Krádež šperků za miliardu eur. Němci po roce zadrželi podezřelé z akce v Drážďanech

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 11. 2020 14:56
Německá policie při razii v Berlíně zadržela tři osoby, které podezřívá z loňské krádeže šperků z historické klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) v Drážďanech. Po dalších dvou podezřelých pátrá, informovala s odvoláním na prokuraturu agentura DPA. Ukradené cennosti se při domovních prohlídkách zatím nalézt nepodařilo.
Forenzní tým německé policie při razii v Berlíně, kde při pátrání po cennostech ukradených z drážďanské klenotnice prohledali 18 objektů.
Forenzní tým německé policie při razii v Berlíně, kde při pátrání po cennostech ukradených z drážďanské klenotnice prohledali 18 objektů. | Foto: Reuters

Do klenotnice v centru Drážďan se loni v noci na 25. listopadu vloupali dva zloději zamřížovaným oknem. Do vitríny s nejcennějšími exponáty vytloukli sekerou díry a ukradli asi 20 barokních šperků. Podle tehdejších informací bulvárního listu Bild měly cennosti hodnotu až miliardy eur (22,3 miliardy Kč). Zástupci klenotnice ale trvali na tom, že hodnota odcizených věcí je nevyčíslitelná. Na dopadení pachatelů byla vypsána odměna 500 000 eur (asi 13,2 milionu korun).

V úterý brzy ráno policisté v německé metropoli prohledali osmnáct objektů včetně deseti bytů a také garáže či automobily. Podle DPA většina prohledávaných budov stojí ve čtvrti Neukölln. Razie se účastnilo asi 1640 policistů z několika spolkových zemí.

Zadrženými jsou muži ve věku od 23 do 26 let, mají německé občanství a všichni jsou příslušníky arabských rodinných klanů žijících v Berlíně. Také další dva 21letí muži, po kterých policie stále pátrá, pocházejí ze stejného prostředí známého kriminální činností.

Akce v Berlíně se účastnilo asi 1640 policistů z několika spolkových zemí.
Akce v Berlíně se účastnilo asi 1640 policistů z několika spolkových zemí. | Foto: Reuters

Tři zadržené policisté obvinili z krádeže v organizované skupině a ze dvou případů žhářství. Pachatelé drážďanské krádeže, která vyvolala ve světě značnou pozornost, zapálili mimo jiné auto, v němž ujeli z místa činu. S krádeží podle dřívějšího vyjádření vyšetřovatelů souvisí také požár elektrického rozvaděče, kvůli kterému u zámku, kde je klenotnice umístěna, v době činu nefungovala pouliční světla.

Podle agentury DPA patří všech pět mužů do arabského rodinného klanu, který má na kontě i krádež stokilogramové zlaté mince z berlínského Bodeho muzea v roce 2017. V únoru za tento čin poslal soud tři muže do vězení. Mince se nikdy nenašla.

Šperky se nalézt nepodařilo

Cílem úterní akce bylo podle drážďanské prokuratury samozřejmě nalézt i ukradené šperky. Podle dosavadních informací se to ale nepodařilo. "To bychom museli mít velké štěstí, aby se rok po činu ještě našly," připustil dnes mluvčí drážďanské policie Thomas Geithner. "Naděje ale umírá poslední," dodal.

Klenotnice Grünes Gewölbe ležící v samém srdci historického drážďanského Starého Města patří k největším v Evropě a slouží k uchovávání cenných historických sbírek Saska z období od renesance až po klasicismus. Vznikla v 16. století a veřejnosti jsou její sbírky přístupné od roku 1724. Název klenotnice byl odvozen od původního malachitového nátěru její klenby.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Vláda musí ujasnit pravidla pro otevření zahrádek a připravit plán na podzim, uvedla Hospodářská komora

Vláda musí podle Hospodářské komory (HK) nejpozději v pátek jasně uvést pravidla pro otevření restauračních zahrádek. Měla by také připravit plán pro podzim s pandemií koronaviru. Podnikatelé se podle komory chtějí vyhnout riziku opětovného uzavření, zároveň odmítají, aby jim za případné zhoršení epidemické situace byla přičítána odpovědnost. Ve čtvrtek to řekl prezident HK Vladimír Dlouhý. Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že vláda v pátek podmínky pro otevření zahrádek zpřesní.

Provozovatelé stravovacích provozů musejí mít podle Dlouhého neodkladně jasno v tom, zda budou muset od pondělí kontrolovat doklady hostů o negativních testech na koronavirus či očkování, k čemuž potřebují ale detailní informace, nebo bude stačit vývěska, že za vládou nastavená pravidla se bude zodpovídat zákazník.

Komora podle Dlouhého nikdy neříkala, že vstup do provozoven služeb, hotelů nebo restaurací má být podmíněn testem či očkováním. Pravidla podle něj určuje stát. HK se snažila najít technologické řešení. Vyvinula proto mobilní aplikaci, ve které by lidé našli podniky, které se zavázaly k dodržování nastavených pravidel, zároveň by jejím prostřednictvím prokázali svou bezinfekčnost. Potřebné pro její plošné využití bylo zapojení státu. Podle viceprezidenta HK Zdeňka Zajíčka se tak nestalo a aplikaci nyní komora uloží "do šuplíku".

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Vydaný Nikulin dostal od Česka 250 000 korun, žádá další peníze

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo Rusovi Jevgeniji Nikulinovi čtvrt milionu korun v souvislosti s jeho vydáním do USA. Také se mu omluvilo. Vyplynulo to z čtvrtečního jednání u soudu, který se začal zabývat Nikulinovým nárokem na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Nikulin, který po Česku žádá dalších 1,25 milionu korun, byl loni v USA odsouzen za hackerství k sedmi letům a čtyřem měsícům vězení. Stát další peníze platit odmítá.

Částku 250 000 korun, kterou za to ministerstvo Nikulinovi loni v říjnu vyplatilo, označil ve čtvrtek Rusův advokát Martin Sadílek za neúměrně nízkou. "Advokát ho (Nikulina) ujistil, že pan ministr nemůže učinit rozhodnutí, které ve finále skutečně učinil. Akt deportace Nikulin považoval ve své podstatě za únos a za zradu svého advokáta," popsal u Obvodního soudu pro Prahu 2. Klient podle něj ztratil důvěru v soudní systém i své právní zástupce, což velmi negativně ovlivnilo způsob jeho obhajoby v USA.

Sadílek poukázal také na to, že podle znaleckého posudku zadaného Nikulinovými obhájci v USA trpí Rus posttraumatickou stresovou poruchou. "Domnívám se, že vznikla v přímé souvislosti s nezákonným aktem pana ministra spravedlnosti," podotkl. Zdravotní posudky ze Spojených států chce v aktuálním řízení navrhnout jako důkaz.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Liberecký kraj hrozí ministerstvu žalobou, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu.

Výzva se týká rozdělování peněz v minulém týdnu, ale i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to ve čtvrtek řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální. Česko může získat z REACT-EU na posílení zdravotnictví 18,4 miliardy korun.

Kritiku způsobu přijímání projektu ve čtvrtek odmítl premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Podle Půty ani u výzev, které se uskutečnily v minulém týdnu a rozdělovaly miliardy pro nemocnice a záchranné služby nedokáže MMR garantovat, že měli všichni uchazeči po celé republice stejné podmínky. Objevují se podle něj informace, že některé poradenské firmy nasadily na přihlašování roboty. "Což je přímo v rozporu s podmínkami programu, a takové žádosti by měly být automaticky vyřazeny," řekl hejtman. Peníze by podle něj měly být rozděleny především nemocnicím, které zajišťovaly péči o covidové pacienty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy