Kosovo versus Miloš Zeman. Jak se žije v zemi, proti které brojí český prezident

Martin Novák Martin Novák
12. 9. 2019 19:24
Snaha českého prezidenta Miloše Zemana odvolat uznání nezávislosti Kosova odpovídá politice, kterou chce Bělehrad přimět Prištinu k jednání a kompromisům.
Národní knihovna v kosovské Prištině
Národní knihovna v kosovské Prištině | Foto: Shutterstock.com

Srbská vláda a ministerstvo zahraničí přesvědčují státy, které už Kosovo uznaly, aby rozhodnutí vzaly zpět. Například letos v létě tak učinilo Togo. Takových zemí je podle srbského ministra zahraničích věcí Ivici Dačiče už patnáct. Většinou afrických nebo karibských, například Burundi, Středoafrická republika, Grenada nebo Dominica.

"Cílem je dosáhnout toho, aby počet států uznávajících nezávislost Kosova klesl pod 97. Tím získáme to, že se nebudou moci chovat, jak chtějí. Nemohou se stát členem Organizace spojených národů, protože to bude Rusko vetovat v Radě bezpečnosti. Ale jestliže Rusko veto nedá, musíme mít většinu členů OSN na naší straně," nastínil taktiku Bělehradu ministr Ivica Dačič.

V Evropské unii uznává Kosovo 23 z 28 členských zemí. Pěticí, která říká ne, jsou většinou státy, které se samy obávají separatismu: Slovensko, Rumunsko, Španělsko, Kypr a Řecko. Rusko ani Čína Kosovo také neuznávají.

Kosovský analytik a reportér Agon Maliqi vysvětluje, že ačkoliv země nyní žije kampaní do předčasných voleb, prohlášení prezidenta Miloše Zemana vyvolalo velkou pozornost.

"Veřejnost nemá představu o ústavních pravomocích českého prezidenta, takže výrok zněl hrozivě. Je třeba také říci, že přišel v době, kdy Srbsko a Rusko vedou proti Kosovu diplomatickou kampaň s cílem zvrátit mezinárodní uznání Kosova. Pro lidi v Kosovu je takové prohlášení zklamáním, protože Česko je první zemí v Evropské unii a NATO, ze které takový návrh zazněl," popisuje deníku Aktuálně.cz zakladatel serveru sbunker.net.

Rozhovory mezi srbskou a kosovskou vládou jsou momentálně zastavené. Srbsko úspěšně lobbovalo proti vstupu Kosova do Interpolu, Priština tak na konci minulého roku zavedla stoprocentní clo na veškeré zboží, dovážené ze Srbska, které mělo do té doby hodnotu zhruba půl miliardy eur ročně.

Ekonomická situace Kosova je dvacet let po občanské válce a jedenáct let po vyhlášení nezávislosti stále mnohem horší v porovnání s okolím. Podle Světové banky činilo HDP na osobu v Kosovu v roce 2018 jen necelých 3900 dolarů. Pro srovnání: V Srbsku je to více než 7000 dolarů, v Rumunsku skoro 11 tisíc, v České republice přes 23 tisíc dolarů.

Vysoká nezaměstnanost a chybějící průmysl

Světová banka v hodnocení Kosova konstatuje, že ekonomický růst je sice vyšší než u sousedů, ale není dostatečný na to, aby snížil nezaměstnanost. "Stejně tak pokračuje trend migrace do zahraničí a ekonomický růst je zčásti založen na penězích, které posílají Kosované domů ze zahraničí," hodnotí. V zemi je navíc 27procentní nezaměstnanost.

Reportér Hospodářských novin (HN) Martin Ehl sleduje Kosovo od devadesátých let, naposledy jej navštívil loni. Upozorňuje, že se jedná o druhou nejchudší evropskou zemi po Moldavsku.

"V Kosovu je velká nezaměstnanost mladých lidí, prakticky nic se tam nevyrábí, je závislé na dovozu všeho ze zahraničí, přitom je tam spousta šikovných lidí, kteří pak v emigraci uspěli. Ikonou Kosovanů je třeba zpěvačka Dua Lipa, která se prosadila v britském showbyznysu," říká Martin Ehl.

Miloš Zeman v Bělehradě zdůvodnil svůj odpor ke Kosovu tím, že v čele země stojí váleční zločinci. Expremiér Ramush Haradinaj i prezident Hashim Thaci jsou bývalí velitelé Kosovské osvobozenecké armády, která v devadesátých letech bojovala proti Srbsku. Thaci nikdy nestanul před soudem a popíral obvinění, že je či byl spojen s organizovaným zločinem.

Další napětí

Haradinaj nedávno jako premiér rezignoval, protože jej žalobce zvláštního tribunálu v Haagu předvolal k výslechu kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů. Prezident Thaci pak řekl, že "zareaguje transparentně", bude-li soudem v Haagu rovněž předvolán. Haradinaj v roce 2005 stanul před dnes již neexistujícím Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Ten ho osvobodil pro nedostatek důkazů.

Haradinaj letos prohlásil, že věří v dohodu Srbska a Kosova do konce roku. Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl, že je k dohodě skeptický, ale připouští ze srbské strany kompromisy a tvrdí, že udělá vše pro zachování míru.

"Srbové mají v Kosovu zaručená práva menšin, ale protože udržování jistého napětí hlavně kolem severního Kosova, které centrální vláda nemá pod kontrolou, ale je napojené na Srbsko, vyhovuje vlastně nacionalistům na obou stranách, tak se řešení nerýsuje," vysvětluje Ehl.

Podle analytika HN se neujal ani loňský návrh na výměnu území: Severní Kosovo za jižní Srbsko. "To odmítli nejen na Balkáně, ale i velmoci jako Německo, protože změna hranic by vyvolala další podobné požadavky jinde, například v Bosně a Hercegovině," dodává Martin Ehl.

Video: Jednání kosovského parlamentu narušil slzný plyn

Slzný plyn v kosovském parlamentu. Opozice se pokoušela štiplavým kouřem zastavit hlasování | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 43 minutami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy