Washington - Kill the Bill (zabijte ten návrh) stálo na plakátech tisícovek demonstrantů, kteří se o víkendu shromáždili ve Washingtonu, aby protestovali proti demokratickému návrhu zákona, jenž má reformovat americké zdravotnictví.
Sněmovna reprezentantů o reformě hlasuje v neděli a demokratičtí vůdci až do posledního okamžiku bojovali o každý hlas. Demokraté mají ve sněmovně pohodlnou většinu, ne všichni straníci se však rozhodli návrh podpořit. Nepodařilo se pro něj získat také nikoho z republikánské strany.
Ještě v sobotu šéfovi demokratického klubu Stenymu Hoyerovi chybělo deset hlasů. Ve večerních hodinách pak oznámil, že se nakonec souhlas potřebných 216 zákonodárců sehnat podařilo.
„Věříme, že ty hlasy máme," řekl Hoyer reportérům po řadě jednání s váhajícími kongresmany, se kterými se v posledních dnech scházel i prezident Barack Obama.
Zdá se však nejedná jen o přání, které je otcem myšlenky, se ukáže až v neděli večer.
Komplikovaná cesta
Návrh reformního zákona schválily na konci minulého roku jak Sněmovna reprezentantů, tak Senát. Obě verze se však v několika významných ohledech lišily.
Senátní verze například neumožňuje vznik federální pojišťovny, která by konkurovala soukromým firmám (tzv. "public option"). Rozdíly panují i ve způsobu, jak se reforma zaplatí. Obě verze se však shodují, že většina peněz se má získat „ucpáním děr" ve federálním pojištění Medicare pro Američany starší 64 let.
Obvyklý postup by bylo, aby Kongres následně připravil společnou verzi, o které by obě komory poté hlasovaly znovu. Tuto možnost však znemožnily doplňovací senátní volby v Massachussetts, ve kterých demokraté přišli o svou supervětšinu 60 hlasů v Senátu, která republikánům znemožňuje návrhy procedurálně blokovat (tzv. „filibuster").
Po dlouhých debatách se tak demokratické vedení rozhodlo, že Sněmovna reprezentantů učiní hlasování dvě.
Schválí jednak senátní verzi a jednak bude ještě hlasovat o řadě pozměňovacích návrhů, které pak pošle opět do Senátu. Tyto návrhy jsou sepsány tak (tzv. „budget reconciliation process"), že k jejich schválení stačí v Senátu prostá většina hlasů a filibuster republikánům nepomůže.
Co bude v Senátu?
Otázkou však stále zůstává, zda se Senát dokáže na podpoře sněmovních pozměňovacích návrhů dohodnout. Šéf demokratů v Senátu Harry Reid údajně získal přísliby od „značné většiny" demokratických senátorů, mnoho pozorovatelů však zůstává skeptických.
„Poslední instituce v Americe, které byste měli věřit, že něco udělá, je Senát Spojených států," říká korespondent serveru Huffington Post z amerického Kongresu Ryan Grim.
I pokud by však Senát nakonec pozměňovací návrhy nepodpořil, může si americký prezident Barack Obama reformu alespoň v nějaké podobě odškrtnout. Ve chvíli, kdy totiž sněmovna schválí senátní verzi, už mu nic nebrání v tom, aby ji coby zákon podepsal.
Takovýto způsob, který by znamenal uzákonění senátního návrhu bez jakýchkoliv úprav, by však pobouřil největší část demokratů, takzvané progresivní křídlo strany. To je už nyní nespokojeno s mnoha částmi finálního návrhu, o němž bude v neděli hlasovat.
Největší odpor mezi levicovými členy strany vzbuzuje to, že ze senátní verze i pozměňovacích návrhů vypadl vznik konkurenční federální pojišťovny (tedy „public option"), což by podle nich byla jediná skutečně tržní alternativa ve státech, kde trh s pojištěním ovládají jedna či dvě pojišťovny.
Jsem pro, ale nerad
Jednoho z největších kritiků z progresivního křídla Obama dokonce pozval, aby s ním letěl v Air Force One do jeho domovského Ohia, kde prezident za reformu lobboval mezi lidmi na začátku tohoto týdne. A ohijský senátor Dennis Kucinich nakonec povolil, a to přestože se mu návrh údajně vůbec nelíbí.
„Došel jsem však k závěru, že pokud by tento zákon neprošel, nebylo by možné začít žádnou seriózní diskuzi o zdravotnictví. Podpořím ho, přestože se mi vůbec nelíbí a přestože si stojím za jakoukoliv kritikou, kterou jsem vyslovil," řekl Kucinich serveru a rádiu Democracy Now!.
Podle něj to bylo vidět na pokusu o reformu v případě návrhu za Billa Clintona, který neprošel a pak se vše zastavilo na šestnáct let.
| Expertka píše, co potřebuje zdravotnictví u nás a v USA |
Obama při rozhovorech s kongresmany zdůrazňoval, že na úspěchu zdravotnické reformy závisí, zda bude, či nebude roku 2012 opět zvolen prezidentem. Podle Kuciniche a dalších progresivních by však bylo nejlepší zavést takzvaný „single payer" systém, kde by pojištění koordinovala federální agentura a fungoval by podobně jako například v České republice.
Pojištění pro všechny
Návrh, o kterém se bude v neděli hlasovat, se nelíbí také některým konzervativním demokratům, kteří nejsou přesvědčeni, že dostatečně zamezuje, aby mohly být federální peníze využity na financování potratů. Ani u této skupiny tak nemá Obama nic jisté.
Pokud nicméně sněmovna návrh schválí, bude se jednat o největší změnu v americkém zdravotnictví od šedesátých let. Reformy však začnou platit až od roku 2014.
Zákon zavede takřka bez výjimky povinné pojištění a pojišťovací burzy, kde budou moci zájemci jednoduše porovnávat konkurenční nabídky. Znemožní rovněž pojišťovnám, aby odmítly žadatele na základě jejich špatného zdravotního stavu nebo jim zrušily pojištění, když onemocní.
Podle vládních odhadů by měla tato reforma pojistit 32 milionů ze 48 milionů nepojištěných obyvatel USA. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) se domnívá, že během deseti let ušetří 130 miliard dolarů, během dvaceti let 1,3 bilionu dolarů.
