Praha - Všechny potíže mají řešení, říkají Němci a pravidlo se snaží poctivě naplňovat v každodenní politice.
Je to vidět i na tváři města Jeny, která už prošla transformací z komunismu éry NDR do nových kapitalistických časů spojeného Německa.
Optický gigant Carl Zeiss zaměstnával v osmdesátých letech 40 tisíc lidí, dnes jich má patnáct set a přechází z mikroskopů na výrobu skleněných vláken pro počítače a mobily.
Hlavním odvětvím se místo toho staly vysoké školy.
Německo je největším obchodním partnerem českých firem, jde tam třetina českého exportu. Způsob, jakým tato země překonává světovou krizi, přibližuje ve třech pokračováních reportér Aktuálně.cz Petr Holub.
Nakupujte u Zeisse
Na Univerzitě Friedricha Schillera se dnes učí 26 tisíc studentů a Jena se stala městem mladých. Škola převzala také mrakodrap, který postavil Zeiss v sedmdesátých letech.
Budova Zeissu z padesátých let se změnila na nákupní středisko, potíž je pouze s okrouhlou padesátipatrovou centrálou Zeissu z let osmdesátých.
V několika horních patrech dnes sídlí relativně neznámá softwarová firma Intershop a o údržbu hlavní dominanty města se musí starat radnice. Marně žádala občany o povolení, že nechá budovu strhnout. Lidé to v referendu odmítli.
Střední generace? Ta je v Badensku
Kdo z bývalých zaměstnanců Zeissu nenašel práci ve službách a na škole, dojíždí do nejbohatších spolkových zemí - Bavorska nebo Badenska-Württemberska.
Při pohledu na jenské ulice se proto zdá, že kromě studentů zde žijí už jen důchodci. Lidé ve středním věku očividně scházejí.
"A stále víc absolventů univerzity hledá práci v cizině, především v Americe," připomíná další dosud nevyřešený problém Jeny Brigitte Neumannová z Pracovní agentury.
Chybná diagnóza
O tom, že snaha všechno řešit nemusí skončit vždycky dobře, svědčí nejen nepotřebný a nevyužitelný mrakodrap v jenském centru anebo univerzita, která odesílá jenskou mládež vydělávat do zámoří.
Podle Thomase Fricka, který je hlavním analytikem deníku Financial Times Deutschland, je celé Německo obětí chybného řešení předchozí krize z roku 2000.
"Tehdy byla za příčinu krize označena neschopnost konkurovat exportu ostatních zemí," připomíná Fricke.
Němci tedy omezili spotřebu, aby se nemusely zvyšovat mzdy a dovážet zboží odjinud, přitom začali vyrábět levněji a kvalitněji. Jejich obchodní bilance se od té doby velmi zlepšila se všemi zeměmi, a to byl důkaz, že se plán podařil.
Velkolepý úspěch se však stal důležitou příčinou dnešní krize.
"Zbytek světa leží ve střednědobém komatu a Německo, které nemá kam dovážet, náhle padá rychleji než ty země, které nám podle kancléřky nemohou konkurovat," shrnuje Fricke situaci a vyzývá tím, aby Německo zvolilo nový ekonomický model.
