Fidel Castro se na setkání Hnutí nezúčastněných zemí nakonec neobjevil.
"Zdravotní stav Fidela Castra se zlepšuje a jeho rekonvalescence je uspokojivá. Lékaři však nadále trvají na tom, aby řádně odpočíval. Kubánskou delegaci na nadcházejícím summitu tak nepovede," potvrdil ministr zahraničí Felipe Perez Roque.
S podporou 118 zemí přitom Castro hodlal vystoupit v roli svědomí světa a zastánce chudých a utlačovaných zemí čelících americké velmoci.
Kuba bude v následujících třech letech Hnutí nezúčastněných zemí předsedat.
Hnutí vzniklo v době studené války a sdružilo především země třetího světa, které se nechtěly připojit ani k sovětskému bloku, ani k Západu. Impulsem k jeho vzniku byla schůzka hlav afrických a asijských států v indonéském Bandungu v roce 1955.
Castrům na záda dýchá Chavez
Ke své mezinárodní úloze se ale už před delší dobou začal hlásit také venezuelský prezident Hugo Chávez. Žádá pro Venezuelu křeslo v Radě bezpečnosti OSN a sbírá pro to hlasy u odpůrců Spojených států po celém světě.
Venezuela a komunistická Kuba, která má už po desetiletí se Spojenými státy nepřátelské vztahy a na niž Washington uvalil blokádu, tak daly Hnutí nezúčastněných jasný směr. "Osa zla se rozšířila," glosoval to ironicky náměstek kubánského ministra zahraničí Abelardo Moreno.
Fidelův bratr Raúl, který v době vůdcovy pracovní neschopnosti dočasně řídí zemi, na zasedání prohlásil, že současný svět je formován "iracionálními tužbami USA po světové nadvládě".
"V době, kdy již není studená válka, utrácejí Spojené státy biliony dolarů ročně za zbraně a vojáky a utrácejí podobnou částku za obchodní reklamu," řekl.
Bolívie chce hlavně přístup k moři
Už na začátku konference ale bylo zřejmé, že se většina ze 118 zemí do antiamerického bloku nezúčastněných zahrnout nenechá. Delegace, které si při cestě na Valné shromáždění OSN udělaly zastávku na Kubě, totiž havanské schůzky využijí k prosazení vlastních zájmů.
Infobox
- Kde je diktátor?Castro slaví osmdesátku
- Američané Kubáncům: Povstaňte!
- Změna na Kubě se blíží, tvrdí diplomat
Sám Castrův příznivce a Chávezův přítel, bolivijský prezident Evo Morales, chce v Havaně prosadit především to, aby jeho země opět získala přístup k moři, který jí už v 19. století uzavřelo Chile.
A podporu hledá i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád - pro vlastní jaderný program. Před několika měsíci ministři zahraničních věcí Hnutí nezúčastněných v Malajsii už předem vstřícné usnesení směrem k Íránu odsouhlasili.
Sýrie zase žádá podporu pro svou politiku proti Izraeli, "agresorovi na Blízkém východě".
Priority jsou jasné. Postoj proti USA
Když odhlédneme od hlavních mluvčích, dostane se zbylých 110 delegací z Asie a Afriky k veřejnému prohlášení jen výjimečně.
Teprve ve čtvrtek nechala státní tisková agentura Prensa Latina guatemalského ministra zahraničí říct, že jeho delegace podporuje závěrečné dokumenty. Je tu jen pár háčků.
Se Spojenými státy spojená středoamerická země nebude útočit na USA, neodsoudí Izrael a neschvaluje ani íránský jaderný projekt.
I všední starosti Kubánců musí před velkými světovými tématy ustoupit.
Podle neoficiálních informací teď ostrov zasáhla horečka dengue. Přes veškerá opatření směřující k zastavení epidemie už na ni zemřelo 50 nemocných, desetitisíce dalších jsou nakaženi. Oficiální vyjádření nebo zprávy úřadů na toto téma nejsou k dispozici.
