiž slovenské ministerstvo vnitra muselo dát práci a vypátrat a omluvit se rodinám Jana Hanáka, Aloise Sity, Eduarda Kühmela, Pavla Pavlíka, Jana Peterky, Jindřicha Slaného a stovek dalších Čechů, Slováků či Rusů, z nichž byli za jeho přihlížení učiněni škrtem pera říšští Němci.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Schodek rozpočtu stoupl ke konci července na rekordních 279,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje schodek 390 miliard korun

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výstavu ruské avantgardy v Hluboké nad Vltavou vidělo 22 tisíc lidí

Přes 22 tisíc lidí navštívilo přehlídku děl ruské avantgardy, která o víkendu skončila. Jde o rekord v hlavní výstavní sezoně pořádající Alšovy jihočeské galerie. Poslední týden měla zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou vyprodáno a na všechny zájemce se nedostalo, oznámil Aleš Seifert, ředitel galerie. Ta v příštích dnech na webu zveřejní 3D prohlídku projektu, díky němuž byla do Česka zapůjčena cenná díla Kazimira Maleviče, Vasilije Kandinského či Alexandra Rodčenka.

"Překonalo to veškeré mé sny a plány. Máme covidovou dobu, přesto se ukázalo, že výstava tohoto typu byla pro návštěvníky neskutečně zajímavá," kvituje Seifert. Úspěšnost srovnává s aktuální pražskou retrospektivou malířky Toyen. "My máme poloviční množství, limit do 40 návštěvníků za hodinu, Národní galerie měla 80 lidí na 80 minut a měla 40 tisíc návštěvníků," dodává ředitel Alšovy jihočeské galerie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy