Paříž - Francouzský kanton Brignoles, vzdálený asi 60 kilometrů od Marseille, je baštou radikální pravice už dlouho. Výsledek prvního kola místních voleb přesto mnohé zaskočil.
Vyhrála tu Národní fronta (Front National, FN) Marine Le Penové, a to s obrovským náskokem. Její kandidát Laurent Lopez dostal 40 procent hlasů. A jeho protikandidát, další pravicový radikál, devět procent.
Důvod? Francouzští konzervativci (Svaz pro lidové hnutí, UMP) se hádají mezi sebou, vládní socialisté (Socialistická strana, PS) zase nesplnili to, co si od nich lidé slibovali. A tak mnozí přeběhli k lepenovcům.
Když v roce 2002 Marinin otec a tehdejší šéf FN Jean-Marie Le Pen překvapivě uspěl v prezidentských volbách (dostal se do druhého kola), Francie se vzepřela, sjednotila a v kole druhém hlasovala pro Jacquese Chiraka. Tehdy ještě platilo, že "slušní Francouzi" krajní pravici nevolí.
O jedenáct let později je všechno jinak. Pravicoví radikálové přišli o nálepku "nežádoucí". Ostatně - neplatí to jen o Francii. Krajní pravice se dere k moci v řadě zemí Evropy.
Tabu prolomeno
Ve Francii tabu definitivně prolomil někdejší francouzský premiér François Fillon. V září uvedl, že pokud by se v příštích volbách rozhodovalo mezi socialisty a Národní frontou, on sám by dal hlas straně Le Penové.
Vyřkl tak de facto to, co si myslí většina Francouzů. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění považuje 54 procent z nich francouzskou Národní frontu za "stranu jako každou jinou".
Marine Le Penová dokonce patří k nejpopulárnějším politikům v zemi. Deník Figaro o víkendu napsal, že si třetina Francouzů přeje, aby v politice v budoucnu "hrála důležitou roli". Oblíbenější než ona jsou momentálně pouze ministr vnitra Manuel Valls a exprezident Nicolas Sarkozy.
Body vynesl Le Penové nepochybně i - byť jen částečný - odklon od politiky, kterou v čele strany razil její otec. Nemluví nahlas jako rasistka, kampaň proti cizincům halí do sloganů o dávkách pro potřebné z Francie... Minulý týden se dokonce ostře ohradila proti spojování FN s přívlastkem "krajně-pravicová".
Média, která tak její stranu nazvou, prý požene před soud, řekla televizi France24.
"Miluj bližního svého"
Kdo je a není krajní pravice, se přitom v Evropě naposledy řešilo jen týden předtím, než Front National uspěla v Brignoles. Když v parlamentních volbách v Rakousku posílily strany s velmi podobnými hesly, jaká hlásá Marine Le Penová.
Oproti roku 2008 si tam polepšila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho (dostala 21,4%). Její volební lídr předtím vábil z billboardů voliče hesly jako "Miluj bližního svého - pro mě jsou to naši Rakušané".
Krom FPÖ, kvůli níž Rakousko v devadesátých letech bojkotovalo zbylých čtrnáct členů Evropské unie, uspěli ještě jedni nacionalisté: Team Stronach. Vede ho rakousko-kanadský miliardář Frank Stronach, který tvrdě kritizuje své oponenty i Evropskou unii, varuje před skupováním Rakouska Číňany a navrhuje znovu zavést trest smrti.
V parlamentu ve Vídni by tak napříště mělo sedět pět desítek poslanců, kteří jsou programově proti EU, euru i záchraně eurozóny.
Euroskeptici...
I Marine Le Penová bojuje za to, aby její země získala zpět "ztracenou národní suverenitu". Francie by se proto podle ní měla vzdát eura a vzepřít se rozkazům z Bruselu.
Vzepřít Bruselu se hodlá též nové politické uskupení v sousedním Německu.
Euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) tam sice do parlamentu těsně neprošla, kdyby se ale volby konaly teď, pravděpodobně by uspěla; podle středečního průzkumu agentury Forsa by jí dalo hlas šest procent Němců.
A takhle by se dalo pokračovat: Euro i způsob, jakým eurozóna řeší dluhovou krizi, se nelíbí Pravým Finům (později Finům), kteří se v roce 2011 stali třetí nejsilnější politickou stranou ve Finsku. Kromě eura jim vadí přistěhovalci.
Přistěhovalci jsou trnem v oku také pravicovým populistům z Fremskrittspartiet v Norsku (jejím členem byl v mládí též masový vrah Breivik). V půli října - poprvé od svého vzniku před 40 lety - usednou ve vládě. Předsedkyně strany Siv Jensenová nedávno o žebrajících Romech v ulicích Osla prohlásila: "Posaďte je do autobusu a na té káře zavezte zpátky na Balkán."
V italských předčasných parlamentních volbách zase v únoru 2013 získalo čtvrtinu voličských hlasů Hnutí pěti hvězdiček populárního komika a herce Beppe Grilla. Jeho strana je populistická a silně protievropská.
... a neonacisté
Ještě o kus víc vpravo pak stojí politická uskupení ve dvou zemích, kde je situace vůbec nejhorší - Řecku a Maďarsku.
V důsledku nespokojenosti s tradičními stranami tam vznikly (nebo posílily) politické subjekty, které podle analytiků přímo ohrožují evropskou demokracii. Řecký neonacistický Zlatý úsvit a maďarská extrémně pravicová strana Jobbik.
