Martin Novák
12. 11. 2021 19:14
Možný konec uhlí je velkým tématem celosvětové klimatické konference v Glasgow. Na summitu se 40 zemí zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Jak se někteří hlavní producenti a spotřebitelé vyrovnávají s tlakem na požadavky na zastavení těžby? Nabízíme pohled do Polska, Ruska, na Ukrajinu, do Číny, Austrálie a Spojených států. A také pro srovnání situaci Česka.
Polsko
Severní soused Česka těží a spotřebovává nejvíce uhlí ze sedmadvaceti členských zemí Evropské unie. Za posledních třicet let ale i tak průmysl zaznamenal velký propad: ze sedmdesáti dolů je otevřených pětadvacet, počet horníků klesl z téměř 400 tisíc na zhruba 80 tisíc.
Země ale stále bere z uhlí zhruba sedmdesát procent své spotřebované energie a současná vláda trvá na tom, že změna musí být postupná a musí řešit možné sociální dopady v lokalitách, kde doly dávají lidem práci. V tuto chvíli kabinet předpokládá konec těžby na rok 2049.
Polsko navíc vede vyhrocený spor s Českem ohledně hnědouhelného dolu Turów, který leží nedaleko našich hranic. Varšava odmítá přerušit těžbu, což jí přitom už v květnu v reakci na stížnosti a žalobu z Česka nařídil Soudní dvůr EU. Důvodem konfliktu jsou negativní dopady těžby na zásoby pitné vody a také hlučnost a prašnost na českém území.