Durango - Mexické drogové kartely, bojující s policií a armádou i mezi sebou samými, otevřely novou frontu. Stal se jí řídce osídlený mexický stát Durango známý především díky zcela jinému průmyslu - lovení škorpionů, kteří pak končí jako ozdoby popelníků, zdí a klíčenek.
Jen od počátku roku ve státě o velikosti bývalého Československa, který obývá 1,5 milionu obyvatel, zemřelo kvůli drogovému násilí 235 lidí.
Durango je po Baja California nejméně osídleným mexickým státem a většinu jeho území zabírá pohoří Sierra Madre Occidental. V celém státě se nachází jen několik set vojáků a drogové gangy z východu Mexika nyní ovládají zdejší města, střílejí státní úředníky a zastrašují podnikatele.
Shorty na ústupu
Dosud bylo podle agentury Reuters Durango velkých nepokojů ušetřeno a boje se odehrávaly především v sousedních státech Chihuahua a Sinaloa.
Šéf sinalojského kartelu Joaquín Guzmán, přezdívaný kvůli své 152 centimetrů vysoké postavě "Shorty", zde už nemá situaci pod kontrolou a tlačí se sem lidé z Kartelu Mexického zálivu ovládaného bývalými elitními mexickými vojáky, takzvanými Zetas.
"Tento rok máme v Durangu šestisetprocentní nárůst násilí... a nemáme zdroje, abychom na tyto skupiny zaútočili," citovala Reuters náměstka vrchního státního žalobce Noela Díaze.
Calderónovo píchnutí do vosího hnízda
Války mezi drogovými kartely jsou nezamýšleným důsledkem boje proti drogám, který po svém nástupu do funkce v prosinci 2006 vyhlásil mexický prezident Felipe Calderón. Kartely masivně podplácejí místní policii, a tak na ně prezident poslal 5000 federálních policistů a 45 tisíc vojáků.
Calderónovo tažení zahýbalo křehkou rovnováhou a soupeřící gangy zavětřily možnost převzít moc na teritoriu oslabených protivníků. Kdo dokáže nyní dostat kokain přes hranice do USA a Kanady, slaví úspěch. Ceny za kilogram drogy se například ve Vancouveru téměř zdvojnásobily.
Kartely jsou teď rozděleny na dvě fronty. Na jedné straně stojí ten sinalojský vedený Guzmánem, který uzavřel spojenectví s kartelem ze Ciudad Juárez a tijuanským kartelem. Na druhé straně mocný kartel Mexického zálivu podporovaný bratry Bertánovými-Leyvovými, bývalými předáky sinalojského kartelu.
Za minulý rok si války mezi policií, armádou a drogovými kartely vyžádaly přes 6300 obětí a letos jich nebude o mnoho méně. Zatím úřady registrují 2300 mrtvých. Mexiko předehnalo i tradičního regionálního prominenta v únosech, Kolumbii.
"Zločinci a kápové podsvětí šíří násilí a snaží se podkopat základy zákona, pořádku, přátelství a důvěry mezi námi," prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na nedávné návštěvě Mexika. "To se jim nepodaří."
Švábí efekt
Vrásky však dělají boje mezi mexickými gangy také úřadům v USA a Kanadě, kde mají kartely své distributory, kteří už mezi sebou také začali bojovat o lukrativnější pozici.
Nejpostiženějším mexickým městem je nechvalně známé Ciudad Juárez přímo na hranici s USA, kde minulý rok zemřelo násilnou smrtí 1600 lidí.
Calderónova administrativa sem v březnu poslala celkem 10 tisíc vojáků a počet vražd brzy na to klesl o 80 procent. Nyní však opět vzrůstá a gangy jednají podle "švábího efektu". Když se na ně zaútočí, rozutíkají se švábi rychle do okolí. Podobně i kartely se nyní přesunují do míst, kde je větší klid.
Jedním z nich je právě Durango.
