KLDR odstoupí z jednání o svém jaderném programu

Roman Gazdík
14. 4. 2009 7:30
OSN prý "bezuzdně porušuje" svrchovanost země
Foto: Reuters

Pchjongjang - Severní Korea oznámila, že už nadále nebude jednat o ukončení svého jaderného programu. Jde o reakci na pondělní kritiku Rady bezpečnosti OSN, které se nelíbil test severokorejské rakety Taepodong-2 provedený 5. dubna.

Pchjongjang, podle kterého je rozhodnutí Rady bezpečnosti „nesnesitelnou urážkou", chce také obnovit provoz svého uzavřeného reaktoru v Jongbjonu, kde pravděpodobně vyrobil materiál na svou atomovou pumu.

Konec?

Podle prohlášení severokorejského ministerstva zahraničí přineseného oficiální tiskovou agenturou KCNA se nebude Sevení Korea „nikdy účastnit (jaderných) rozhovorů ani... není vázána jakýmkoliv rozhodnutím šestistranných jednání."

Kromě severní Koreje se na rozhovorech podílely také Spojené státy, Rusko, Čína, Jižní Korea a Japonsko. KLDR by ráda jednala přímo s USA. Washington však chce, aby na Pchjongjang dohlížely i ostatní státy. Zejména Čína, která je hlavním spojencem severokorejského režimu.

KLDR „posílí svou jadernou odstrašující sílu ve všech směrech... obnoví svá jaderná zařízení a začne opět zpracovávat své vyhořelé palivové tyče," stojí dále v prohlášení KCNA. Režim má údajně v úmyslu také sestavit vlastní lehkovodní jaderný reaktor.

Šestistranné rozhovory probíhají od roku 2003. KLDR v roce 2007 souhlasila s tím, že odstaví reaktor v Jongbjonu a zveřejní informace o všech svých jaderných aktivitách.

Jednání však později uvázla na problému, jak tvrzení Pchjongjang verifikovat. Zahraniční mocnosti režimu nedůvěřují, protože v minulosti již mnohokrát své slovo porušil.

Čína klíčem

Reakce trhů v Japonsku a Jižní Koreji však ukazují, že váha připisovaná podobným výrokům Pchjongjanu již není valná. Informace zde podle agentury Reuters proběhla takřka bez povšimnutí.

Start rakety Taepodong-2 na obrázcích korejské státní televize
Start rakety Taepodong-2 na obrázcích korejské státní televize | Foto: Reuters

„Tržní hráči se naučili nebrat bojovná prohlášení Severní Koreje příliš vážně a vidět je coby součást vyjednávací taktiky," řekl agentuře analytik firmy ING Financial Markets Tim Condon.

Klíčový bude nyní postoj Číny. Ta provedla v posledních dnech zajímavý obrat. Nejprve v Radě bezpečnosti vyzývala ke „klidu a zdrženlivosti", pak se ke kritice Severní Koreje a volání po zesílení ekonomických sankcí připojila.

Podle expertů může jít o důkaz zlepšujících se bilaterálních vztahů mezi Čínou a Spojenými státy a Japonskem.

Foto: Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy