reklama
 
 

Kosovský parlament schválil vznik armády. Etničtí Srbové hlasování bojkotovali

Aktualizováno 14. 12. 2018 22:03
Kosovský parlament v pátek za bojkotu srbských poslanců schválil velkou většinou transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF) na pravidelnou armádu. Srbsko, vůči němuž kosovští Albánci v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost, podle očekávání reagovalo podrážděně, když už dříve varovalo, že tento krok ohrozí mír v regionu. Prezident Aleksandar Vučić oznámil, že vláda požádala o svolání naléhavého zasedání Rady bezpečnosti OSN. NATO vyzvalo Bělehrad i Prištinu, aby zabránily dalšímu stupňování napětí.

Pro trojici zákonů týkajících se přeměny Kosovských bezpečnostních sil, které mají 4000 příslušníků, na pravidelnou armádu hlasovalo 107 ze 120 poslanců. Předseda parlamentu Kadri Veseli hlasování označil za začátek nové epochy pro Kosovo. Nová armáda bude mít lehkou výzbroj, výhledově ji bude tvořit 5000 vojáků v aktivní službě a 3000 záložníků. Jeden ze schválených zákonů zřizuje ministerstvo obrany.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek řekl, že "transformace Kosovských bezpečnostních sil je v principu věcí, o níž může rozhodovat Kosovo, ale dali jsme jasně najevo, že byla nevhodně načasovaná". Aliance podle Stoltenberga podporuje KSF v jejich současné podobě, ale po transformaci bude muset úroveň spolupráce s nimi přehodnotit.

Bělehrad se obává, že cílem transformace KSF je etnicky vyčistit sever Kosova, kde většinu obyvatel tvoří Srbové. Vláda v Prištině to popírá. Nicméně na klidu srbským obyvatelům nepřidala páteční prohlášení premiéra Ramushe Haradinaje, že armáda bude rozmístěna po celé zemi, tedy nejen na jihu, ale i na severu. Je přitom zřejmé, že pokud budou mezi příslušníky kosovské armády nějací Srbové, mnoho jich určitě nebude.

Haradinaj ale obecně ujišťoval, že vojsko nebude použito "proti svému lidu". "Je to armáda všech občanů, vždy budeme pro mír. Armáda nebude obrácena proti svým občanům, protože na jihu stejně jako na severu jsou jako u sebe doma.

Kosovská armáda nikdy nebude použita proti nim," citovala Haradinajova slova srbská média. Premiér při tom novou armádu označil za "partnera" srbských ozbrojených sil. Ty čítají 28 000 vojáků.

Srbský prezident večer prohlásil, že kosovští "Albánci, stejně jako jejich ochránci a sponzoři ukázali, že jim nikdy ani v nejmenším nešlo o respektování práva a spravedlnosti, ale jen o uplatňování síly a o útoky proti Srbům". Albáncům a "jejich sponzorům" podle něj ve skutečnosti nikdy nešlo ani o dialog. Vučić zároveň obvinil USA, Británii a také Německo, že stojí za pátečním prohlášením o ustavení kosovské armády.

Srbové protestují

Na znamení protestu kosovští Srbové především v etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici vyvěsili v oknech a na balkonech srbské vlajky. Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že její země "se bude snažit dále jít cestou míru a stability, cestou k prosperitě". Dodala ale, že dnešek "není dnem, který bude přínosem pro spolupráci a stabilitu v regionu".

Pověřenec srbské vlády pro Kosovo Marko Djurić novou kosovskou armádu označil za ilegální okupační formaci na území Srbska. Vyzval mezinárodní síly KFOR, aby působení "nelegální kosovské armády" zabránily a odzbrojily ji. Zároveň nabádal "všechny občany Srbska - Srby i Albánce" -, aby do této "ilegální formace" nevstupovali.

Začátkem prosince srbská premiérka Brnabičová naznačila, že přeměna KSF na pravidelnou armádu by mohla vyprovokovat vojenskou intervenci Bělehradu, pokud by srbská menšina v Kosovu byla vystavena etnickým čistkám ze strany Prištiny. Jakýkoliv takový zásah je ale vysoce nepravděpodobný vzhledem ke snaze Bělehradu vstoupit do EU.

Síly KFOR ve čtvrtek preventivně rozmístily své jednotky u kosovsko-srbské hranice.

Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo kolem 120.000 obyvatel srbské národnosti.

Nezávislost Kosova původně uznalo podle různých údajů 111 až 115 ze 193 členských států OSN. Během posledního roku ale 12 z nich, menších, uznání stáhlo. Srbsko Kosovo dál formálně považuje za svou součást, v čemž má podporu mimo jiné Ruska a Číny. Samostatnost Kosova neuznává ani pět členů Evropské unie, včetně Slovenska.

Video: Kosovo se pustilo do boje s piráty s pomocí techniky. Nebezpečné silnice střeží drony

Kosovo se pustilo do boje s piráty s pomocí techniky. Nebezpečné silnice střeží drony. | Video: Rádio Svobodná Evropa |  01:09

autor: ČTK | 14. 12. 2018 12:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama