Praha - Když loni v létě šéf amerického Národního protiteroristického centra hodnotil sílu Al-Káidy v kritické oblasti, považované za její současnou hlavní základnu, dopočítal se čísla něco málo přes 300 mužů. Na tolik odhadl Michael Leiter počet vůdců a bojovníků Al-Káidy skrývajících se v hornatých a odlehlých částech Pákistánu.
"Al-Káida je dnes slabší, než kdy byla od roku 2001," prohlásil Leiter na konferenci v Aspenu.
Jen krátce před ním se dopustil vlastního odhadu ředitel CIA Leon Panetta. Podle analýz jeho zpravodajců operuje v sousedním Afghánistánu mezi 50 až 100 bojovníky Al-Káidy, v celém regionu pak jejich počet nepřesahuje 500.
Organizace, v jejímž čele Američany zabitý Usáma bin Ládin titulárně stál, je s velkou pravděpodobností jen stínem té, která začala svět děsit v 90. letech minulého století a 11. září 2001 dokázala provést megalomanský útok na největší mocnost světa.
Ze sofistikovaných plánovačů packalové
Početní stavy jsou jen jedním z důkazů o oslabeném postavení teroristické sítě. Dalším je výčet akcí, o něž se Al-Káida či na ní napojené organizace pokusily v posledních letech.
Jejími tréninkovými kempy prošlo v 90. letech odhadem na 20 tisíc potenciálních bojovníků. Akce, ať už šlo o útok na americké ambasády v Africe, vojenské plavidlo USS Cole či samotné 11. září, byly sofistikovaně připraveny, koordinovány napříč několika zeměmi a účastnily se jich desítky lidí.
Dva poslední pokusy o útok, které vyděsily USA a byly aspoň volně spojeny s Al-Káidou, zahrnovaly osamocené jedince, kteří nezvládli operaci s relativně triviální výbušninou (pokus o odpálení bomby v automobilu zaparkovaném na newyorském Times Square a výbušniny umístěné ve spodním prádle pasažéra vánočního letu do Detroitu).
Úspěšně provedené útoky v muslimském světě mířily rovněž na turistické, nikoliv strategické cíle: hotel v Jordánsku, restaurace v Casablance, noční klub na Bali.
"Fatální problém tohoto typu útoků je, že při nich umírají běžní civilisté, ne američtí vojáci nebo diplomaté, a proto se v jejich důsledku otáčí proti Al-Káidě místní obyvatelstvo," napsal loni v časopise Newsweek Fareed Zakaria.
Al-Káidu nemají muslimové rádi
Právě postavení, jakému se Al-Káida "těší" ve veřejném mínění v muslimském světě, je možná tím vůbec nejdůležitějším důkazem o její současné síle.
Prestižní Pewův výzkumný ústav provedl loni rozsáhlé šetření v zemích s muslimskou populací a s výjimkou Nigérie zjistil silně negativní postoj k Al-Káidě a jejímu dosavadnímu vůdci osobně. Procento záporných stanovisek se pohybovalo od 56 procent v Indonésii až po 94 procent v Libanonu.
Co je ještě důležitější, většina muslimů neschvaluje použití násilí na civilistech jako prostředek k prosazení politických cílů.
Zatímco ještě v roce 2002 tři čtvrtiny muslimů v Libanonu prohlásily, že za určitých okolností je násilí ospravedlnitelné, loni už tento názor zastávalo jenom 39 procent Libanonců muslimského vyznání. V Pákistánu odmítá sebevražedné atentáty a další násilné akce dokonce 80 procent muslimů.
"Strategie spektakulárních teroristických činů krátce umožnila skupině několika stovek desperátů, že ovládla americká média, v muslimském světě však zůstali na okraji. Ve snaze sjednotit islámský svět zoufale selhali a zůstali zcela ve vleku Hizballáhu, Hamásu či Muslimského bratrstva," napsal dlouholetý blízkovýchodní zpravodaj časopisu Time Tony Karon, který zabití bin Ládina označil dokonce za pouhou poznámku pod čarou v učebnicích historie.
Arabské revoluce jako špatná zpráva pro Usámu
Zatím poslední ranou pro Al-Káidu se stala vlna revolucí v arabském světě, která nenásilným způsobem svrhla autoritářské režimy v několika zemích. Právě jejich odstranění s pomocí terorismu bylo původním a dlouho nenaplněným smyslem existence Al-Káidy ještě před tím, než se soustředila na boj se Západem a Spojenými státy především.
Bezpečnostní experti se zatím jen dohadují, jak na takto zásadní změnu podmínek organizace zosobňovaná po léta Usámou bin Ládinem zareaguje. Část z nich se však domnívá, že Al-Káida se znovu soustředí na arabský svět a pokusí se využít nevyhnutelných nezdarů nově ustavených porevolučních vlád v Egyptě a Tunisku.
"Pokud starosti tamních lidí nebudou řešeny a ukáže se, že pokojná změna nebyla tou, po níž lidé toužili, Al-Káida se vrátí a řekne: Vidíte, potřebujete nás, abyste dosáhli svého," varoval pro americké National Public Radio expert na terorismus Rick Nelson. Podle něj se Al-Káida zprvu soustředí především na Jemen a Libyi, kde má historicky silné vazby.
Sesterské organizace jsou nebezpečnější než Al-Káida
Skupiny, které jsou na ni volněji navázány či se k ní jen hlásí, budí ostatně už nějakou dobu větší strach než "mateřská" organizace. Al-Káida na arabském poloostrově - jemenská odnož teroristické sítě - je dnes považována za nejnebezpečnější uskupení teroristů na světě.
Al-Káida tak už nějaký čas nedisponuje tradiční hierarchickou strukturou, což je další důvod, proč zabití Usámy bin Ládina není tak významnou zprávou, jakou by bylo v letech bezprostředně po útocích z 11. září 2001.
"Jelikož vztahy s přidruženými organizacemi zajišťuje nižší úroveň velení, odstranění bin Ládina zásadně neovlivní jednotu centrální organizace i napojených skupin, nenaruší ani komunikaci mezi nimi," napsal v analýze pro časopis Foreign Affairs Leah Farral, který patří k těm expertům, kteří nadále vnímají Al-Káidu jako vážnou hrozbu.
"Dokud si Al-Káida zachová schopnost vést a určovat strategické směřování, její schopnost dynamicky se organizovat se pravděpodobně nezmění," vysvětlil Farral.
