Sekretariát Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), který sídlí pod hlavičkou OSN v Ženevě, se rozhodl neprodloužit loňský zákaz exportu ze zemí ležících kolem Kaspického moře.
Kvóty jsou však nižší než v minulých letech. Pět států - Rusko, Írán, Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán - smí dohromady vyvézt v roce 2007 šestadevadesát tun kaviáru. Z toho kvóta pro Írán činí 38 tun a pro Rusko necelých 28 tun.
Jeseterů rapidně ubývá
Loni CITES export zakázala. Poté, co počet volně žijících jeseterů, kteří kaviár produkují, v Kaspickém moři drasticky poklesl a pětice států se nedokázala dohodnout na omezení lovu.
"Zajistit, aby populace jeseterů začala znovu stoupat, potrvá desítky let. Je k tomu potřeba dobré vůle států, na jejichž teritoriu se tyto ryby vyskytují," cituje agentura Reuters generálnho tajemníka CITES Willema Wijnstekerse.
Za rychlý úbytek jeseterů může zejména chaos, který zachvátil rybolov po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Padla veškerá omezení a ve vodách Ruska, Ázerbájdžánu, Kazachstánu i Turkmenistánu začal živelný a nekontrolovaný odchyt jeseterů.
Od roku 1998 se všechny státy vyvážející kaviár dobrovolně podřizují kvótám CITES. Loni však na začátku roku k dohodě nedošlo.
Omezit znečištění jezera
Exportéři nakonec uzavřeli smlouvu o společné snaze obnovit populaci jeseterů v Kaspickém moři až v srpnu. Dohoda předpokládá, že všechny státy budou bojovat s pytláky a sníží znečištění Kaspického moře.
Na zamořování jezera o rozloze 370 886 kilometrů se velkou měrou podílí i ropa. Přímo pod jezerem jsou velká naleziiště suroviny v ázerbájdžánském a kazašském teritoriu.
Extrémně zdevastované je Kaspické može v blízkosti ázerbájdžánského města Sumgait, které bylo za časů SSSR jedním z center sovětského chemického průmyslu.
Počet obyvatel, kteří žijí ve městech a vesnicích přímo na pobřeží Kaspiku, odhaduje agentura Reuters ve všech pěti zemích dohromady na jedenáct milionů.
Vymírání jeseterů mají ale na svědomí hlavně pytláci. CITES odhaduje, že jejich úlovky se v tunách zhruba vyrovnají legálnímu lovu. Ročně míří do světa "načerno" zhruba stovka tun kaviáru.
"Srpnová dohoda byla prvním důležitým krokem k záchraně jezera, které zoufale potřebuje péči a ochranu," tvrdí David Santillo z organizace Greenpeace, který se situací v Kaspiku dlouhodobě zabývá.
Rusko: Stát chce monopol
I ruská vláda přiznává, že je třeba něco dělat, pokud nechce svět o jesetery a kaviár přijít.
"Potřebujeme co nejdříve zákon o obchodování s jesetery a jejich kaviárem. Musíme učinit zásadní rozhodnutí a zavést státní monopol," uvedl ruský ministr zemědělství Alexej Gordějev.
Z Kaspického moře pochází přibližně devadesát procent kaviáru, který je ve světě k dostání. Zbytek "dodává" zejména Černé moře a řeka Amur na rusko-čínských hranicích.
Cena za kilogram kvalitního kaviáru v Evropě často převyšuje sedm tisíc eur (téměř 200 tisíc korun) za kilogram.
