Zmizeli beze stopy, teď se otevřela šance je najít

Jan Gazdík Jan Gazdík
1. 10. 2013 5:30
Armáda pracuje na unikátní světové databázi hrobů padlých československých vojáků.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: www.valecnehroby.cz

Praha - Ivan Dmitrijevič Podolskij, voják Rudé armády, zmizel své rodině za druhé světové války. Upadl do zajetí a zahynul 15. června 1942 v zajateckém táboře a je pochován v Hranicích u Aše.

Až donedávna to příbuzní nevěděli, i když Raisa Zenková hledala svého otce Ivana Dmitrijeviče celá léta. Věděla jenom, že zemřel zřejmě kdesi na území dnešního Česka. Ale když se přes Mezinárodní červený kříž dostala až na české ministerstvo obrany, měla odpověď v několika minutách.       

„Podobných žádostí dostáváme ročně desítky. Zpravidla začínají slovy: ´Obracím se na Vás s naléhavou prosbou o sdělení podrobnějších údajů o místě uložení ostatků mého dědečka…´," vzpomíná na případ Imrich Vetrák, jeden z duchovních otců unikátní databáze, která se už několik let doplňuje a rozvíjí na ministerském odboru pro válečné veterány.

Její autoři říkají, že už dnes nemá portál  www.valecnehroby.army.cz  v Evropě plnohodnotnou konkurenci.

Mnohdy jde o skutečně emotivní zážitky, jak dokládá příběh, který Aktuálně.cz zveřejní v zítřejším vydání.

Sto let velké války

Databáze, na níž pracují na zmíněném odboru dva lidé a do které ministerstvo na podporu provozu ročně vkládá 135 000 korun, se nyní nadále vylepšuje a motivací je stoleté výročí vypuknutí první světové války, které připadá na léto příštího roku.

Unikátní příběh legionáře

Legionář Stránský
Foto: Archiv Josefa Miřáckého

Zítra si v Aktuálně.cz přečtěte unikátní příběh legionáře Františka Stránského, jehož hrob na Bajkalsko-amurské magistrále se podařilo najít po 90 letech.

„Když nám poslali snímek toho místa, moje máma - jeho vnučka probrečela půlku dne," říká legionářův pravnuk Josef Miřácký.

"Původně jsme se s Vojenským historickým archivem zaměřili jen na evidenci a obnovu hrobů legionářů, kteří padli v první světové válce na Sibiři," vzpomíná na začátky Imrich Vetrák z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.

I kvůli obrovskému zájmu lidí však historikové urychlili plány a začali mapovat válečné hroby Čechů i jinde v zahraničí a také v České a Slovenské republice.

Ke štěstí výše uvedeného příběhu Raisy Zenkové se domácí databáze rozrostla i o hroby vojáků jiných národů, kteří padli či zemřeli na území dnešního Česka.

Jak na to

Do jednoduchého formuláře stačí zadat jméno padléh anebo třeba jen vojenskou jednotku, v níž sloužil, případně místo, kde zahynul... V několika vteřinách databáze vyhledá, že například kromě husitského hejtmana Jana Žižky existuje dalších sedm mužů tohoto jména, kteří padli za Rakousko-Uhersko anebo za Československou republiku - vyznačena jsou na mapě i místa jejich hrobů, včetně fotografií a souřadnic GPS.

V databázi najdete i krále Přemysla Otakara II. anebo letce britského Královského vojenského letectva (RAF) - třeba hrob stíhacího esa a velitele 312. čs. perutě RAF Aloise Vašátka či střelce 311. čs. bombardovací perutě RAF Vildy Jakše.

Unikátní portál nabízí jejich osudy, okolnosti jejich smrti, ale i snímky jejich pomníčků. Byť by byly až na druhém konci světa. Ať již jde o náhrobky legionářů, které lemují transsibiřskou magistrálu, Vladivostok či Tokio. Portál pamatuje i na české vojáky ubité v singapurské nemocnici při japonské invazi - to už ale bylo v té následující světové válce.

