Více jich dožilo v exilu nebo ve vězení, případně v ústraní.
Saddám byl popraven jen několik dní poté, co na druhém konci světa zemřel přirozenou smrtí jiný bývalý diktátor. Chiylský exprezident Augusto Pinochet.
Ten patřil k nejznámějších vojenským diktátorům západní polokoule. Ale byl jedním z mnoha mužů, kteří se v sedmdesátých letech v Latinské Americe ujali pučem totalitní vlády.
Někteří z nich soudům rovněž unikli, jiní takové štěstí neměli. Totéž lze říci o diktátorech, kteří až do konce osmdesátých let vládli v komunistických zemích střední a východní Evropy.
Rozporné hodnocení nezabránilo obžalobě
Pinochet patřil patrně k nerozporuplněji hodnoceným diktátorům druhé poloviny dvacátého století.
Zatímco u Ericha Honeckera, Pol Pota či brutálních afrických vládců typu Idi Amina jednoznačně převažovalo negativní hodnocení, v případě chilského vůdce to bylo složitější.
Část Chilanů i světa ho uznává jako zachránce země před komunismem. Muže, jehož cíl byl legitimní a který navíc dokázal pokojně předat moc demokraticky zvolenému nástupci.
Druhá část v něm vidí tyrana bezohledně jdoucího přes mrtvoly a naopak neuznávajícího výsledky demokratických voleb.
Chile se tak stalo jedním z bojišť studené války a také předmětem nekonečné debaty mezi pravicí a levicí po celém světě.
Pinochetova různá hodnocení ale nezabránila tomu, aby po konci studené války sdílel osud mnoha jejich protagonistů, a to i těch z druhé strany barikády.
V roce 1998 na něj vydal španělský soudce zatykač kvůli podezření, že bývalý prezident během své vlády "posvětil" vraždy několika španělských občanů v Chile. Exprezidenta zatkli v Londýně.
Přelomový proces se ale nekonal - kvůli zdravotnímu stavu bývalého diktátora. Ironií osudu nakonec Pinochet zemřel 10. prosince, což je Mezinárodní den lidských práv.
Až později dostal zajímavé datum i jeho puč. Došlo k němu totiž 11. září 1973.
Odlišný smutek Allendové a Thatcherové
Lítost nad tím, že zemřel před vynesením jakéhokoliv rozsudku, vyjádřila mezi jinými i Isabelle Allendová. Dcera exprezidenta Salvadora Allendeho, který při Pinochetově puči v roce 1973 zahynul.
"Přála bych si, aby soudy dokončily svoji práci. Abychom slyšeli rozsudek, aby byl odsouzen. V této chvíli ale nemyslím na Pinocheta, ale na všechny lidi, kteří tehdy byli zavražděni a mučeni," řekla Allendová v rozhovoru pro španělskou televizi.
Naopak lítost neskrývala někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová. Ta na Pinocheta nedala dopustit a vždy jej hájila.
Paraguay nesoudila, Argentina ano
Soudu se nakonec vyhnul i paraguyský diktátor Alfredo Stroessner, považovaný za vůbec nejkrutějšího latinskoamerického vůdce. Malé zemi uprostřed jihoamerického kontinentu vládl v letech 1954 až 1989 za pomoci tvrdých represí.
To vystětluje, proč se udržel u moci tak dlouho. S výjimkou Fidela Castra nejdéle v Latinské Americe. Postava Stroessnera inspirovala spisovatele Grahama Greena k jeho známé novele Honorární konzul.
Stroessner se uchýlil do Brazílie a ta ho přes četné paraguayské žádosti zpět nevydala. A už nevydá: Stroessner zemřel rovněž letos ve věku čtyřiadevadesáti let.
Naproti tomu vůdcové argentinské vojenské junty ze sedmdesátých a osmdesátých let se trestům nevyhnuli, byť byly spíše mírné a symbolické.
Jeden z vůdců junty Leopoldo Galtieri, který nařídil katastrofální invazi na Falklandy, si odseděl jen pět let. Druhého procesu se už nedočkal. Před třemi lety zemřel na selhání srdce.
Vůdce pučistů Jorge Videla seděl rovněž pět let a není vyloučeno, že proces s ním bude obnoven. Dnes je bývalému generálovi jedenaosmdesát let.
V době vlády vojáků v letech 1976 až 1983 zmizelo nebo zemřelo v Argentině na třicet tisíc lidí. Někteří lidí dodnes nevědí, co se přesně s jejich příbuznými stalo.
Východ: smrt jen pro Ceaušeska
Východní Evropa se s bývalými komunistickými vůdci vypořádala různě. Nejradikálněji Rumunsko, kde byl diktáror Nicolae Ceaušesku ještě v revolučních dnech na konci roku 1989 postaven i s manželkou před popravčí četu.
Dlouholetý šéf NDR Erich Honecker před soudem nestanul a konec život strávil paradoxně v Chile, kam se už dříve odstěhovala jeho dcera. Za mříženi nakonec skončil na šest let jeho nástupce Egon Krenz, který ho nahradil až na samém sklonku existence NDR v roce 1989.
Bulharský lídr Todor Živkov strávil poslední dny v Sofii "jen" v domácím vězení, vzhledem k jeho pokročilému věku a zdravotnímu stavu.
Maďarský stanický vládce János Kádár zemřel krátce po pádu komunismu, v Československu si z výše postavených představitelů odseděl trest jen bývalý šéf pražské KSČ Miroslav Štěpán.
Pol Pot unikl
Jeden z nejhorších diktátorů druhé poloviny 20. století - kambodžský Pol Pot, se ještě dlouho po pádu svého režimu v roce 1979 skrýval se svými spolubojovníky v džungli. Zemřel zřejmě přirozenou smrtí v roce 1998.
To jihokorejský soud vyměřil bývalému diktátorovi Čon-Du hvanovi trest smrti za surové potlačení studentských demonstrací armádou. Jeho demokraticky zvolený nástupce v úřadu prezidenta mu však v zájmu národního usmíření udělil milost.
Kromě Stroessnera a Pinocheta zemřel letoš ještě další bývalý prezident, který měl co do činění se soudy. Bývalého prvního muže Jugoslávie a Srbska Slobodana Miloševiče našla vězeňská stráž mrtvého v jeho cele.
Zpovídal se u soudu v Haagu ze svého podílu na etnických čistkách v bývalé Jugoslávii během devadesátých let. Jeho vinu už budou podobně jako v případě Pinocheta posuzovat pouze historici.
Bhutto dopadl stejně jako Saddám
Stejný osud jako dnes Saddáma Husajna potkal před sedmadvaceti lety bývalého pákistánského premiéra Zulfikara Alí Bhutta Byl zbaven moci vojenským převratem a nový vládce Zijául Hak jej nechal v roce 1979 oběsit.
Později se Bhuttovou nástupkyní v premiérském křesle na čas stala jeho dcera Benazír.
