Kanaďané couvají, ropovod Keystone možná povedou jinudy

Václav Viták
15. 11. 2011 18:40
Projekt je pod palbou ekologů, premiér Harper ho řeší s prezidentem Obamou
Minulý týden se konala ve Washingtonu velká demonstrace proti Keystone XL
Minulý týden se konala ve Washingtonu velká demonstrace proti Keystone XL | Foto: Reuters

Washington - Kanadská firma TransCanada ustupuje tlaku a chce odklonit trasu svého plánovaného ropovodu Keystone XL z ekologicky citlivých oblastí amerického státu Nebraska, přes který měla původně vést.

Dosud přitom tvrdila, že původně navrhovaná varianta je jediná možná. V úterý však její představitelé na tiskové konferenci na nebraském Kapitolu sdělili, že jsou ochotni uvažovat o nové trase.

Oznámení je reakcí na rozhodnutí Bílého domu, který minulý týden rozhodl, že nedá povolení k realizaci projektu, dokud nebude provedena studie jiných možných tras pro novou větev již existujícího ropovodu Keystone, zvanou XL.

Ekologové především požadují, aby se vyhnula nebraské oblasti Sandhills a obrovské vodní tabuli Ogallala, která zásobuje pitnou vodou několik států unie.

TransCanada se původně odvolávala na studii amerického ministerstva zahraničí, podle které by trasa přes Sandhills měla nejmenší ekologický dopad.

Proti Keystone XL se ale v USA zdvihla taková vlna odporu, že se Bílý dům rozhodl zadat novou ekologickou studii. Ministerstvo zahraničí v pondělí sdělilo, že její vypracování bude trvat nejméně 12 až 18 měsíců.

Rozhodnutí americké federální vlády odsunout projekt za sedm miliard dolarů značně rozladilo kanadského premiéra Stephena Harpera, který o záležitosti během víkendového zasedání APEC jednal na Havaji s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Rána pro Kanadu

Kanada vkládala do rozšíření kapacity ropovodu Keystone velké naděje, protože by se tím otevřely asijské trhy pro její ropu získávanou z ropných břidlic v provincii Alberta.

Díky ložiskům má Kanada třetí největší zásoby ropy na světě s odhadovaným objemem 170 miliard barelů ropy a chce se stát jedním z největších producentů suroviny na světě.

Naráží ale na silný odpor ochránců životního prostředí po celém světě, kteří označují ropné břidlice za jeden z nejšpinavějších zdrojů energie.

Těží se totiž buď formou obrovských povrchových dolů, které se změní po vytěžení v měsíční krajinu, nebo prostřednictvím vrtů, do nichž se vhání pára, jež vypírá ropu z okolních vrstev. Ta je pak čerpána na povrch.

Obě metody jsou energeticky velmi náročné a masivně ničí životní prostředí a vodní zdroje.

Demonstrace proti Keystone XL ve Washingtonu
Demonstrace proti Keystone XL ve Washingtonu | Foto: Reuters

Skutečnost, že Spojené státy odkládají rozhodnutí o ropovodu Keystone XL, je pro Kanadu o to nepříjemnější, že podobné problémy má i s vlastním plánovaným ropovodem Northern Gateway, který by měl vést z Alberty ke kanadskému pobřeží Tichého oceánu.

Tento kanadský ropovod by měl mít kapacitu půl milionu barelů denně a umožnil by export suroviny do Číny a do dalších asijských zemí.

Premiér Harper se kvůli projektu dostal do palby kritiky ochránců životního prostředí a původních obyvatel provincie Britská Kolumbie, přes jejichž kmenová území má ropovod vést.

Odpor proti oběma projektům tak ohrožuje záměr Kanady mohutně rozšířit těžbu ropných břidlic, protože nemá ropovod s dostatečnou kapacitou, který by ji dopravil do přístavů, z nichž by ji tankery pak exportovaly na světové trhy.

Kvůli volbám

Keystone XL se stal v USA tak kontroverzním tématem, že by mohl podle některých expertů i ohrozit znovuzvolení prezidenta Baracka Obamy v roce 2012.

Foto: Reuters

Ochránci životního prostředí kvůli ropovodu vedou soudní spory s americkým ministerstvem zahraničí a tvrdí, že pokud by vedl původně navrhovanou trasou, mohl by v Nebrasce a dalších centrálních státech USA způsobit katastrofu srovnatelnou s tím, co postihlo v roce 2010 kvůli firmě BP Mexický záliv.

Odpůrci ropovodu Keystone XL dále argumentují tím, že Spojené státy potřebují snížit zásadním způsobem svoji závislost na importu ropy. Nový ropovod by přitom měl zcela opačný efekt.

Jeho odpůrci také odmítají argument kanadských i amerických podnikatelských kruhů, že jeho stavba a pozdější provoz by přinesly mnoho pracovních příležitostí.

Namítají, že by se jednalo především o krátkodobá a velmi špatně placená zaměstnání, a navíc v mnohem menším počtu, než se snaží tvrdit společnost TransCanada.

Bílý dům proto minulý týden vyřešil tuto politicky velmi citlivou záležitost odkladem. Nová ekologická studie bude totiž s největší pravděpodobností hotová až po prezidentských volbách.

 

Právě se děje

Další zprávy