"Šnečí závod" v Německu. Hledání nové Merkelové vázne, kandidáti se hádají navzájem

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 11. 2020 8:00
Angela Merkelová vede Německo už 15 let, déle než poválečný kancléř Konrád Adenauer. Příští rok ale odejde do "důchodu" a německá politika bude muset fungovat bez ní. Kdo ji nahradí? Zatím to vypadá jako složitý úkol: blíží se parlamentní volby a kancléřčině straně chybí vedení. Kandidáti se pohádali, a i kdyby vyhrál ten nejoblíbenější, stejně nejspíš nesestaví vládu.

"Německá média současnou situaci popisují jako šnečí závod a já myslím, že to je docela trefné," říká Matthias Dilling, expert na německou politiku z Oxfordské univerzity. Podle původního plánu měla mít touhle dobou německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Merkelové dávno nového předsedu a také jasno v tom, kdo ji povede do parlamentních voleb příští rok na podzim. 

Jenže Merkelové nevyšla původní sázka na vybranou nástupnici, dnešní ministryni obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, která se zkraje letošního roku kancléřských ambicí vzdala. A od té doby se hledání "nové Angely" protahuje.

Uspořádání sjezdu, jehož delegáti by rozhodli, kdo Krampovou-Karrenbauerovou nahradí v čele strany a s tím potenciálně i Merkelovou v čele německé vlády, už dvakrát zhatil koronavirus. "A stále zůstává víc otázek a různých scénářů než jistoty," říká pro Aktuálně.cz Dilling.

Není to poprvé, co Němci hledají nové politické vedení po odchodu dlouholetých a výrazných státníků. Zmíněný Adenauer vládl 14 let a předchůdce Merkelové Helmut Kohl dokonce 16 let. Současná kancléřka je uprostřed druhé vlny koronavirové pandemie nejpopulárnější za posledních více než pět let a spokojenost lidí s její vládou je také rekordně vysoká.

Koronavirus ale do situace vnáší nejistotu. Problém je to i proto, že podle průzkumů CDU parlamentní volby v roce 2021 vyhraje. Bude po nich proto sestavovat vládu a obsazovat i lukrativní křeslo kancléře.

Hádka mezi muži z CDU

Oficiální kandidáti se mezitím začali přít mezi sebou. Jeden z adeptů, zastánce konzervativnějšího křídla CDU Friedrich Merz, zpochybnil odložení sjezdu kvůli pandemii. Podle něj vedení akci o tisícovce účastníků odsunulo proto, aby mu zabránilo ve vítězství. Dokládá to podle něj i fakt, že přímo ve vedení jsou dva jeho protikandidáti: ministerský předseda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet a také spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn. Ten kandiduje jako Laschetova "dvojka", stal by se místopředsedou strany. 

Oba muži jsou kvůli koronaviru v posledních měsících mnohem víc vidět než Merz, který už několik let žádnou oficiální funkci nemá. Převzít vedení by se mu proto hodilo co nejdříve.

Podobně jako poslednímu z kandidátů, zahraničněpolitickému expertovi strany a poslanci Norbertu Röttgenovi. Ten nicméně odklad sjezdu nekritizoval. Annegret Krampová-Karrenbauerová pak Merzovo obvinění označila za "konspirační teorii". 

Je to ale právě pětašedesátiletý právník a bankéř Merz, kdo se dlouhodobě těší mezi členy CDU největší popularitě. Podporuje ho skoro polovina z nich, Lascheta dvakrát méně a Röttgena jen 13 procent. Jeho zvolení by také znamenalo nejvýraznější odklon od politické linie nastavené v posledních letech kancléřkou Merkelovou. Ta čelí od Merze a jeho spojenců kritice, že oslabila konzervativní identitu strany, když zastávala progresivistické a kompromisní postoje v otázkách migrace, rodinné politiky nebo energetiky. 

15 let, čtyři mandáty. Poprvé žena a poprvé z východu

Do dějin Spolkové republiky Německo se Angela Merkelová zapsala jako první žena zastávající kancléřský post a zároveň první obyvatel někdejší NDR v této funkci. Od svého zvolení německou kancléřkou před 15 lety, 22. listopadu 2005, dokázala setrvat v úřadu po další tři funkční období.

Její konsenzuální styl politiky a hledání kompromisu i ve zdánlivě neřešitelných sporech nacházejí u Němců pozitivní ohlas. Příští rok po volbách chce ale šestašedesátiletá Merkelová v politice skončit, z čela CDU odešla už před dvěma roky

Politolog Dilling si však navzdory průzkumům nemyslí, že to bude právě Merz, kdo nakonec stranu povede do voleb. "Zaprvé budou vedení volit delegáti, ne členové strany, a zmíněné průzkumy tak mají jen omezenou vypovídající hodnotu. Zadruhé jeho zvolení by pro CDU byla ve skutečnosti nejkomplikovanější možnost. Neumím si představit, že by šel do volební koalice se Zelenými nebo sociálními demokraty," vysvětluje politolog. Tyto dvě spolupráce jsou ale podle aktuálních průzkumů jediné, které by byly politicky představitelné a zároveň měly potřebnou většinu mandátů pro sestavení vlády.

Zelení se za poslední roky vyšplhali do pozice druhé nejsilnější strany v Německu a do vlády se chystali už po volbách před třemi lety. Nakonec ale vyjednávání selhala a oni skončili v opozici. "Teď jsou připraveni vládnout. Sami se ale potýkají s vnitřním pnutím mezi víc levicovým a víc centristickým křídlem. A to, jestli se jim ho podaří překonat a vstoupit do vlády, bude záležet hodně i na tom, kdo vyhraje boj v rámci CDU," míní Dilling. 

Černý kůň z Bavorska

"Kdybychom tuhle konverzaci vedli ještě před půl rokem, opakoval bych jméno Laschet," odpovídá politolog na otázku, kdo tedy podle něj může být příštím německým kancléřem. "Tentokrát bych řekl spíš Jens Spahn," dodává.

Za pravdu mu dávají i průzkumy - skoro tři čtvrtiny členů CDU věří, že právě Spahn bude mít ve straně "význačnou" pozici, ačkoliv oficiálně je zatím Laschetovou "dvojkou".

Jenže ani vyhrát v boji o křeslo šéfa CDU nemusí stačit. O kancléřský post může totiž projevit zájem také šéf sesterské bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder.

Vysloužil si dobré jméno a rekordní popularitu díky opatřením proti koronaviru, která zavedl jako šéf bavorské vlády, a za kancléře by ho chtěli voliči všech stran, s výjimkou liberálů a pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). Má tak podstatně širší úspěch než zmínění zástupci z CDU. Jenže podpořit v kancléřských ambicích by ho museli právě oni, protože obě strany se voleb účastní společně.

Sám Söder opakovaně odmítá, že by o křeslo kancléře vůbec stál, podle Dillinga je ale zdrženlivost za stávajících okolností nejlogičtější možnou taktikou. Söder by se musel na volby začít připravovat někdy na jaře. "Dává smysl, aby teď ještě počkal, než ho ke kandidatuře vyzve někdo z nového vedení CDU," říká.

O nástupci Krampové-Karrenbauerové by mělo být jasno také někdy začátkem příštího roku. Zatím ale nebyl stanoven ani nový, v pořadí už třetí termín sjezdu, který si vedení zvolí. 

Video: "Malí" zloději loupili v drážďanské klenotnici, odnesli předměty za miliardu

Saská policie zveřejnila záběry, na kterých dva zloději vykrádají drážďanskou klenotnici Zelená klenba. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy