Praha - Ulice v durynské Jeně přecházejí lidé pouze po značených přechodech a jen tehdy, když svítí zelená. Ani nemají jinou šanci, protože řidiči by jim jinak přednost nedali.

Podobně se v Německu řeší krize. Lidé z ní mají větší strach než například v Česku, dodržují však několik pravidel, podle kterých se snad dá bez úrazu přežít.

Německo je největším obchodním partnerem českých firem, jde tam třetina českého exportu. Způsob, jakým tato země překonává světovou krizi, přibližuje ve třech pokračováních reportér Aktuálně.cz Petr Holub.

Sklárny bezpečným přístavem

Příkladem německého přístupu ke krizi je opět Jena, stotisícové univerzitní město v úzkém údolí řeky Saaly, obklopené vápencovými skalami.

„Stále máme méně nezaměstnaných než v minulém roce," chválí dosavadní boj s krizí Brigitte Neumannová z místní pobočky spolkové Pracovní agentury.

Hlavním důvodem je podle ní fakt, že v Jeně nejsou automobilky, dodavatelé automobilových dílů ani ocelárny. „Největší továrny vyrábějí sklo a optické přístroje. Těch se krize tolik nedotkla," upřesňuje Neumannová.

Nepracuje 4899 jenských občanů a míra nezaměstnanosti tak v únoru dosáhla devíti procent, což je o procento méně než loni a nejlepší únorový výsledek od roku 1992. Jena využívá výhodu, že prakticky všichni zdejší občané mají nějakou kvalifikaci v perspektivních oborech průmyslu, mladí jsou z velké části absolventy místní univerzity.

Zázračné slovo kurzarbeit

Experti pracovní agentury přesto hledí do budoucnosti skepticky. V posledních měsících už práce ubývá a v příznivých číslech ji udržuje pouze tzv. „kurzarbeit".

Stát dává firmám možnost zaměstnávat své lidi jen několik dnů v týdnu, případně je školit za 60-70 procent mzdy. Část z ní přitom hradí úřady a jedno pracovní místo se tak dá držet 18 měsíců.

Na krátkou práci dnes v celém Německu spoléhá 600 tisíc lidí, v prosinci jich přitom bylo o 400 tisíc méně. Protože od listopadu v Německu přibylo půl milionu nezaměstnaných, bez krátké práce jich mohlo být až dvakrát tolik.