Mluvme s příbuznými

Práce na světové databázi padlých Čechoslováků budou pokračovat. "Databáze by měla postupně poskytovat i panoramatické mapy, odkazy na originální archivní dokumenty, do nichž bude možné nahlížet: osobní karty, kmenové i úmrtní listy vojáků, ale také operační mapy a plány se situací na bojištích, v níž hledaní vojáci padli...," nastiňuje konečnou podobu vpravdě ojedinělého projektu Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Trasu Transsibiřské magistrály zřetelně vyrýsují elektronické ikony obnovených, na opravu čekajících anebo i zaniklých pohřebišť tří tisíc legionářů.
Trasu Transsibiřské magistrály zřetelně vyrýsují elektronické ikony obnovených, na opravu čekajících anebo i zaniklých pohřebišť tří tisíc legionářů. | Foto: www.valecnehroby.cz

Časem má být databáze interaktivní, takže podrobnosti by mohli doplňovat i příbuzní padlých vojáků. "Pokud vlastní válečné deníky, fotografie svých předků, jejich rodné listy či jiné cenné dokumenty," říká Jiří Rajlich, co si od obousměrné komunikace historikové slibují.

"Osobně si nejvíc cením toho, že ministerstvo obrany bude schopno lidem zpřístupnit všechny dochované archivní záznamy o jejich předcích," dodává pak jeden z hlavních tvůrců projektu Tomáš Kykal.

Cesta to Vladivostoku

Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány "rozklikává" namátkou mapu lokalit válečných hrobů. Například trasu transsibiřské magistrály zřetelně vyrýsují elektronické ikony obnovených, na opravu čekajících anebo i zaniklých pohřebišť tří tisíc legionářů.

Koneckonců stejně tak na mapě Velké Británie najdete letecké základny, v jejichž blízkosti padli českoslovenští letci RAF. Český portál v sedmi světových jazycích jde už nyní do takových detailů a podrobností, že na náhrobku ukáže i vytesané jméno letce - třeba Vildy Jakše, jenž se s bombardérem Liberátor BZ780 nevrátil z operačního letu a je připomenut na obelisku Vojenského memoriálu v Runnymede.

Den co den se rozšiřující databáze zahrnuje v zahraničí k dnešnímu dni 2 431 hrobů (i společných) a 191 pietních míst Čechů. V tuzemsku je pak celkově evidováno 20 343 válečných hrobů a 12 530 pietních míst (v těchto číslech jsou zahrnuti i zahynuvší či zemřelí vojáci jiných zemí). "Postupně by tak měla vzniknout jakási Wikipedie nejen válečných hrobů, ale co možná všech padlých, zemřelých i nezvěstných vojáků z českých zemí," vysvětluje pro názornost historik Tomáš Kykal.

Databáze pak má význam i pro jeden současný problém, který české ministerstvo obrany řeší na Slovensku a Aktuálně.cz ho podrobně rozepsalo. S její pomocí se historikům podařilo poukázat na machinace, které s ostatky padlých Čechů dělají firmy starající se o válečné hřbitovy. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.

Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko se v žebříčku čerpání z EU fondů dostala na čtvrté místo, dosud nejvýše

Česká republika v posledních měsících rychle stoupá v žebříčku čerpání evropských fondů, ke konci července se mezi členskými zeměmi dostala na čtvrté místo. Je to dosud nejvyšší dosažená pozice. Evropská komise na uskutečnění projektů do ČR poslala 81 procent vyčleněných peněz pro období 2014 až 2020, konkrétně 535 miliard korun. Ke konci června byla ČR v žebříčku sedmá z unijní sedmadvacítky. Vyplývá to z dnes zveřejněných informací ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Na hodnotu 80 a více procent se dostalo zatím jen pět států. V čerpání fondů byly podle nich ke konci července úspěšnější než ČR Irsko, Lucembursko a Finsko. Těsně za ČR se umístilo Portugalsko, které dostalo proplaceno 80,8 procenta vyčleněných financí. Polsko se dostalo na 79,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy