Bosna byl ráj na zemi, teď tam nikdo žít nechce, říká zakladatelka romského festivalu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
8. 12. 2019 16:52
Jelena Silajdžić je ředitelkou největšího romského festivalu na světě Khamoro, který pořádá v Praze už 20 let. Kromě toho má za sebou i úspěšnou kariéru filmové producentky a také dramatický útěk před válkou v Jugoslávii. Ze Sarajeva uprchla v roce 1992, když metropoli obléhali a ostřelovali srbští vojáci. Teď se vrátila, aby i v Bosně a Hercegovině pomohla Romům k vlastnímu festivalu.
Sarajevo.
Sarajevo. | Foto: Aktuálně.cz

Sarajevo (od naší zpravodajky) - "Býval to tu ráj na zemi," rozhazuje rukama Jelena Silajdžić, když nastupuje do auta na okraji Sarajeva, kde v bytě jednoho z paneláků dodnes bydlí její matka. Právě tady se před sedmadvaceti lety s manželem a dvěma dětmi schovávala, když se centrum města z kraje jugoslávské války proměnilo v bitevní pole. Svůj byt v Sarajevu musela rodina narychlo opustit po jedné obzvlášť dramatické noci.

Jelena Silajdžić.
Jelena Silajdžić. | Foto: DVTV

"Na naši dlouhou ulici během jediné noci spadlo přes tisíc granátů. Odvezli jsme děti k mamince a odtamtud jsme s manželem měli v plánu jezdit do centra do práce. Jednoho rána už jsme se tam ale nedostali. Zůstali jsme odstřižení, měli jsme jen to, co jsme zrovna měli na sobě," vzpomíná na počátek téměř čtyřletého obléhání města, během kterého přišlo o život skoro čtrnáct tisíc lidí.

Válka v Bosně a Hercegovině (zkráceně se dnes zemi někdy říká jen Bosna, pozn. red.) skončila před čtyřiadvaceti lety, dodnes po ní ale zůstaly viditelné stopy. Po celé zemi stojí pobořené a opuštěné domy. Nechali je za sebou uprchlíci, kteří už se nechtějí vracet. V metropoli Sarajevo mají domy stále ještě rozstřílené fasády. Nejvíc se ale podle Jeleny válka podepsala na lidech. Bosna a Hercegovina, kde vedle sebe žijí tři hlavní etnika, se nesmiřitelně rozdělila. Kdo může, hledá lepší život a práci na Západě.

"Nikdo tady už nechce žít. Hlavně mladí lidé. Když se tu narodí dítě, první, na co se lidé čerstvých rodičů ptají, je to, jestli je to Srb, Chorvat, nebo Bosňák. To je přece hrozné," myslí si.

Utíkali před nenávistí

Jelena Silajdžić a její manžel Džemil tyhle starosti nikdy neměli a před válkou žili v Jugoslávii vcelku bezstarostný život. Ona produkovala filmy, spolupracovala třeba i se slavným režisérem Emirem Kusturicou, on se živil jako hudebník. Setkávali se s místní smetánkou, pořádali večírky a užívali si, jak to podle Jeleny "umí jenom Balkánci". Válka ale jejich svět zničila.

Díry po střelách jako vzpomínky na válku.
Díry po střelách jako vzpomínky na válku. | Foto: Aktuálně.cz

"Sousedé, které jsem znala odmalička, se se mnou najednou přestali bavit. Najednou jsme pro ně byli Bosňáci, protože manžel má jméno tady považované za muslimské," vysvětluje, jak se během války změnily poměry. Jejich příjmení je navíc v očích lidí spojovalo s tehdejším premiérem Bosny a Hercegoviny a bosňáckým politikem Harisem Silajdžičem. Když po vypuknutí války utíkali přes hranice, každá kontrola srbskými vojáky kvůli němu představovala obrovské nebezpečí.

Mysleli si, že prchají před nenávistí. Proto je v Česku, kam utekli, překvapila xenofobie namířená proti Romům. K založení dnes už slavného romského festivalu a pak i organizace Slovo 21, která pracuje s romskou komunitou a cizinci žijícími v ČR, je přivedla právě jedna taková zkušenost.

Khamoro

Romský festival Khamoro 2019 - průvod Prahou

Jeden z největších profesionálních romských festivalů na světě vznikl v Praze v roce 1999. Založili ho manželé Jelena a Džemil Silajdžićovi. Koná se každý rok poslední týden v květnu a vystupují na něm hudebníci z celého světa. Podporují ho významné osobnosti, patřil mezi ně například i bývalý prezident Václav Havel.

Khamoro není jen hudební festival, v rámci doprovodného programu se konají i umělecké výstavy, filmové projekce, odborné přednášky, nebo průvod v centru Prahy.

Na konci devadesátých let pořádali kulturní akci, na kterou pozvali i romskou kapelu Khamoro. Během jejího vystoupení ale několikrát nevysvětlitelně vypadl zvuk, a skupina tak musela nakonec hrát akusticky. Později se ukázalo, že jejich koncert sabotoval sám zvukař. Manžele Silajdžičovy to šokovalo a zároveň rozzlobilo. Ještě ten večer se rozhodli, že uspořádají festival výhradně pro romské hudebníky.

Stejný cíl teď mají i Romové v Bosně a Hercegovině. Romská organizace Otaharin sní o podobném festivalu, kterým by Bosňanům (označení pro obyvatele Bosny a Hercegoviny bez ohledu na příslušnost k etniku, pozn. red.) předvedl romskou hudbu a kulturu. Její představitelé navštívili v květnu Prahu a do jejich sídla v Bijelině na severovýchodě balkánské země minulý týden přijela Jelena Silajdžić, aby společně rozpracovali koncept chystaného festivalu romské kultury. 

Dostat děti z ulice

Romové v Bosně a Hercegovině žijí často v uzavřených komunitách a v obrovské chudobě. Mluví vlastním jazykem, ale kulturní zvyky příliš neudržují. Na festival chtějí organizátoři pozvat proto hlavně zahraniční hosty a romskou kulturu tak v první řadě ukázat i samotným místním Romům. 

Ve městě Bjejlina žije kolem sta tisíce obyvatel, což z něj dělá druhé největší město v zemi. Na jeho okraji žije asi 160 romských rodin. Hodně z nich se vrátilo z Německa, kam odešli za války. Jejich děti nechodily nikdy do školy, často žebrají na ulici. Podle odhadů nevládních organizací žije v Bosně a Hercegovině celkem asi 60 tisíc Romů.

Dragan Joković ve skleníku u obce Bijeljina, kde organizace Otaharin pěstuje zeleninu a tím zaměstnává místní Romy.
Dragan Joković ve skleníku u obce Bijeljina, kde organizace Otaharin pěstuje zeleninu a tím zaměstnává místní Romy. | Foto: Aktuálně.cz

Organizaci Otaharin podporuje v pomoci místním Romům také humanitární organizace CARE Česká republika za podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Díky tomu může poskytovat romským dětem doučování, školní potřeby, ale i provozovat dětské centrum, kde mohou trávit den. "Snažíme se zabránit tomu, aby děti žebraly na ulici, a snažíme se je naopak něco naučit," vysvětluje ředitel Otaharin Dragan Joković.

"Funguje tu obrovská diskriminace, panují předsudky. Naprostá většina Romů nemá zaměstnání a ti, co pracují, jsou zaměstnaní v nějaké neziskové organizaci," vysvětluje Joković. V Bosně a Hercegovině je přitom vysoká i celková nezaměstnanost, která přesahuje 30 procent. 

Festival romské hudby a kultury by měl pomoci předsudky zbořit. "Pražský festival je velmi profesionální, chtěli bychom něco takového, i když menšího, podniknout i tady. V plánu je zkusit alespoň dvoudenní festival už příští rok," slibuje Jelena.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 1 hodinou

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy