Bosna byl ráj na zemi, teď tam nikdo žít nechce, říká zakladatelka romského festivalu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
8. 12. 2019 16:52
Jelena Silajdžić je ředitelkou největšího romského festivalu na světě Khamoro, který pořádá v Praze už 20 let. Kromě toho má za sebou i úspěšnou kariéru filmové producentky a také dramatický útěk před válkou v Jugoslávii. Ze Sarajeva uprchla v roce 1992, když metropoli obléhali a ostřelovali srbští vojáci. Teď se vrátila, aby i v Bosně a Hercegovině pomohla Romům k vlastnímu festivalu.
Sarajevo.
Sarajevo. | Foto: Aktuálně.cz

Sarajevo (od naší zpravodajky) - "Býval to tu ráj na zemi," rozhazuje rukama Jelena Silajdžić, když nastupuje do auta na okraji Sarajeva, kde v bytě jednoho z paneláků dodnes bydlí její matka. Právě tady se před sedmadvaceti lety s manželem a dvěma dětmi schovávala, když se centrum města z kraje jugoslávské války proměnilo v bitevní pole. Svůj byt v Sarajevu musela rodina narychlo opustit po jedné obzvlášť dramatické noci.

Jelena Silajdžić.
Jelena Silajdžić. | Foto: DVTV

"Na naši dlouhou ulici během jediné noci spadlo přes tisíc granátů. Odvezli jsme děti k mamince a odtamtud jsme s manželem měli v plánu jezdit do centra do práce. Jednoho rána už jsme se tam ale nedostali. Zůstali jsme odstřižení, měli jsme jen to, co jsme zrovna měli na sobě," vzpomíná na počátek téměř čtyřletého obléhání města, během kterého přišlo o život skoro čtrnáct tisíc lidí.

Válka v Bosně a Hercegovině (zkráceně se dnes zemi někdy říká jen Bosna, pozn. red.) skončila před čtyřiadvaceti lety, dodnes po ní ale zůstaly viditelné stopy. Po celé zemi stojí pobořené a opuštěné domy. Nechali je za sebou uprchlíci, kteří už se nechtějí vracet. V metropoli Sarajevo mají domy stále ještě rozstřílené fasády. Nejvíc se ale podle Jeleny válka podepsala na lidech. Bosna a Hercegovina, kde vedle sebe žijí tři hlavní etnika, se nesmiřitelně rozdělila. Kdo může, hledá lepší život a práci na Západě.

"Nikdo tady už nechce žít. Hlavně mladí lidé. Když se tu narodí dítě, první, na co se lidé čerstvých rodičů ptají, je to, jestli je to Srb, Chorvat, nebo Bosňák. To je přece hrozné," myslí si.

Utíkali před nenávistí

Jelena Silajdžić a její manžel Džemil tyhle starosti nikdy neměli a před válkou žili v Jugoslávii vcelku bezstarostný život. Ona produkovala filmy, spolupracovala třeba i se slavným režisérem Emirem Kusturicou, on se živil jako hudebník. Setkávali se s místní smetánkou, pořádali večírky a užívali si, jak to podle Jeleny "umí jenom Balkánci". Válka ale jejich svět zničila.

Díry po střelách jako vzpomínky na válku.
Díry po střelách jako vzpomínky na válku. | Foto: Aktuálně.cz

"Sousedé, které jsem znala odmalička, se se mnou najednou přestali bavit. Najednou jsme pro ně byli Bosňáci, protože manžel má jméno tady považované za muslimské," vysvětluje, jak se během války změnily poměry. Jejich příjmení je navíc v očích lidí spojovalo s tehdejším premiérem Bosny a Hercegoviny a bosňáckým politikem Harisem Silajdžičem. Když po vypuknutí války utíkali přes hranice, každá kontrola srbskými vojáky kvůli němu představovala obrovské nebezpečí.

Mysleli si, že prchají před nenávistí. Proto je v Česku, kam utekli, překvapila xenofobie namířená proti Romům. K založení dnes už slavného romského festivalu a pak i organizace Slovo 21, která pracuje s romskou komunitou a cizinci žijícími v ČR, je přivedla právě jedna taková zkušenost.

Khamoro

Romský festival Khamoro 2019 - průvod Prahou

Jeden z největších profesionálních romských festivalů na světě vznikl v Praze v roce 1999. Založili ho manželé Jelena a Džemil Silajdžićovi. Koná se každý rok poslední týden v květnu a vystupují na něm hudebníci z celého světa. Podporují ho významné osobnosti, patřil mezi ně například i bývalý prezident Václav Havel.

Khamoro není jen hudební festival, v rámci doprovodného programu se konají i umělecké výstavy, filmové projekce, odborné přednášky, nebo průvod v centru Prahy.

Na konci devadesátých let pořádali kulturní akci, na kterou pozvali i romskou kapelu Khamoro. Během jejího vystoupení ale několikrát nevysvětlitelně vypadl zvuk, a skupina tak musela nakonec hrát akusticky. Později se ukázalo, že jejich koncert sabotoval sám zvukař. Manžele Silajdžičovy to šokovalo a zároveň rozzlobilo. Ještě ten večer se rozhodli, že uspořádají festival výhradně pro romské hudebníky.

Stejný cíl teď mají i Romové v Bosně a Hercegovině. Romská organizace Otaharin sní o podobném festivalu, kterým by Bosňanům (označení pro obyvatele Bosny a Hercegoviny bez ohledu na příslušnost k etniku, pozn. red.) předvedl romskou hudbu a kulturu. Její představitelé navštívili v květnu Prahu a do jejich sídla v Bijelině na severovýchodě balkánské země minulý týden přijela Jelena Silajdžić, aby společně rozpracovali koncept chystaného festivalu romské kultury. 

Dostat děti z ulice

Romové v Bosně a Hercegovině žijí často v uzavřených komunitách a v obrovské chudobě. Mluví vlastním jazykem, ale kulturní zvyky příliš neudržují. Na festival chtějí organizátoři pozvat proto hlavně zahraniční hosty a romskou kulturu tak v první řadě ukázat i samotným místním Romům. 

Ve městě Bjejlina žije kolem sta tisíce obyvatel, což z něj dělá druhé největší město v zemi. Na jeho okraji žije asi 160 romských rodin. Hodně z nich se vrátilo z Německa, kam odešli za války. Jejich děti nechodily nikdy do školy, často žebrají na ulici. Podle odhadů nevládních organizací žije v Bosně a Hercegovině celkem asi 60 tisíc Romů.

Dragan Joković ve skleníku u obce Bijeljina, kde organizace Otaharin pěstuje zeleninu a tím zaměstnává místní Romy.
Dragan Joković ve skleníku u obce Bijeljina, kde organizace Otaharin pěstuje zeleninu a tím zaměstnává místní Romy. | Foto: Aktuálně.cz

Organizaci Otaharin podporuje v pomoci místním Romům také humanitární organizace CARE Česká republika za podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Díky tomu může poskytovat romským dětem doučování, školní potřeby, ale i provozovat dětské centrum, kde mohou trávit den. "Snažíme se zabránit tomu, aby děti žebraly na ulici, a snažíme se je naopak něco naučit," vysvětluje ředitel Otaharin Dragan Joković.

"Funguje tu obrovská diskriminace, panují předsudky. Naprostá většina Romů nemá zaměstnání a ti, co pracují, jsou zaměstnaní v nějaké neziskové organizaci," vysvětluje Joković. V Bosně a Hercegovině je přitom vysoká i celková nezaměstnanost, která přesahuje 30 procent. 

Festival romské hudby a kultury by měl pomoci předsudky zbořit. "Pražský festival je velmi profesionální, chtěli bychom něco takového, i když menšího, podniknout i tady. V plánu je zkusit alespoň dvoudenní festival už příští rok," slibuje Jelena.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Na vládní čtvrť v Bagdádu dopadly tři rakety

Tři rakety dopadly v pondělí večer do ostře střežené zelené zóny v Bagdádu, ve které se nacházejí vládní budovy i diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Nikdo nebyl zraněn. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na bezpečnostní zdroje. 

Podobné raketové útoky zažila vládní čtvrť za poslední měsíce již několikrát. Kdo za útokem stojí, nebylo jasné. Nicméně podle Washingtonu měly podobné akce v minulosti na svědomí proíránské milice.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Italský senátní výbor rozhodl, že Salvini má být vyšetřován. Čelí obvinění ze zneužití pravomoci kvůli blokádě lodí s migranty

Výbor italského Senátu schválil žádost soudu o zahájení vyšetřování lídra pravicové Ligy a bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, jenž čelí obvinění ze zneužití pravomoci v souvislosti s blokádou záchranných lodí s migranty. Pokud by soud shledal lídra nejpopulárnější italské strany vinným, hrozilo by mu až 15 let za mřížemi. Zároveň by mu mohlo být zakázáno zastávat politickou funkci, což by mu zabránilo usilovat o post premiéra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy