"Je jen málo důkazů, že tato činnost má nějaké ekonomické výhody," komentovala rozhodnutí ministryně rybolovu a zemědělství Svandís Svavarsdóttirová, poslankyně za stranu Zelených. "Existuje jen málo argumentů pro povolení lovu velryb v roce 2024, po vypršení současných kvót," doplnila.
Islandu náleží pro lov velryb vysoké kvóty. Ročně mu v období 2019 až 2023 povolují ulovit 209 plejtváků myšoků, což jsou druzí největší kytovci na planetě po plejtváku obrovském. A také 217 plejtváků malých, kteří naopak patří k nejmenším.
V uplynulých třech letech ale dva největší držitelé licencí lov velryb zastavili, z toho jeden nadobro v roce 2020. V posledních třech letech tak byla islandskými lovci zabita jen jedna velryba, a sice plejtvák malý v roce 2021.
Poptávka po velrybích produktech z Islandu se dramaticky snížila, když se ke komerčnímu lovu velryb vrátilo v roce 2019 Japonsko po svém vystoupení z Mezinárodní velrybářské komise. Právě Japonsko představuje největší trh velrybího masa na světě.
Kvůli rozšíření pobřežní zóny, kde je rybolov zakázán, se navíc islandským velrybářům výpravy prodražily, protože se museli vydávat dál na moře. Podmínky jim ztížilo i zpřísnění bezpečnostních požadavků na dovážené maso během koronavirové pandemie. Během poslední kompletní sezóny v roce 2018 ulovili islandští velrybáři 152 kytovců.
Kromě Islandu a Japonska provozuje komerční lov velryb ještě Norsko. Tyto tři země velké kytovce loví navzdory dlouhodobé kritice ze strany ochránců práv zvířat, ekologů a aktivistů, obavám z toxinů v mase a trvale se zmenšujícímu trhu.
V loňském roce norští rybáři harpunovali 575 velryb, což je méně než polovina povolené kvóty. Použili k tomu 14 lodí, které jsou stále v provozu.
Na Islandu se velryby v posledních letech staly vyhledávaným cílem vzkvétající ekoturistiky. Než koronavirová pandemie ochromila cestovní ruch, přijelo je v roce 2019 do severního Atlantiku pozorovat více než 360 tisíc lidí.
