Brusel - Náklady na pracovní sílu, alespoň pokud je měříme výší pojistného odvedeného zaměstnavateli, jsou v České republice druhé nejvyšší v Evropě. Vysokou cenu práce ale českým podnikatelům kompenzuje do značné míry relativně nízká úroveň celkového zdanění, včetně korporátní daně.
V silném nepoměru k západní Evropě zůstávají v ČR náklady na práci v absolutních číslech.
Zatímco Slovinsko se jako jediná postkomunistická země pomalu zařazuje mezi skupinu států na chvostu "staré" EU, v nichž se cena práce pohybuje mezi 15-20 eury za hodinu (patří k nim kupříkladu Řecko či Velká Británie), Češi představují i nadále levnou pracovní sílu, zejména pro zahraniční firmy.
Jak vyplývá z nedávno zveřejněné studie düsseldorfské Nadace Hanse Böcklera, průměr eurozóny činil v roce 2009 28,4 eura, přičemž nejvyšší náklady na práci byly v Belgii (37,2 eura) a Dánsku (36,4 eura). V Česku se tento ukazatel vyšplhal na 9,3 eura.
Čeští podnikatelé mohou i přesto dál poukazovat na fakt, že za své zaměstnance odvedou do státní kasy z jejich "superhrubé" mzdy 25 procent na sociálním pojištění a devět procent na pojištění zdravotním, tedy dohromady 34 procent.
Více odvádějí už jen francouzští podnikatelé, kteří státu posílají částku odpovídající 42 procentům hrubé mzdy jejich dělníků.
Nízké daně
V Česku platí i nadále, že čistá mzda tvoří o něco více než polovinu nákladů na práci.
Superhrubou mzdu přitom rozhodně nelze chápat jako sumu, která by v peněženkách zaměstnanců skončila v případě, že by v ČR neexistovaly daně a odvody na sociální či zdravotní pojištění.
Je to ryze administrativní pojem a česká specialita a ministerstvo financí již uvažuje o jejím zrušení.
Zatímco průměrný hrubý plat, od něhož se čistý příjem odvíjí, činil loni v ČR 25 803 korun, tedy 1060 eur, v Německu to bylo více než jeden a půlkrát tolik: 2660 eur.
Průměrná superhrubá mzda v Česku je daněna 15 procenty, hrubá mzda ve Spolkové republice 20,7 procenty. Německo má ale silně progresivní daň, roční plat ve výši 52 000 eur (necelý dvojnásobek průměru) už je zdaněn 42 procenty.
Kupní sílu Němců už vůbec nelze srovnávat s ČR. I průměrně vydělávající občan Spolkové republiky může ze svého platu bez problémů pokrýt své životní potřeby - na rozdíl od průměrně vydělávajícího Čecha.
Čeští podnikatelé sice opakovaně poukazují na vysoké odvody pojistného, co se ale týče výše přímých daní, nemohou si nijak zvlášť stěžovat.
Daň z podnikání je v Česku jedna z nejvyšších v postkomunistických zemích (19 procent).
S výjimkou Irska (12,5 procenta) však za západní Evropou, kde se pohybuje v rozmezí 25 procent (Rakousko) a 33,3 procenta (Francie), notně pokulhává. Totéž platí pro daně z příjmu u vysokopříjmových osob.
Zatímco i nejbohatší Češi odvádějí státu tzv. rovnou daň z příjmu ve výši 15 procent superhrubé mzdy, nejvyšší daňové sazby se v EU pohybují mezi 45-50 procenty.
