Washington/Ottawa (od našeho spolupracovníka) - Ropovod Keystone XL. To je jedna z výzev, které hned po nástupu do funkce čelí nový americký ministr zahraničí John Kerry.
Právě americké ministerstvo zahraničí totiž zodpovídá za přezkoumání dopadů projektu na životní prostředí, o nichž se už několik let vedou spory mezi politiky i veřejností.
John Kerry, který během svého působení v senátu získal pověst "zeleného" politika, zatím k chystanému verdiktu ministerstva uvedl pouze to, že bude "spravedlivý, transparentní a odpovědný."
Zatímco kanadský ministr zahraničí John Baird opakovaně zdůrazňuje, že schválení projektu je "pro kanadskou vládu i pro celou kanadskou ekonomiku obrovskou prioritou", Kerry odmítl po první oficiální schůzce s Bairdem cokoliv byť jen naznačit.
Prodloužení existujícího ropovodu Keystone o 2700 km dlouhé rameno, příznačně zvané XL, by umožnilo přepravu kanadské ropy do rafinérií na pobřeží Mexického zálivu. Odtud by se pak zpracovaná nafta mohla vyvážet do celého světa.
Článek pokračuje pod grafikou.
Konečné slovo řekne Obama
Americký senát vyzval na konci ledna prezidenta Obamu, aby výstavbu nového ropovodu - který je republikány i některými demokraty považován za nezbytnou součást americké energetické politiky - urychleně schválil.
Protesty ochránců přírody v minulosti donutily kanadskou společnost TransCanada pozměnit trasu navrhovaného ropovodu, která se teď vyhýbá ekologicky citlivým oblastem státu Nebraska. Novou trasu sice oficiálně posvětil i její guvernér, odpůrci projektu ale stále upozorňují na rizika spojená s těžbou ropných břidlic, jakož i s přepravou statisíců barelů ropy denně napříč americkým kontinentem.
"Pokud prezident Obama schválí Keystone XL, bude to výsměch jeho inauguračnímu projevu, ve kterém zdůraznil potřebu přijmout opatření proti změnám klimatu," upozornil May Boeve z hnutí 350.org, které je jedním z nejhlasitějších kritiků projektu.
Kvůli tlaku veřejnosti Barack Obama odložil konečné rozhodnutí o budoucnosti ropovodu až na dobu po volbách. Posudek amerických diplomatů teď určí, zda největší projekt tohoto typu v severní Americe dostane zelenou.
Kanaďané čekají
Vláda kanadského premiéra Stevena Harpera počítá s Keystone XL ve svých plánech na rozšíření těžby ropných písků v oblasti Athabasca v kanadské Albertě. Současná kapacita ropovodů, které rozvádí vytěženou surovinu do rafinérií po severní Americe, totiž nestačí.
"Naším největším problémem je, že nemáme přístup k moři," podotknul Doug Horner, ministr financí provincie Alberta. Ač patří ropné písky v Albertě mezi největší ložiska ropy na světě, neschopnost dostat vytěženou surovinu na světové trhy se podle Hornera promítá do ceny kanadské ropy i její konkurenceschopnosti.
Situaci má změnit nejen ropovod Keystone XL, ale i projekt Northern Gateway společnosti Enbridge, který by spojil Albertu s městem Kitimat na západním pobřeží Kanady. I tento projekt ale naráží na protesty, a to především obyvatel indiánských rezervací, přes které má ropovod vést.
Projekt Northern Gateway teď prochází sérií veřejných slyšení, které rozhodnou o jeho budoucnosti. Odpůrci ropovodu Keystone XL už dopředu oznamovali, že v průběhu února navážou na loňské protesty, při kterých jich před Bílý dům přijelo demonstrovat na 15 tisíc.
