Afrika má k Rusku blízko. Za separatisty na Ukrajině bojuje i student z Konga

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
9. 6. 2022 14:25
Jean Claude Sangwa přijel před dvěma lety do Ruska, aby tu studoval stejně jako tisíce dalších Afričanů. Loni ale začal navštěvovat univerzitu v Luhansku, separatisty kontrolovaném regionu na východě Ukrajiny, jehož nezávislost uznává pouze Rusko. To ještě netušil, že až k němu dojde Kremlem vyprovokovaná válka. V únoru se spolu se dvěma kamarády zapsal do místních milic.
Proruské jednotky v Luhansku.
Proruské jednotky v Luhansku. | Foto: Reuters

"Přidal jsem se, protože válka přišla do naší republiky. Co jiného jsem měl dělat? Jsem muž a musím bojovat," řekl sedmadvacetiletý Afričan z Demokratické republiky Kongo britskému listu The Guardian. Na otázku, proč se rozhodl pro separatistické proruské milice, odpověděl: "Celý svět bojuje s Ruskem."

Sám se do Ruska přestěhoval před dvěma lety, do města Rostov, které leží blízko ukrajinských hranic. Později začal studovat ekonomii na univerzitě v Luhansku, který v roce 2014 ruská armáda spolu se separatisty obsadila a de facto odtrhla od zbytku Ukrajiny.

I když ve svém aktivním zapojení do bojů patří mezi zahraničními studenty v Ruskem kontrolovaných oblastech k výjimce, v názorech se shoduje s velkou částí rodáků. Už Sovětský svaz se snažil vybudovat vztah k Africe postavený z velké části na odsuzování Západu za jeho koloniální minulost, což je politika, na kterou ruský prezident Vladimir Putin navazuje.

Například v roce 2019, krátce před prvním rusko-africkým summitem, předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin prohlásil: "Nemůžeme dovolit návrat neokolonialismu a predátorského postoje vůči africkým přírodním zdrojům. Abychom toho dosáhli, musíme chránit právo afrických státu vybudovat si vlastní budoucnost." Podle něj obchod mezi Ruskem a Afrikou v posledních letech rostl a dosáhl ročního obratu až 20,4 miliardy dolarů (asi 470 miliard korun). Deník The Moscow Times ale píše, že ruský politik číslo nadhodnotil.

Od 50. let minulého století v sovětském bloku, ale i dalších komunistických zemích včetně Československa, studovaly stovky tisíc afrických studentů. Nyní jich je v Rusku podle Putina na 17 tisíc.

Africké země jako oběti války

"Západ by si rád myslel, že jeho sankce Rusko celosvětově izolovaly. Pokud mluvíme o transatlantické komunitě nebo bohatých asijských státech, tak je to pravda. Ale v očích zbytku světa, zvlášť afrického světadílu, Rusko až tak izolované není," tvrdí Paul Stronski, specialista na Rusko při think-tanku Carnegie Endowment for International Peace.

O tom, že se Putinovi daří udržovat dobré vztahy s Afrikou, svědčí i to, že se minulý pátek v Soči sešel s hlavním zástupcem Africké unie, senegalským prezidentem Mackym Sallem, píše web stanice Hlas Ameriky. Africké země jsou silně závislé na obilninách z Ruska a Ukrajiny. Před válkou odtud každoročně dováželi okolo 30 milionů tun kukuřice a obilí.

Prezident Sall zdůraznil, že africké státy jsou nyní také oběťmi války na Ukrajině, a dodal, že západní sankce by se neměly týkat dodávek jídla, píše agentura AFP. "Prezident Putin nám dal najevo ochotu usnadnit vývoz ukrajinských obilovin," uvedl pak Sall na Twitteru. "Rusko je také připraveno zajistit export ruského obilí a ruských hnojiv. Vyzývám všechny partnery, aby zrušili sankce na obilí a hnojiva," doplnil.

Naopak se vyhnul kritice ruské blokády ukrajinských přístavů, kvůli které nemůže doplout do Afriky loňská ukrajinská úroda. V podstatě tak podle analytiků opakoval ruskou propagandu.

Do Soči Salla doprovázel i prezident komise Africké unie a čadský diplomat Moussa Faki Mahamat.

Údajně zabit v boji

Deník The Guardian připomíná, že řada afrických vůdců, včetně jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy, otevřeně přiznala, že podle nich k válce na Ukrajině přispěly i snahy Západu o rozšíření NATO. Některé africké země byly také mezi těmi, které hlasovaly proti vyloučení Ruska z Rady pro lidská práva OSN anebo se hlasování zdržely. Rusko nakonec muselo radu opustit a na uvolněné místo dosedla Česká republika.

Krátce nato, co se konžský student Jean Claude Sangwa k milicím přidal, byl vyslán do boje a po dva měsíce o sobě nedával vědět. Řada jeho kamarádů si myslela, že zemřel, a na jeho sociální sítě psali dojemné vzkazy na rozloučenou.

Jen tři dny od začátku ruské invaze na Ukrajinu jeho fotku sdílelo i ukrajinské ministerstvo vnitra na účtu na sociální síti Telegram "Najděte si své". Tam se zveřejňují údaje o zajatých nebo zabitých vojácích. Podle tehdejších ukrajinských informací byl Sangwa zabit spolu s dalším africkým vojákem.

"Ukrajinská armáda našla mou občanku a prohlásila mě za mrtvého. Jak vidíte, jsem naživu," vysvětluje nyní mladík. Je už zpátky v Luhansku, kde stále jako člen separatistických milic hlídkuje v ulicích. Pro některé prokremelské aktivisty se stal symbolem mezinárodní podpory Ruska.

Video: Luhansk založil britský průmyslník a Doněck Skot. Putin vypráví nesmysly, tvrdí Lukeš

Západ se poté, co prospal celá devadesátá léta a Ukrajině vůbec nevěnoval pozornost, konečně probudil, míní historik Igor Lukeš. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy