Podle zprávy z posledního únorového dne klimatické změny zrychlují a jejich následky jsou zřetelnější a závažnější, než se dosud předpokládalo. Čas na zajištění bezpečné a udržitelné budoucnosti se podle ní krátí. Zpráva shrnuje, jak změna klimatu dopadá na lidi a ekosystémy a jak se tomu civilizace přizpůsobuje. Uvádí, že oteplování ovlivňuje přírodu a lidi na celém světě.

"Za svůj život jsem viděl mnoho vědeckých zpráv, ale žádnou jako tuhle. Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu je sbírkou lidského utrpení a usvědčující obžalobou neúspěšné odpovědi politiků na klimatickou změnu. Rezignace na odpovědné rozhodování je kriminální," uvedl generální tajemník OSN António Guterres.

Výsledky ukazují, že měnící se klima ovlivňuje i biodiverzitu, tedy různorodost života. Jako příklad uvádí zpráva migraci zvířat a vegetace blíže k pólům a hlouběji do oceánů, kterou se tyto organismy snaží oteplování přizpůsobit. To pak ovlivňuje dostupnost zdrojů potravy pro lidstvo. "Snižuje to schopnost přírody poskytnout základní služby, na kterých závisí naše přežití," stojí ve zprávě. 

Její autoři uvádějí také to, že až polovina ze 7,8 miliardy lidí na Zemi je vysoce náchylná ke klimatické změně. To samé platí pro podstatnou část rostlinných a živočišných druhů, některé se dostávají na hranici adaptačních možností a hrozí jim vyhynutí. Omezenou možnost adaptace mají také lidé, kvůli klimatické změně se zvyšuje chudoba a nerovnost, což vede k nedobrovolné migraci. 

Právě na nerovnost upozorňují rozvojové nebo ostrovní státy, které následky klimatických změn pociťují. Žádají o zřízení fondu, který by financoval opatření pro snazší adaptaci, zmírňování klimatické změny a také ztrát a škod.

Termín "ztráty a škody" se ve zprávě vyskytuje vůbec poprvé, jak upozorňuje Jitka Martínková z Klimatické koalice. "Jednoznačným posunem slovníku může zpráva poskytnout důležitou argumentaci nejohroženějším státům," řekla pro Aktuálně.cz. "Silný důraz klade zpráva na ochranu a obnovu ekosystémů a přírody. Zmiňuje i potřebu snižovat rychleji emise, ale důraz na roli ekosystémů je nejvýraznějším poselstvím," podotkla.

Sérii rozsáhlých zpráv vydává Mezivládní panel pro změnu klimatu, čítající více než 200 vědců, každých pět až sedm let. V první zprávě loni v srpnu uvedl, že jsou k dispozici nesporné důkazy o tom, že lidé oteplují klima planety a že takto způsobené změny jsou hlavním hnacím mechanismem změn v extrémech počasí. Únorová část je druhá v pořadí.

Řešení existují. Musí se s nimi ale začít okamžitě

Zpráva přináší i dobrá zjištění. "Věda mluví jasně: když přistoupíme k okamžité akci, můžeme se vyhnout drastickým následkům," shodli se vědci s vládami. Akcí se rozumí snížení emisí skleníkových plynů a zavedení adaptačních kroků, které mohou se zvládáním změn pomoci. Podle panelu však není jedno řešení pro celý svět, v různých částech planety se bude lišit. Stejně jako na jednom místě v čase - co zabere jednou, nemusí fungovat po pár letech. 

K zabezpečení zdravé planety musíme zásadně transformovat náš způsob života, hlavně klíčové prvky, jako je průmysl a energetika. A také stavbu měst a infrastruktury, uvádí dále zpráva. 

"Celkem jednoznačně ukazuje, že adaptace již pomáhají zmenšovat dopady a ztráty. I to, že mají svoje limity - měkké, související třeba s nedostatkem peněz, i tvrdé, které nelze nijak obejít. Například růst hladin oceánů pro malé ostrovní státy," upozornil Ondřej Přibyla ze serveru Fakta o klimatu.

Jádro jako dočasně zelený zdroj energie v EU

Počátkem února schválila Evropská komise návrh, podle kterého bude možné považovat jaderné elektrárny za udržitelný zdroj energie. Až do roku 2050 tak do jejich stavby budou proudit evropské dotace.

Výstavbu jaderných elektráren plánuje sedm evropských zemí včetně Česka, které nyní chystá modernizaci Jaderné elektrárny Dukovany. V dalších čtyřech zemích se aktivně staví. Jiné země naopak atomové elektrárny uzavírají, Německo je vypne do konce letošního roku.

Související

Jaderná energie v EU. Kde stojí elektrárny, kde od jádra ustupují a kdo ho vítá?

Infografika

Elektroskládka v Thajsku 

Země využívající jadernou energii mají problémy s jaderným odpadem, další trápí elektroodpad. Jako příklad může sloužit Thajsko, které žádnou jadernou elektrárnu nemá. 

V provincii Kalasin na severovýchodě země je největší skládka elektronického odpadu v celém Thajsku. Ročně tu podle deníku Bangkok Post skončí 400 tisíc tun odpadu z celého světa. Přes 25 let si místní farmáři přivydělávají tím, že odpad sbírají. Jsou při tom vystaveni toxickým látkám, které způsobují zdravotní problémy. Analýzu toxinů na místě spolu s thajskou organizací Earth provádí česká ekologická organizace Arnika. 

"Zpracování a pokusy o recyklaci elektronického odpadu tady postrádají jakékoli prvky ochrany zdraví nebo ekologická opatření. Odpad se spaluje na otevřeném ohni kvůli získání cenných kovů. Tato praxe, častá v rozvojových zemích, vede k otravě obyvatel a ekosystému v širokém okolí," popsal Jindřich Petrlík, odborník Arniky na toxické látky. Jeho tým sbírá na místě vzorky půdy, prachu, vody a vajec, které se následně analyzují v laboratoři. 

Organizace Arnika zkoumá v Thajsku největší místní skládku elektroodpadu. | Foto: Karnt Thassanaphak / EARTH, Jindřich Petrlík/Arnika