Praha - Stejně jako další země střední a východní Evropy je také Česko víc ohroženo ekonomickou krizí než západ.

Tvrdí to v rozhovoru pro Aktuálně.cz Günther Schnabl, který vede na univerzitě v Lipsku Ústav politické ekonomie.

"Opravdu všechny východní země zaměřily svou ekonomiku na západní Evropu a šok ze západu je zasáhne všechny stejně, ať jde o krizi nebo nižší úrokové sazby," uvádí Schnabl, který je absolventem univerzity v Tübingenu a vzdělání si dále doplnil na mnoha světových ekonomických pracovištích včetně Stanfordovy a Tokijské univerzity.

"Nemáte vlastní model růstu"

Dosavadní mechanismus, kdy západ na východě investuje a východ to vrací exportem spotřebního zboží a průmyslových dílů, přestává za krize fungovat.

"V zemích jako Česko, Maďarsko nebo Bulharsko neexistuje žádný vlastní model růstu a růstové impulsy čekají od západu," upozorňuje lipský profesor.

Schnabl připouští, že východní země reagují na stejnou situaci rozdílným způsobem.

"Na jedné straně stojí Estonsko, které je malé, velmi flexibilní a velmi liberální. Na druhé straně je Polsko, velká země, která je velmi soustředěna na sebe, chce dělat nezávislou politiku a využívat flexibilní kurs své měny," říká.

Expert předpokládá, že s nárazem krize se lépe vypořádá Estonsko, v Polsku potrvá pokles delší dobu.

Česko přitom v mnoha ohledech kopíruje polskou politiku. Česká národní banka - stejně jako její polská sestra - už snížila úrokové sazby tak, aby domácí měna oslabila a exportéři mohli své zboží prodávat laciněji.

Buď vysoké úroky, nebo vysoké dluhy

Zásahy centrálních bank nemohou podle Schnabla ekonomickou situaci významně ovlivnit. Ať úrokové sazby zvyšují či snižují, v důsledku to dopadne stejně.

"Pokud centrální banka zabrání oslabení měny, vyletí nahoru úroky. A když vyletí nahoru úroky, pak nebude možné vyplatit dlouhodobé investice, které byly krátkodobě financovány. Bankovní sektor pak bude v bankrotu. Pokud měna oslabí, dluhy přitom budou v eurech, a nikoliv v českých korunách, bankovní sektor také zbankrotuje. Z toho pohledu nevidím ve výsledku výraznější rozdíl," přibližuje expert možné krizové scénáře.

Slovensko jako vzor

Německý profesor zpochybňuje dokonce výhody lacinějšího exportu, který Čechům či Polákům umožňuje oslabení domácí měny.

"Na jedné straně je možné, že se země po oslabení měny z ekonomické krize 'vyexportuje', ale v důsledku to vede i ke zvýšení inflace," upozorňuje Schnabl.

Připomíná příklad Slovenska, které už přijalo společnou evropskou měnu a oslabovat kurz nemůže: "Pro Slovensko dnes existuje jediná cesta, jak obstát v soutěži. Musí zvýšit produktivitu, snížit platy, ceny atd. To krátkodobě zabolí, ale z dlouhodobé perspektivy to je velmi solidní cesta, jak se dostat ven z ekonomické krize. Slovenská ekonomika si pak povede lépe než ekonomika, která se z krize přes inflaci vyexportuje."

Členství v eurozóně Slovákům pomáhá i tím, že zajišťuje nižší úroky.

Největší riziko je inflace

Inflaci přitom považuje profesor Schnabl za největší riziko, které s sebou krize přináší.

"Když začala krize, centrální banky USA a Japonska snížily úrokové sazby, protože pokládaly inflaci za vyřešenou. Sazby dále klesají, také v Evropě. Na trhu je tedy stále víc likvidity, to zvyšuje pravděpodobnost spekulací na světových trzích. Těžko říct, kdy a kde k tomu dojde, ale rozhodně se začnou zvyšovat ceny a dojde k přehnaným investicím. Nadbytek spekulativního kapitálu bude podstatným problémem také pro východoevropské trhy, až se jejich směnné kurzy stabilizují," říká profesor, který má za sebou pracovní pobyt v americké, evropské i německé centrální bance.