Několikadenní cvičení s názvem Orion je největším prověřením francouzských ozbrojených sil za poslední desetiletí, píše týdeník Economist. Zapojí se i belgické, britské a americké jednotky. Podle listu je projevem zásadní proměny francouzské obranné politiky, která se nově soustředí na hrozbu velkého válečného konfliktu s cizí mocností. Tou by podle analytiků mohlo být Rusko, Turecko, ale i některá severoafrická země.
"Když si srovnáme svět před deseti lety a nyní, hodně se toho změnilo," míní Martin Quencez, expert na francouzskou zahraniční a bezpečnostní politiku a zástupce ředitele pařížské pobočky think tanku GMF.
"Tehdy panovalo na obou stranách Atlantiku přesvědčení, že Čína může být globálním aktérem, se kterým máme víc zájmů společných než odlišných. (Americký prezident) Barack Obama prohlásil, že Rusko je jen regionální mocnost, a chtěl resetovat vzájemné vztahy. To už dávno není realita, ve které žijeme," vysvětluje Quencez pro server Aktuálně.cz.
Dosud se Francouzi soustředili hlavně na mírové a protiteroristické mise doma a v zahraničí. Pod jejich velením působí například čeští vojáci v Mali, kde pomáhají místním jednotkám. "Musíme se připravit na nebezpečnější svět," míní generál Thierry Burkhard, hlavní velitel francouzské armády.
Zahraničních misí by se mělo v budoucnu účastnit až 25 tisíc mužů a žen ve zbrani. Státní výdaje na obranu rostou už posledních několik let a do roku 2025 se mají zvýšit o další polovinu oproti roku 2018, konkrétně na 50 miliard eur ročně (1,3 bilionu korun). To je ale stále velmi málo v porovnání se Spojenými státy. Mnohem rychleji pak zbrojí Rusko i Čína.
Technologie, nebo vojáci?
Těžištěm francouzských plánů je kromě navyšování počtu vojáků hlavně program Scorpion, v rámci něhož se má za bezmála 150 miliard korun obměnit "prakticky každé motorové a obrněné vozidlo armády".
Oproti tomu Britové, tradiční vojenská mocnost, chtějí v příštích čtyřech letech počet vojáků o několik tisíc snížit a místo "hromadné mobilizace" se zaměřit na boj v "rychlém informačním věku". Tím se míní odolnost vůči hybridním hrozbám, jaké představují dezinformace, kybernetické útoky, obchodní války, ale třeba i soupeření v oblasti vědy a zdravotnictví, což zdůraznila koronavirová pandemie.
"Všechny západní země, nejen Francie, musí řešit otázku, jak s limitovanou armádou a rozpočtem pokrýt protiteroristické i hybridní operace, a zároveň být připraven na plnohodnotnou válku mezi státy," vysvětluje Quencez.
Zatímco Britové sázejí spíš na technologie, například drony, francouzské velení přemýšlí jinak. "Technologie nikdy není stoprocentně účinná. Vojáci musí být vždy připraveni k boji," tvrdí generál Burkhard. Podle něj má země na přípravu na konflikt asi deset let.
Na oběžnou dráhu
Své síly Francouzi už nyní soustředí hned v několika oblastech a podle týdeníku Economist to může znamenat problém. Působí ve východní Evropě, kde se podílejí na cvičeních jednotek NATO v Estonsku, Polsku a pobaltských státech. Při nasazení v Libyi, Sýrii a vodách v okolí Kypru zase vzniká pnutí mezi Paříží a Ankarou. A sedm tisíc vojáků a francouzské lodě se pohybují v Indo-Pacifiku, kde v poslední době roste napětí mezi Čínou a dalšími státy.
"Francouzský prezident Emmanuel Macron věří, že žijeme ve světě soupeření velkých mocností. A že Francie i Evropa by to měly přijmout a řídit se tím. Aby byly nejen partnerem a hřištěm pro zájmy ostatních, ale samy globálními aktéry," tlumočí strategické úvahy analytik Quencez. "Měli bychom považovat za normální, že se konflikty mezi státy mohou vrátit, a být připraveni. Kdo konkrétně by se v následujících deseti letech mohl stát nepřítelem, není až tak důležité," uzavírá.
Kromě zmíněných regionů se Paříž navíc zaměřuje i na další oblast, kde by k potenciálnímu střetu mohlo dojít: vesmír. Plán vlády prezidenta Macrona je udělat z Francie po Spojených státech a Číně třetí největší vesmírnou velmoc.
Letos v březnu proběhlo v centrále kosmického velení armády v Toulouse první specializované cvičení. Šlo o simulaci ohrožení francouzského satelitu na oběžné dráze jinou pozemskou mocností. Velitelství v Toulouse vzniklo teprve v roce 2019, do roku 2025 by tu mělo působit 500 vojáků.
Poslední roky se Francie zaměřila i na vývoj protisatelitních laserů, které by dokázaly zaútočit ze země na nepřátelské družice. Opakovaně je testují Rusko, Čína a Indie, disponují jimi i Američané. Ke konfliktům přitom dochází i mimo simulace: například v roce 2017 se ruský satelit Olymp-K pokusil přiblížit k italsko-francouzské družici Athena-Fidus, používané pro šifrovanou komunikaci. Podle Paříže se jednalo o pokus o špionáž.
