reklama
 
 

Chorvatský sen o EU hatí Slovinsko. Češi nezasahují

18. 2. 2009 13:36
České předsednictví EU zatím do slovinsko-chorvatského sporu nechce mluvit

Lublaň - Chorvatsko má do Evropské unie nejblíže ze všech zemí, které v EU nejsou a rády by v ní byly. Tradiční letní destinace statisíců českých turistů by se měla stát osmadvacátou členskou zemí unie v roce 2011.

Ještě nedávno to vypadalo nezpochybnitelně. Než si ale postavilo hlavu sousední Slovinsko.

Rozhodlo se přístup Chorvatska vetovat, dokud se nevyřeší spor mezi Lublaní a Záhřebem o rozdělení vod v Jaderském moři a o část pozemní hranice.

Úpornost Slovinců unii překvapila. Do té míry, že Brusel jmenoval pro tahanice mezi dvěma bývalými jugoslávskými republikami zvláštního prostředníka. Nositele Nobelovy ceny míru, zkušeného vyjednavače a finského exprezidenta Martiho Ahtisaariho.

Česká republika se jako předsednická země rozhodla do sporu nezasahovat.

„Je to bilaterální problém, rozpor týkající se vedení hranice nevyžaduje český zásah," tvrdí ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.  „Slovinskou blokádu nevnímám jako problém sedmadvacítky," vyjadřuje se totožně premiér Mirek Topolánek.

Premiéři Chorvatska a Slovinska se na konci ledna sešli a oznámili, že problémy nevyřešili, jen prý pokročili při hledání východiska.

Spor o pozemní hranici se týká zhruba šestikilometrového úseku (hranice mezi oběma zeměmi je dlouhá 664 kilometrů). Jde v ní však o úrodné údolí řeky Dragonji. Na moři žádá Slovinsko rozšíření svých výsostných vod na úkor chorvatských a přímý přístup do mezinárodních vod.

Nejasnosti trvají od roku 1991, kdy se obě země oddělily od Jugoslávie a v chaotických počátcích jejich nezávislosti byly dohody o vytyčení hranic formulovány velmi vágně.

„Téma přímého přístupu do mezinárodních vod tak, aby slovinské lodě nemusely proplouvat chorvatskými vodami, je spíše symbolické. Až Chorvatsko vstoupí do Evropské unie, nebude na tom tolik záležet. Pro vládu v Lublani je ale těžké najednou ustoupit v otázce, která už tak dlouho leží na stole," řekl agentuře Reuters Borut Hočevar, analytik slovinského deníku Žurnal24.

Slovinští radikálové dokonce chtějí, aby Lublaň zablokovala vstup Chorvatska nejen do Evropské unie, ale i do NATO.

Neparlamentní Strana slovinského národa a Institut 25.června (to je den, kdy Slovinsko vyhlásilo v roce 1991 samostatnost) shánějí 40 tisíc podpisů potřebných pro vypsání referenda. V něm by prý měli Slovinci rozhodnout, zda chtějí Chorvatsko v alianci.

Není to poprvé, kdy jediná země hrozí při projednávaném rozšíření EU vetem proces zablokovat.

Francie se v šedesátých letech jako jediná postavila proti připojení Británie do tehdejšího Evropského hospodářského společenství, a oddálila tak vstup Londýna až do roku 1973. Později zase Řecko blokovalo rozhovory a ekonomickou spolupráci unie s Tureckem. Dnes na sebe tuto roli bere Kypr.

autor: Martin Novák | 18. 2. 2009 13:36

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama