Jak oznámila kazašská generálmí prokuratura, z nedbalosti, která zapříčinila nákazu dětí virem HIV, bylo v jižním Kazachstánu obviněno 21 lékařů a ošetřovatelů.
Někteří z nich byli obviněni také z úplatkářství, vydírání a rozkrádání státních fondů. Všechny případy byly předány soudu.
Virem způsobujícím zákeřné onemocnění AIDS se infikovalo 84 dětí, většinou ve věku do tří let. Stalo se tak patrně vinou infuzí krve od netestovaných dárců či vinou kontaminovaných injekčních jehel.
Od doby, kdy byl loni v létě zaznamenán ve městě Šymkent, ležícím asi 1600 kilometrů jižně od metropole Astany, první případ nákazy dítěte virem HIV, byl virus zjištěn i u dvanácti matek.
Na choroby související s AIDS již zemřelo sedm dětí, zatímco smrt osmi dalších podle oficiálních zdrojů způsobily srdeční problémy.
Ve stopách kauzy Benghází?
Kazašský případ nápadně připomíná dlouholetou kauzu v severoafrické Libyi, jejíž zatím poslední kapitolu napsal libyjský soud 19. prosince loňského roku, kdy v obnoveném procesu uznal šestici zahraničních zdravotníků vinnou z úmyslné nákazy několika set libyjských dětí virem HIV a odsoudil je k trestu smrti.
Bulharské zdravotní sestry a palestinský lékař byli obžalováni, že na konci 90. let nakazili 426 dětí smrtelným virem v nemocnici ve městě Benghází. Asi 50 dětí, u nichž se rozvinula choroba AIDS, později zemřelo.
- PŘIPOMEŇTE SI: Libye se rozhodla Bulharky popravit
Nejvíce rozšířen je virus HIV v subsaharské Africe, ale jeho zvyšující se výskyt ve východní Evropě a v centrální Asii se často přehlíží.
Mnohé naznačuje, že se podíl nakažených v této části světa zvýšil od roku 2004 více než o 50 procent, uvádí Program OSN pro boj proti viru HIV a nemoci AIDS. Nová fronta epidemie se otevírá v Kazachstánu, kde se podle Světové banky počet registrovaných případů od roku 2000 téměř zdvojnásobil.
Nákaza dětí prolomila mlčení
"Neřekla jsem to nikomu. Nevím, jak by lidé reagovali," popsala své obavy agentuře Reuters mladá Kazaška Saule, která sama pochází ze Šymkentu. Jak doplňuje, v jejím rodišti je HIV pořád něco, o čem lidé odmítají hovořit.
Stejně jako v mnoha jiných částech bývalého Sovětského svazu je i v Kazachstánu o viru málo informací. Takto postižení lidé jsou diskriminováni a pro informovanost obyvatelstva se tady dělá málo.
Nejčastějším způsobem šíření viru je v této středoasijské republice injekční užívání drog. Saule se nakazila virem v roce 2003 od svého manžela, kdysi úspěšného atleta, který se stal drogově závislým. "Zjistila jsem, že je registrován v místním středisku pro AIDS. On mi to ale neřekl. Nevěděla jsem to," svěřuje se. "Když jsem to zjistila, chtěla jsem ho zabít a potom i sebe."
Užívání drog bylo v Šymkentu, drsném průmyslovém městě ležícím na hlavní cestě, kudy se pašuje heroin z Afghánistánu do Evropy, problémem i v sovětských dobách. Ale tématem celostátní diskuse se to stalo až poté, co se v šymkentských nemocnicích nakazily od dárců krve virem HIV zmiňované děti.
Mluvím o AIDS nahlas, lidé mě nezdraví
Kazachstán je kritizován za to, že ačkoli má velké příjmy z vývozu ropy, dělá málo pro obnovu hroutícího se zdravotnického systému, pro vymýcení korupce a pro zajištění lepší sexuální výuky ve školách.
Sagdat Masaurov založil charitu nazvanou Zachraňte děti před AIDS poté, co jeho vnuk Bauržan byl letos při transfuzi krve v nemocnici v Šymkentu nakažen virem HIV.
"To, co nás děsí, není samotný virus HIV. Lidé mě přestali zdravit, když mě viděli v televizi mluvit o HIV. Moji příbuzní mě přestali navštěvovat. Chápu to. Ovládl je strach," řekl Masaurov. "Lidé na Západě žijí s HIV už roky, pracují, dospívají, žení se a vdávají. Musíme více pracovat ve společnosti, ve školách a v novinách, abychom vytvořili podobné podmínky i zde."
Infekce se šíří ve střední Asii od 90. let hlavně mezi drogově závislými lidmi, vězni a bezdomovci. Většina nemocnic byla postavena v sovětských dobách a trpí nedostatkem moderního zařízení. Infekce se šíří i v nemocnicích.
Dětský fond UNICEF, který působí v Kazachstánu od roku 1995, soudí, že počet lidí žijících s virem HIV v těle může být až třikrát vyšší, než jsou oficiálně uváděné údaje pohybující se kolem 7000.
"Tyto problémy nejsou jen tady v Šymkentu. Postihují celý Kazachstán," řekla zástupkyně UNICEF Alena Sialčonaková. "Tento problém způsobili dospělí. Ale vysokou cenu za to platí děti," dodala.
"Chceme víc než slova"
Lidé v Kazachstánu jsou stále zmateni tím, proč byly při transfúzi nakaženy jen děti. Doktoři upozorňují, že nejvíce zranitelné skupiny, jako jsou děti a matky, nemají často zajištěnu adekvátní léčbu. Výchova k bezpečnému sexu téměř neexistuje.
V Šymkentu stejně jako v dalších částech Kazachstánu místní správa tvrdí, že dělá vše, co je v jejích silách, aby pomohla lidem nakaženým virem HIV. V září byli kvůli nákaze odvoláni ministr zdravotnictví a gubernátor jihokazašské oblasti. Většina pacientů dostala zdarma antiretrovirální léky.
Nový gubernátor v Šymkentu Omyrzak Šukejev se snaží postiženým rodinám pomoci. Nařídil přezkoušení vedoucího zdravotnického personálu ze znalostí medicíny a slíbil, že odstraní diskriminaci. Ale vedoucí střediska AIDS Natalija Babinová chce více.
"Nestačí nám jen slova, programy nebo přednášky," řekla. "Neměli bychom čekat, až se stane tragédie jako tato."
Bioložka Saule tvrdí, že má práci jen proto, že nikdo o její nemoci neví. Její malá dcerka je zdravá. "Je to těžké. Musím být opatrná a zajistit, aby se mě lidé nedotýkali," řekla. Se svým manželem se nestýká. "Ani nevím, kde nyní je," dodala.
