Příběh hrdinů ožívá. Nizozemci vytáhli trosky bombardéru československých letců

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
26. 7. 2021 7:31
V červnu 1941 se na severu Nizozemska zřítil bombardér československých letců RAF. Z šesti mladých můžu přežil jediný. Nizozemská vláda nyní uvolnila peníze na vyzvednutí ostatků i vraku stroje z druhé světové války. Pětice Čechoslováků tak patrně bude moct být oficiálně pohřbena.

Od naší zpravodajky - "Lojza se marně snažil letadlo vyrovnat. Volal na mne: 'Vildo, to je konec, řízení už nefunguje!' Došlo tedy k poslednímu. Znovu jsem volal kamarády: 'Karle, skákej! Navigátor, telegrafista, všichni sem s padáky!'

Nikdo se neozval. Bylo to strašné. Chtěl jsem se přesvědčit, co se stalo vzadu stroje, ale po několika krocích mě zastavil nesnesitelný žár a hustý dým. Projít nebylo možné," popsal poslední vteřiny bombardéru britského královského letectva jeho pilot Vilém Bufka krátce předtím, než se stroj zřítil na severu Nizozemska a zavrtal se hluboko do země.

Českoslovenští letci RAF. Zleva: Alois Rozum, Karel Valach, Vilém Bufka, Jan Hejna, Leonhard Smrček a Vilém Konštacký.
Českoslovenští letci RAF. Zleva: Alois Rozum, Karel Valach, Vilém Bufka, Jan Hejna, Leonhard Smrček a Vilém Konštacký. | Foto: MZV ČR

Na palubě bylo tehdy šest československých letců, kteří se vraceli z nočního bombardování u Brém. Nad Nizozemskem je zasáhl německý stíhač a Bufka, který seskočil s padákem, jako jediný přežil následnou zkázu stroje.

O službě v řadách RAF včetně sestřelení onu osudnou noc 23. června 1941 napsal Vilém Bufka po válce knihu s názvem Bombardér T-2990 se odmlčel. Mohlo se zdát, že tím bylo řečeno vše. Po osmdesáti letech ale historie nečekaně ožila. 

Všichni věděli, že je tu letadlo s Čechoslováky

Nizozemská vláda schválila speciální program na vytažení válečných vraků na svém území a do první šestice strojů dřímajících na dně moře nebo pod povrchem země zařadila také ten s Bufkovými spolubojovníky. Karel Valach, Alois Rozum, Jan Hejna, Leonard Smrček a Vilém Konštacký - Čechoslováci tehdy ve věku od 23 do 28 let - tak dostanou šanci být oficiálně pohřbeni.

Pomník na památku československých letců.
Pomník na památku československých letců. | Foto: Milan Jaroš

Jejich letadlo se zřítilo u Nieuwe Niedorp, malé obce v severním cípu Nizozemska, v téměř dokonale rovné zemědělské krajině. Stroj ležel na místě, kde se od 60. let farmaří. Konkrétní bod pádu označoval nenápadný pomník se jmény pilotů a datem sestřelení. Majitelé farmy, jak šli za sebou, se o pietní místo starali - sekali okolo něj trávu a nechávali zvědavce, ať se jdou k pomníku se zmenšeninou bombardéru podívat.

"Všichni ve vesnici vždycky věděli, že je tu letadlo s československými letci. I já jsem to od dětství věděl. Říkali jsme mu tady 'naše letadlo'," říká Aktuálně.cz Nizozemec Boy Groot, který se narodil na dohled od pomníku a je současným majitelem inkriminovaného pozemku. Stará se tu o třicet koní majitelů z celého Nizozemska, kteří je tu mají přes týden "deponované", aby na nich mohli o víkendu jezdit.

Stáje Boye Groota nedaleko místa dopadu stroje s československými letci.
Stáje Boye Groota nedaleko místa dopadu stroje s československými letci. | Foto: Milan Jaroš

Boye Groota ale nikdy nenapadlo, že jednoho dne vjede na farmu těžká technika a začne zbytky vraku a lidské ostatky vytahovat. Přesně to se od konce letošního května až do července dělo. 

Zařazení výkopu u Nieuwe Niedorp mezi první projekty nového vládního programu totiž znamenalo, že na vytažení vraku byly přiděleny peníze. Spádová obec Hollands Kroon si tak mohla pronajmout speciální jeřáb, který dokáže manipulovat se sedmnáctimetrovými ocelovými lamelami a zasunout je hluboko pod zem, aby se zpevnily stěny výkopu a jílovitá půda se do něj nepropadala. 

Vyzvedávání vraku letounu.
Vyzvedávání vraku letounu. | Foto: Milan Jaroš

Měla jsem husí kůži

Náklady na vytažení vraku dělaly v přepočtu asi 26 milionů korun, kromě peněz ale musela radnice získat povolení od farmáře Groota a jeho ženy. Mladí manželé jej nechtěli dát. "Báli jsme se, že nám odejdou klienti, protože kvůli výkopovým pracím dají koně do jiných stájí," uvádí Debbie Grootová. "Pro většinu našich klientů jsou jejich koně vším. Potřebovali jsme čas, abychom to se všemi probrali," dodává. 

To se letos na jaře podařilo. Grootovi neztratili žádného klienta, jen zpočátku koně každé ráno odváděli na vzdálenější louku a večer je zase přiváděli zpět, protože zvířata, než si zvykla, se hluku bála. K zemi šla jedna stodola farmy, protože stála v cestě jeřábu, a musel se zmenšit kruhový výběh pro koně. Nizozemská vláda ale náhradu za obojí zaplatí.

Letos 20. května se mohlo poprvé kopnout. "Už po metru se objevily zbytky letadla. Byl to zvláštní pocit, musím přiznat, že jsem měla husí kůži. Člověk cítil, že nejde jen o příběh, ale o realitu," popisuje Aktuálně.cz a Radiožurnálu Ingrid Sijtzelová z radnice Hollands Kroon, která měla projekt po celou dobu na starosti. "Už v prvním metru jsme také začali nacházet lidské pozůstatky," doplňuje.

Ingrid Sijtzelová u pomníku československých letců.
Ingrid Sijtzelová u pomníku československých letců. | Foto: Milan Jaroš

Z výkopu se vytáhl kus vrtulového motoru, gumový záchranný člun, nábojnice i osobnější věci posádky, například armádní hodinky nebo kožená letecká kukla. Celkově se z místa vyvezlo 35 kontejnerů zeminy, která se musela speciálně prosít, aby se zadrželo všechno o velikosti nad devět milimetrů - včetně úlomků lidských kostí. 

Ostatky nyní zkoumají speciální vojenské laboratoře nizozemské armády. Je přitom téměř vyloučené, že se je podaří přiřadit ke konkrétním členům posádky. "Jsou to tisíce úlomků, většina by nestačila k vytvoření využitelného profilu pro příbuzenskou zkoušku. K tomu je třeba mít ve vzorku určitý počet markerů DNA. Ve většině případů jsou ale kosti příliš rozložené nebo byly kontaminované například benzinem z letadla," řekl Radiožurnálu armádní kapitán Geert Jonker, který výzkum ostatků Čechoslováků vede.

Vyzvedávání ostatků československých letců RAF a jejich bombardéru.
Vyzvedávání ostatků československých letců RAF a jejich bombardéru. | Foto: Radnice Hollands Kroon

Jeden z letců jako zázrakem přežil

Cílem tak je nalézt alespoň části pěti různých holenních kostí nebo třeba pěti čelistí a ustavit, jestli v troskách bombardéru skutečně zahynulo všech pět členů posádky. Vilém Bufka totiž v knize citované v úvodu píše, že také dalším dvěma letcům se podařilo vyskočit. Jejich těla se však nikdy nenašla. 

Bufka po pádu utrpěl těžký otřes mozku a je možné, že jeho vzpomínky neodpovídaly realitě. V knize například píše, že spadl do vody a probral se v nemocnici v německém zajetí. "Podle místních z Nieuwe Niedorp se dobelhal do blízké farmy a bušil na dveře. Lidé se ho ale báli pustit dovnitř, protože na ně mluvil neznámým jazykem," tvrdí Ingrid Sijtzelová.

Místo výkopu je v současnosti už zasypané a radnice Hollands Kroon se chystá vyhlásit soutěž na podobu stálého památníku na připomínku slavného letu. Zároveň je podle Sijtzelové už jasné, že pohřeb ostatků, až bude hotová jejich analýza, proběhne v Nizozemsku. 

Jeho konkrétní podoba a náklady na něj jsou ale na domluvě britské a české vlády. Česko, které zatím zůstávalo stranou druhého života svých hrdinů, tak má šanci se do věci víc vložit. "Jsme připraveni jednat s britskou stranou a podílet se na organizaci a nákladech pohřbu," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz Petr Sýkora z ministerstva obrany. 

Video: Pocta letcům RAF. Umělec vytvořil novou kamufláž bojových vrtulníků

Piloti z Náměště nad Oslavou představili novou kamufláž vrtulníku Mi-24/35. Nátěr je věnován 311. československé bombardovací peruti RAF. | Video: Twitter/Ministerstvo obrany ČR
 

Právě se děje

Další zprávy